Zeman vs. Antizeman

17. listopad: desítky demonstrací na podporu prezidenta republiky i proti němu

MF DNES - - FRONT PAGE - Ondřej Leinert reportér MF DNES

Kdo je v Česku aktivista, nebo se aspoň za něho považuje, dorazil včera do Prahy. Václavské náměstí, Národní třída, Albertov, Klárov, Kampa, Letná... V hlavním městě se v souvislosti s výročím 17. listopadu konalo kolem pětadvaceti akcí. Na většině z nich se řečnilo i o prezidentovi Miloši Zemanovi. On sám se žádného shromáždění nezúčastnil.

Někde se kvůli roztříštěnosti manifestací pořadatelé přepočítali. Asi nejvíc na Letenské pláni. Živnostník Jan Dlouhý tam svolal demonstraci „na podporu pana prezidenta Miloše Zemana a podporu vlastenců“. Místo předpokládaných deseti tisíc lidí jich dorazilo jen několik stovek.

„Dnes je těch akcí hodně a národovecká scéna je bohužel rozpolcená. Ale i tak jsem spokojen,“tvrdil při pohledu před tribunu, kde se podobně jako loni na Albertově scházeli lidé se zelenými kartami a portrétem prezidenta Zemana. „Jen“jich bylo mnohem méně. Někteří příchozí se cítili posíleni posledním děním: například návrhem části poslanců na obnovení trestného činu veřejného hanobení prezidenta republiky.

Přesto mnozí, kteří loni za Zemanem přišli na Albertov, letos na Letnou raději nezavítali. Mezi nimi i poslanec Jaroslav Foldyna, který se v ČSSD řadí k podporovatelům Miloše Zemana a včera se účastnil jiné demonstrace. „Ti, co žádali o povolení, ve mně nebudili zrovna důvěru,“přiznal.

„Nerad bych byl spojován s nějakými antisemity a podobnými,“tvrdil poslanec Foldyna, který tak místo akce na podporu Zemana dorazil na demonstraci „Demokracie nevítězí“, pořádanou aktivistou Václavem Novotným, který v minulosti vystupoval proti výstavbě americké radarové základny nebo průjezdu amerických vojáků Českem.

I Novotný si o předpokládané tisícovce návštěvníků, kterou nahlásil při záboru místa, mohl nechat jen zdát. Dorazilo jich nanejvýš dvě stovky. A někteří spíš náhodou. „Kdo to pořádá? To je prozápadní, nebo protizápadní akce?“ptala se jedna z příchozích, když řečník z pódia oznamoval, že „Evropu neohrožuje Rusko, USA ani Čína. Evropu ohrožuje Evropa sama“.

„Je v těch akcích trochu guláš,“připustil Foldyna. „Pozvala mě sem paní Novotná z Ne základnám, jinak bych nepřijel,“říkal.

To na Letné měli jasno. Když pořadatel zahlásil: „Přistoupíme k dalšímu bodu programu,“a následovala chvíle ticha, žena pod pódiem na dotaz „Co teď?“okamžitě zareagovala: „Budeme skandovat: Ať žije Zeman!“A účastníky nezviklalo ani to, že Zeman – přestože byl mezi pozvanými – nedorazil.

„Je v Lánech. A je to tak možná i lepší,“tvrdil pořadatel Dlouhý. Zemanův tým se poté, co loni čelil kritice, že prezidenta nechal na Albertově vystoupit na jednom pódiu s dnes už neexistujícím Blokem proti islámu, rozhodl neriskovat. A tak mluvčí Jiří Ovčáček odrážel dotazy na Zemanovu neúčast s tím, že má

Pořadatelé většiny ze zhruba pětadvaceti nahlášených akcí očekávali několikatisícovou

účast. Dorazilo většinou jen pár stovek lidí.

prezident soukromý program. I tak bylo Zemana všude plno. Vypadalo to, že kromě výročí událostí z listopadu 1939 a 1989 byl právě současný prezident hlavním důvodem, proč lidé včera vyrazili do ulic.

„Ani Havel nemůže za všechno“

Zemanovi příznivci se cestou na Letnou zastavovali u Rudolfina, kde se konala akce podle pořadatelů spřáteleného Bloku proti islamizaci. U demonstrace Demokracie nevítězí zase příchozí vítal transparent „Hanba pražské kavárně!“. A vědět o sobě dal tábor prezidentových příznivců v podvečer u metra Staroměstská, kde na několik minut zablokoval dopravu.

Na místě hrozil střet mezi antifašisty a extremisty z Národní demokracie, vykřikujícími kromě hesla „Ať žije Zeman“i „Nic než národ, nic než národ. Čechy Čechům“. Policie však konfliktu včas zabránila.

Na akcích pořádaných k příležitosti státního svátku na Národní třídě či Albertově bylo zase cítit naštvání na politiku, kterou Zeman razí. Přímo u Hradu se pak objevovala hesla jako „Nechci prezidenta lháře“, „Hanba Zemanovi“, „Miloše do koše“nebo „Na Hradě je Rusák“. Prostor zabral aktivista Jan Cemper, který spolu s univerzitním profesorem Martinem C. Putnou nebo předsedou pirátů Ivanem Bartošem vystoupil proti Zemanovi. I ti však nahlásili až deset tisíc účastníků. A nakonec sčítali spíš stovky.

Víc lidí do ulic přivedly přece jen nepolitické, pietní akce. Jejich centrem byla tradičně Národní třída, byť letos s jedním netradičním prvkem: památník z podloubí Kaňkova paláce, u kterého lidé každoročně zapalují svíčky, vlastník objektu, Česká advokátní komora, nechal přesunout ven a vnitřek uzavřel. „Hnus, už to vůbec nemá původní atmosféru,“poznamenávali někteří. Komora však tvrdí, že budovu jen vrací do původního stavu, jak vypadala před rokem 1953, a že v části domu vznikne galerie.

Klidněji než loni bylo letos na Albertově. Připomenout si sem boj studentů za svobodu přišla i někdejší europoslankyně a kandidátka komunistů na prezidentku Jana Bobošíková. A že i na ni dolehla sváteční nálada, bylo patrné, když později u Rudolfina jednomu ze Zemanových příznivců smířlivě vyprávěla: „Ani Václav Havel nemůže za všechno, co se tady po revoluci stalo.“

Foto: Petr Topič, MAFRA

Koncert a budíky Zaplněné Václavské náměstí si výročí začátku konce totality v Česku připomnělo zvoněním budíků – podle organizátorů to mělo symbolizovat probuzení občanské společnosti. Koncert Festival svobody byl největším shromážděním k 17. listopadu.

Za Zemana „My prezidenta a vlast ubráníme,“hlásal transparent na Letenské pláni, kde se sešlo šest stovek Zemanových sympatizantů.

Foto: P. Topič a D. Materna, MAFRA

Pamětník Protinacistické protesty z listopadu 1939 si před Hlávkovu kolej přišel připomenout i jeden z posledních žijících pamětníků Vojmír Srdečný.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.