Ne až tak zbytečný Senát

Senátu se přezdívá odkladiště politiků, ale státu se vyplatil. Dnes si zvolí nové vedení

MF DNES - - Z DOMOVA - Ondřej Leinert reportér MF DNES

Senátoři se dnes poprvé od říjnových voleb sejdou v novém složení. Rozhodnou o tom, zda pozici šéfa Senátu obhájí Milan Štěch (ČSSD) a kteří další čtyři politici vedle něho zasednou jako místopředsedové.

A cestou na hlasování, jehož výsledek lze předjímat, protože ČSSD s ODS a ANO se dohodly, že podpoří Štěchovo setrvání ve funkci, budou senátoři míjet výstavu k dvacátému výročí, které Senát slaví. Výročí od začátku podceňované horní komory parlamentu, která se objevuje na chvostu všech průzkumů důvěry v ústavní instituce.

Tehdy Topolánek, teď Láska

Senátorský slib dnes jako nejmladší přednese senátor Václav Láska, v prosinci 1996 tato povinnost připadla na tehdy skoro neznámého Mirka Topolánka z ODS. „Na přísahu přišel v civilu, museli jsme mu shánět oblek,“usmívá se jeho bývalý spolustraník a někdejší šéf Senátu Přemysl Sobotka.

Topolánkovi, pozdějšímu premiérovi a předsedovi ODS, bylo v době, kdy Senát začínal zasedat, čtyřicet. V kuloárech svoje nové působiště nazýval nelichotivě „senilát“. A nebylo divu. Průměrný věk senátorů vždy byl zhruba o pět let vyšší než poslanců. Senát ostatně původně byl zamýšlen jako „sbor stařešinů“, i proto získal nálepku odkladiště vysloužilých politiků. A poslanci si svoje kolegy z horní komory dlouho dobírali.

„Vše, co jsme na začátku poslali do Sněmovny, nám automaticky házeli pod nohy. Vypadalo to, že si ani neškrtneme,“vzpomínal vůbec první předseda Senátu Petr Pithart.

I dnes mezi poslanci občas zazní, že Senát je zbytečný a bylo by nejlepší ho zrušit. Nejhlasitěji se poslanci ozývali před čtyřmi lety, když schválili přímou volbu prezidenta. Namítali, že Senát tak ztratil jednu ze svých hlavních pravomocí a jako pojistka demokracie je příliš drahý. Po neúspěchu v letošních senátních volbách o zrušení Senátu mluvil i šéf ANO Andrej Babiš. „Je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“říkal. Později však svoje slova mírnil. A minimálně z pohledu do statistik vyplývá, že Senát se za dvacet let Česku přece jen vyplatil.

Úspora za gripeny: 40 miliard

Poslanci návrhy zákonů ze Senátu většinou zamítají; z více než dvou stovek jich během dvaceti let schválili jen pětinu.

Úspěšnější jsou však senátoři při opravách sněmovních návrhů. Když už totiž začnou měnit některou z předloh, která jim do Senátu dorazí, v téměř 60 procentech případů jejich změny projdou. Podle Štěcha se tak český Senát řadí k nejúspěšnějším v Evropě.

Největší zářez si senátoři připsali na konci května 2002, kdy vetovali návrh tehdy končící vlády Miloše Zemana na nákup čtyřiadvaceti nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. Nepomohl ani tlak ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který varoval, že pokud Česko gripeny nekoupí, budou zemi muset bránit cizí letectva. „Osobně jsem si tehdy zažil komunikaci s několika neznámými lidmi, kteří mi slibovali hory doly, když nákup schválíme. Hlasoval jsem proti a jsem za to rád,“vzpomíná Přemysl Sobotka.

I kdyby senátoři od té doby neudělali vůbec nic, tímto čtrnáct let starým hlasováním zaplatili svoji činnost na dalších více než padesát let. Místo nákupu za 60 miliard totiž vláda nakonec dala přednost o 40 miliard levnějšímu dlouhodobému pronájmu.

Při pohledu do statistik je nicméně nasnadě, že poslanci jsou ve srovnání se Senátem aktivnější. Za posledních dvacet let se v dolní komoře sešli na 323 schůzích. Senátoři jich za sebou mají zhruba o sto méně. Strany navíc do Senátu v každých volbách zkoušejí vyslat poslance, kteří se jim už nehodí ve Sněmovně – naposledy to za ANO byla bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, za ČSSD zase Stanislav Huml nebo Pavel Ploc. Ani jeden z nich však neuspěl, víc se letos dařilo výrazným komunálním politikům.

Kubera místo Sobotky

I proto Starostové a nezávislí očekávají, že budou mít historicky prvního místopředsedu Senátu. Na tuto funkci dnes nabízejí bývalého šéfa Jihočeského divadla a českobudějovického radního Jiřího Šestáka. Místopředsednické pozice by měli obhájit Ivo Bárek z ČSSD a nestranice kandidující za KDU-ČSL Miluše Horská. A Sobotku, který po dvaceti letech v Senátu skončil, má nahradit dlouholetý teplický senátor a primátor Jaroslav Kubera.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.