Fórum

MF DNES - - NÁZORY - Právník a VŠ pedagog

Kupčení s hlasy je u nás dlouhodobý a stále aktuální problém. Před pár dny soud v Mostě potrestal bývalou náměstkyni tamního primátora Hanu Jeníčkovou podmínkou za kupčení s hlasy na sídlišti Chanov před komunálními volbami v roce 2014. Jeníčková tehdy podle obžaloby nabízela za preferenční hlasy voličům občerstvení a zábavu.

Otázky spojené s kupčením s volebními hlasy řešil už v roce 2011 nález Ústavního soudu – šlo o volby do zastupitelstva města Krupka na Teplicku. Soud autoritativně řekl, že kupčení s hlasy v komunálních volbách je nepřípustné. Žádné volby přece nesmějí být dražbou funkcí na radnici nebo hejtmanství.

Na první pohled jasná věc, nicméně zahraji si na ďáblova advokáta. Každý občan je podle ústavy svobodným a rovným členem společnosti, a tedy i svobodným voličem. Dle mého soudu je zcela na něm, zda svůj hlas (za)hodí do volební urny, do popelnice, nebo ho prodá za peníze, reklamní dárky, slib vyššího důchodu nebo podpory v nezaměstnanosti. V případě komunálních či krajských voleb třeba za nereálný slib akvaparku, nového fotbalového stadionu nebo vyvážení popelnic zdarma.

V soudobém ústavním právu a politologii je často správně zmiňován princip svobodných voleb. Položme si kacířskou otázku: zmenší se něčí svoboda, pakliže někomu ponecháme legální možnost prodeje volebního hlasu? Prodej hlasů je neetický, to nepopírám. Ale to je třeba i to, když volím sebe (manžela, syna, kamarádku), protože chci mít doma plat poslance či hejtmana. Nebo když voličům slibuji nesplnitelné. Je-li však něco neetické, ještě to neznamená, že to nutně musí být protiprávní. Nakupování hlasů by mělo být problémem politické kultury, nikoli problémem právním.

Pokud někomu slíbím, že hodím hlas jeho straně a dostanu za to 2 000 korun, jde o moje svobodné rozhodnutí neodporující ústavě. Samozřejmě něco jiného je, pokud by občana někdo nutil k volbě násilím či vydíráním.

A dovolím si také polemizovat s názorem, že rovnost volebního práva (každý dospělý volič má jeden hlas) nesmí být narušována praktikami, které umožňují, že každý má k dispozici tolik hlasů, kolik si jich koupí. Toto je nutné logicky poopravit na: každý má k dispozici tolik hlasů, kolik mu jich ostatní voliči svobodně prodají.

Jde totiž především o problém slušnosti. Volič má právo svůj hlas legálně zpeněžit, pokud se racionálně a svobodně rozhodl, že mu je jeho hlas k ničemu. Povinnost zaplatit z takového příjmu daň by také neměla být dotčena.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.