Poslanci hrají o 118 tisíc nových voličů z ciziny

Kdo tu má trvalý pobyt, může jít k volbám už dnes. Jenže o tom většinou ani neví.

MF DNES - - FRONT PAGE - Jakub Pokorný s přispěním Zuzany Krivošové

Jeden z bývalých zaměstnanců kanceláře ombudsmanky byl Slovák žijící v Česku s přechodným pobytem. U soudu v Brně si stěžoval, že chce volit, protože v jiných zemích EU už by mohl, ale Česko je přísnější.

Soud mu dal za pravdu a na základě rozsudku by teď poslanci měli volební právo cizincům rozšířit i v zákoně.

Tenhle článek se netýká žádné bezvýznamné menšiny. Jde o 118 tisíc nových potenciálních voličů, protože právě tolik cizinců s přechodným pobytem starších osmnácti let ze zemí Evropské unie žije v Česku. O ně se teď hraje.

Jde především o Slováky a o Poláky a jde o komunální volby a evropské volby. Přechodný pobyt mají zpravidla lidé, kteří tu žijí pět let a kratší dobu, pak dostanou trvalý.

Jenže nejkompetentnější poslanci ústavně-právního výboru se postavili proti, takže kauza „cizinci“se stala největším sporem týkajícím se nového volebního zákona, ve kterém jsou jinak i mnohem důležitější věci.

Důvod, proč poslanci volební právo cizincům přiznat nechtějí, je prostě věcí emocí – proč by tu měl volit někdo „cizí“?

Zákon teď půjde do druhého čtení, ale už bez paragrafu o cizincích. Kterýkoli poslanec ho tam ale může vrátit.

Volební právo cizinců z EU s přechodným pobytem podporuje podle své mluvčí třeba i ombudsmanka Anna Šabatová.

Mezi odpůrce rozšíření volebního práva patří i vlivný poslanec Jeroným Tejc. „Nevidím důvod, proč by měli lidé odjinud rozhodovat o tom, kdo bude starostou, pokud se nerozhodnou tu bydlet trvale. Neměli bychom zákon měnit na základě jednoho rozhodnutí jednoho krajského soudu,“říká předseda ústavně právního výboru Sněmovny Tejc (ČSSD).

Návrh zákona, který 118 tisícům cizinců dá do ruky hlasovací lístky, připravilo ministerstvo vnitra. Ministerstvo se tváří, že schválením zákona by se stejně nic moc nestalo, tak není důvod jej blokovat.

„Cizinec se ještě musí nechat na úřadě zapsat do seznamu voličů. A to udělá jen minimální počet lidí,“uvádí náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Cizinců s trvalým pobytem (ti mohou k urnám už dnes) volí jen něco přes dva tisíce, takže jen pár procent. „Jeden student psal na tohle téma u nás diplomku a dopočítal se toho, že k volbám chodí fakt jen pár cizinců. Myslím, že by o to velký zájem neměli,“míní politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd. Jenže je to i proto, že oni moc o svém volebním právu nevědí, jak ukazuje anketa MF DNES na této straně.

Rusové a Ukrajinci mají smůlu

Spor o volby cizinců ovlivňuje nepřímo i volbu prezidenta, protože ve stejném volebním zákoně jsou třeba nová pravidla pro sběr 50 tisíc podpisů pro prezidentské kandidáty. Proto jsou poslanci pod velkým tlakem rozhodnout rychle.

Zatím se vše vážně týká cizinců ze zemí Evropské unie. Podle Tejce už ale ústavně právní výbor projednával jednou i návrh, aby dostali volební právo i cizinci z ostatních zemí. V Česku to prosazuje hodně například odcházející ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

„To by byl ještě větší problém. Je to přesně o těch komunitách, které mají jiný pohled na to, jak se má žít, třeba na venčení psů,“míní poslanec Tejc. Poslanci návrh důrazně odmítli, ale Tejc na tom ilustruje, že trend je přiznávat přistěhovalcům víc práv.

Česko ostatně loni podepsalo Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě, která se týká všech cizinců, nejen z EU (ale její ratifikace je jen deklarací, prakticky volební právo nepřiznává).

Zajímá je to, až když tu žijí pět let

Tajemník Ukrajinské iniciativy v Česku Bohdan Rajčinec říká, že Ukrajinci přicházející do Česka se o politiku a kulturu kolem začínají zajímat až zhruba poté, co tu stráví 5 až 8 let. Až pak by se z nich mohli rekrutovat voliči. „Do té doby řeší zpravidla jen vlastní ekonomické záležitosti,“uvedl včera Rajčinec.

Zbývá ještě jedna dost důležitá otázka – totiž jestli by komunální volby dopadly jinak, kdyby v nich mohlo volit víc cizinců. Asi by ubrali na výsledku stranám zaměřeným proti nim samotným, jako je SPD Tomia Okamury a Úsvit. Mladí Slováci, kteří studují v Česku a odpovídali v anketě, doma volí uskupení OĽANO, tedy „Obyčajný ľudia a nezávislé osobnosti“, což je obdoba naší TOP 09 a starostů. „Myslím ale, že cizinci by volební výsledek nijak nevychýlili,“míní Švec.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.