Německo se brání dalšímu exodu z Turecka

MF DNES - - ZE SVĚTA - Tomáš Lébr redaktor MF DNES

Když švédští sociologové z neziskové organizace Varken Hora eller Kuvad vyhodnotili průzkum, který provedli v ekonomicky nejslabších částech Göteborgu, neskrývali šok. Zjistili mimo jiné, že v severovýchodních předměstích, která obývají především přistěhovalci, jedenáct procent studentů

Počet Turků usilujících o azyl v Německu se letos zdvojnásobil. Souvisí to především s tvrdými zákroky tureckých úřadů, které postihly mnoho lidí po zmařeném červencovém pokusu o puč. Většinu žádostí ale Berlín odmítá. Mnoho neúspěšných uchazečů o ochranu přesto v Německu dál zůstává, upozornil o víkendu list Die Welt.

Od letošního ledna do září se azyl v Německu pokoušelo získat 3 793 tureckých občanů, což je více než dvakrát tolik ve srovnání s celým předchozím rokem. Přes 85 procent uchazečů se označilo za Kurdy, vyplývá podle listu z údajů spolkového ministerstva vnitra.

Ochranu od Německa obdrželo letos do konce září ale jen necelých sedm procent žadatelů, napsal Die Welt s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Šance na uznání nároku jsou tak výrazně horší než loni, kdy azyl dostalo 14,6 procenta tureckých občanů, kteří o něj projevili zájem.

Řada neúspěšných uchazečů o azyl ale přesto v Německu dál zůstává. na zdejších školách sympatizuje s islámskými extremisty. „Je to pro mě šok. Odhadoval jsem tak jedno procento,“svěřil se šéf studie Guluzar Tarhan Selvi listu Göteborgs-Posten.

Robert Hannah, poslanec za středopravou stranu Liberálové, který v této oblasti města vyrůstal, však překvapen nebyl. „Studie prostě potvrdila, co mnozí z nás věděli už dlouho: Göteborg je jedním z nejsegregovanějších měst v Evropě,“prohlásil.

Podobně to vidí celostátní koordinátorka boje proti násilnému extremismu Hillevi Engströmová. „Průzkum proběhl ve čtvrtích se silnou muslimskou populací, odkud odcházeli lidé bojovat za Islámský stát,“komentovala studii.

Švédsko si během desítek let vybudovalo pověst „humanitární supervelmoci“pro svoji ochotu přijímat

Göteborg, druhé největší švédské město, je podle nejnovější studie ostře etnicky a nábožensky rozděleno. A stejné problémy narůstají i jinde.

Za první letošní půlrok bylo podle spolkové vlády odsunuto do vlasti jen 101 z nich. Dobrovolně vycestovalo dalších 348.

Sociálnědemokratický náměstek ministra zahraničí Michael Roth před čtyřmi dny řekl, že Německo je připraveno pomoci, případně i udělit azyl tureckým intelektuálům, které perzekvuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová ale vzápětí prohlásila, že Berlín se bude snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a turečtí občané tak o ochranu v Německu žádat nemuseli.

Po červencovém pokusu o puč turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a na 100 000 jich zbavily práce. Postihy směřují z velké části na kurdskou menšinu. Kurdové v Německu proto včera uspořádali zhruba desetitisícovou demonstraci v Kolíně nad Rýnem. Hlavním mottem protestu bylo přesvědčení, že v Turecku vzniká diktatura a Německo ani EU z toho nevyvozují patřičné důsledky. (ČTK, zah) Stade de France odpálili nálože umístěné na svých tělech.

Francie také upřesnila škody: celkem se obětí stalo 1 700 lidí a devět je stále hospitalizováno. Počty těch, kdo jsou následkem útoků handicapovaní či mají nenapravitelné škody na zdraví, zveřejněny nebyly. Podle agentury AP je stále 600 lidí v péči psychologů.

Tisk: Terčem i Amsterdam

znovu prodloužen o několik měsíců. I proto, že se mají na jaře konat prezidentské volby.

Německý nedělník Welt am Sonntag včera napsal, že vedle Paříže měl být terčem i Amsterdam. Proč se tak nestalo, není známo. List napsal, že devět teroristů přijelo do Evropy maskovaných jako uprchlíci. Připomenul, že podle německé tajné služby Islámský stát své bojovníky na splynutí s běženci připravuje.

List s odvoláním na vyšetřování dále uvedl, že v počítači atentátníků z Bruselu, kteří zaútočili letos v březnu v metru a na letišti, se našly informace o jednotlivých skupinách teroristů z Paříže. Vedle „francouzské skupiny“, která napadla Bataclan, a „irácké skupiny“, jež útočila u Stade de France, byly také „skupina metro“a „skupina letiště“. Vyšetřovatelé soudí, že „skupina metro“měla zaútočit na pařížskou podzemní dráhu, zatímco „skupina letiště“v Amsterdamu. Dvojice podezřelých, která je nyní ve vazbě v Belgii, loni 13. listopadu odjela autobusem z Paříže do Amsterdamu, kde se pod falešnou totožností ubytovala právě nedaleko letiště Schiphol. (lan)

Foto: Profimedia.cz

Poprvé po atentátech z loňského listopadu se otevřel klub Bataclan. Ovšem za přísných bezpečnostních opatření.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.