Návrat „bosenského Čuby“. Seděl 10 let, už zase vládne

MF DNES - - ZE SVĚTA - Tomáš Lébr redaktor MF DNES

Když byli před několika dny v Sarajevu slavnostně jmenováni starostové bosenského Unsko-sanského kantonu, v jednu chvíli všichni ze sálu demonstrativně odešli.

Až na jednoho muže. Toho, kvůli němuž se protest odehrál. Fikret Abdič (77), který si za své činy během bosenské války v letech 1991–1995 odseděl deset let ve vězení, byl v nedávných regionálních volbách zvolen starostou města Velika Kladuša. Přitom právě tam začala jeho rozporuplná kariéra.

Velika Kladuša je město v nejzazším cípu oblasti zvané Bihačská kapsa, na severozápadním pomezí Bosny a Chorvatska. Až do počátku 70. let minulého století šlo o „zapomenutý“kus země. Pak se však ředitelem Agrokomercu, jedné místní farmy, stal Fikret Abdič. Ten rozjel nevídanou expanzi – začal spolupracovat s ostatními farmáři, vybudoval obří výrobní linku na zpracování kuřat – a postupně zajistil zaměstnání tisícům tamních lidí. Sortiment podniku se rychle rozšířil, mimo jiné na čokoládu, salámy či majonézu.

Agrokomerc se stal symbolem ekonomického úspěchu. V 80. letech už obrat podniku dosahoval téměř ekonomické síly zbytku celé jugoslávské republiky Bosny a Hercegoviny. Připomíná to vzestup JZD Slušovice vedeného Františkem Čubou, kterým v té době žilo Československo. Úspěch Agrokomercu vedl mimo jiné k vystavění kvalitních silnic i do nejzapadlejších vesnic, téměř ke každému domu byl zaveden vodovod. Oblast kolem Veliké Kladuše získala přezdívku „Jugoslávské Švýcarsko“.

Na konci 80. let se ale objevilo podezření, že podnik vydával nekryté směnky. Bylo spojeno s obviněním z nelegálního propojení s místními politiky. To zavinilo první Abdičův pád a dokonce jeho uvěznění.

Pokus o „odstřihnutí od Bosny“

V roce 1990 však všechna obvinění padla a osvobozený Abdič začal další kapitolu své kariéry, tentokrát v politice. Ještě ten rok byl zvolen do předsednictva jugoslávské federace za bosenské Muslimy (dnes zvané Bosňáky) společně s budoucím prvním prezidentem nezávislé Bosny Alijou Izetbegovičem.

Ale už o dva roky později, když začala válka v Bosně, se stali z Abdiče a Izetbegoviče rivalové. Abdič se stáhl do „své“Bihačské kapsy a ustavil takzvanou Autonomní provincii Západní Bosna. Svých skvělých kontaktů se Srby i Chorvaty využil k tomu, že se oblasti prakticky vyhnuly boje. Potíž byla v tom, že v rámci své snahy zachovat „klid na práci“zřídil i internační tábory pro Bosňáky věrné vládě v Sarajevu. A ze zločinů, k nimž v nich docházelo, byl na konci války obviněn.

Zpočátku mu pomohl azyl v Chorvatsku. Avšak poté, co zde zemřel jeho ochránce prezident Franjo Tudjman, byl v roce 2002 odsouzen ke 20 letům vězení. Trest mu byl později snížen na 15 let a na svobodu se dostal po dvou třetinách trestu – v roce 2012.

Pouhé čtyři roky mu tak stačily k tomu, aby se stal řádně zvoleným starostou. V Bosně to vyvolalo velké rozhořčení. „Je to špatné pro celou zemi,“prohlásil Armin Halitovič, starosta města Bosanska Krupa nedaleko od Veliké Kladuše.

Lidé v „Abdičově městě“si očividně myslí něco jiného. Regionální volby ukázaly, že nostalgie po časech, kdy k Veliké Kladuši vzhlížela (nejen) celá Jugoslávie, a naděje, že by je mohl Fikret Abdič zase oživit, má mezi místními velkou sílu.

Před čtyřmi lety byl Fikret Abdič, jedna z nejkontroverznějších postav války v Bosně, propuštěn z vězení, kde pykal za válečné zločiny. Nyní je opět u moci – jako starosta města, jež bylo dějištěm jeho vzestupů a pádů.

Foto: archiv

Znovu na vrchol Fikret Abdič byl zvolen starostou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.