Obamův rádce: Neúspěch? Domácnosti dál chudnou

MF DNES - - EKONOMIKA - Jan Brož redaktor MF DNES

Hanhikivi znamená v překladu z finštiny Husí kámen. Ten ve 14. století určoval hranici mezi Švédském a Novgorodskou republikou. Po sedmi stech letech se Rusové na místo opět vrací. Budoucí finská elektrárna Hanhikivi se má stát odrazovým můstkem k návratu ruského jaderného průmyslu do Evropy. A možná i inspirací pro Česko, jak ufinancovat nákladnou výstavbu nových reaktorů.

Na vzniku zdroje o výkonu 1 200 megawattů se podílí i třinecký rodák Ivo Kouklík. Bývalý ředitel Dukovan se po třech letech strávených v ruském státním jaderném molochu Rosatom přesunul do Helsinek, kde dohlíží na přípravu stavby. Ta je jednou z pouhých tří nových jaderných elektráren, které mají šanci v Evropě v dohledné době vzniknout.

Další dvě elektrárny jsou britská Hinkley Point a maďarská Paks. V prvním případě nákladnou stavbu doplatí spotřebitelé elektřiny. V druhém případě poskytne většinu prostředků Rusko, není však jasné, zda to povolují evropská pravidla a zda Brusel projekt schválí.

Ruské peníze poplynou i do Hanhikivi, finský model se však od maďarského zásadně liší. Elektrárnu bude provozovat firma Fennovoima, jejímiž akcionáři jsou velcí odběratelé elektřiny. „Jde o čistě komerční model spočívající v tom, že se spojilo větší množství relativně malých investorů a financují velký projekt, ze kterého pak budou mít zisk. Základní myšlenka je mít elektrárnu, která bude prodávat elektřinu laciněji než za ceny na trhu. Druhý důvod je stabilita dodávek elektřiny,“říká Kouklík.

Právě aktuální cena elektřiny pohybující se kolem 35 eur za megawatthodinu je pro jaderný průmysl největší problém. Za tuto částku se investice do nových bloků nikdy nevrátí. Kouklík nechce prozradit, s jakou cenou investoři Hanhikivi počítají. Dodává však, že smlouvu podepsali, takže investici věří.

V ČR se zájemci zatím nehrnou

Možnost, že by nové bloky v Dukovanech a Temelíně mohlo zajistit sdružení investorů, zvažuje i česká vláda. Jde o jeden ze tří scénářů zmiňovaných v Národním akčním

František Strnad redaktor MF DNES

Patří mezi nejvlivnější ekonomy světa. Jason Furman, který vede tým ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy, sebevědomě říká, že je spokojený se současným stavem tamní ekonomiky. „Obama se stal prezidentem v nejhorším období od dob velké hospodářské krize v třicátých letech. Padající ekonomika se otočila o 180 stupňů a nyní roste. Ačkoli ne tak rychle jako ta česká,“řekl absolvent Harvardovy univerzity ve středu při setkání s novináři u kulatého stolu v Americkém domě v Praze.

Americké prezidentské volby ukázaly, že je část Američanů nespokojená nejen se svou ekonomickou

plánu rozvoje jaderné energetiky. Jenže třeba vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller šance tohoto modelu vysoko nevidí.

„V Česku není velké množství opravdu velkých spotřebitelů a spojení většího počtu subjektů obcí, měst a průmyslových podniků je koordinačně relativně náročné,“míní Štuller. Zároveň dodává, že ve hře jsou stále všechny varianty, ale že žádný z velkých odběratelů neprojevil o případnou spoluúčast zájem.

Do Fennovoimy vstoupily například velké železárny, papírny nebo samosprávy. Ty musí zajistit celkem 25 procent prostředků na stavbu elektrárny, jejíž cena by neměla přesáhnout sedm miliard eur. Zbytek stavby pokryjí dluhopisy, které zajistí Rosatom. Tomu také patří 34 procent Fennovoimy.

„Rosatom poskytne úvěrové financování ve výši zhruba pět miliard eur, z čehož až 2,4 miliardy eur bude pocházet z Fondu národního blaha Ruské federace,“vysvětlil Kouklík. Vedle toho bude Rosatom aspoň v prvních deseti letech po spuštění dodávat elektrárně palivo.

Pro Rosatom je Hanhikivi vedle maďarského Paksu příležitostí, jak se se svými reaktory VVER vrátit do Evropy. Stejný typ o menším výkonu funguje v Temelíně i Dukovanech. Referenční reaktor VVER-1200 od října běží v ruské elektrárně Novovoroněžská a brzy by měl začít fungovat i na Leningradské jaderné elektrárně 2.

Zprovoznění bloku uvnitř hranic EU by pro Rusko znamenalo značný nárůst prestiže. Stejně jako v Maďarsku však i ve Finsku vznikají obavy z účasti Kremlu podřízené firmy na tak strategickém podniku. To se naplno projevilo loni, kdy finský parlament stanovil podmínku, že minimálně 60procentní podíl na elektrárně

Finsko buduje nové reaktory ruské výroby. Pro ruské jádro je to šance proniknout do Evropy.

situací, ale s celým systémem. Existuje pro to ekonomické vysvětlení?

Myslím, že ekonomicky za to může rostoucí nerovnoměrnost příjmů, která se v Americe zvyšuje několik desetiletí. Příjmy domácností se dlouhodobě snižují a ani nám se to nepovedlo zvrátit. To, že jsou lidé frustrovaní, lze pochopit. Ale spíše než na krátkodobé změny se dívám na dlouhodobé ukazatele. Jedním z nich je spotřeba, která je v Americe vysoká. Spotřebitelé vyjadřují důvěru v ekonomiku mimo jiné tím, že se nebojí utrácet. A když se podíváme na růst mezd za poslední dobu, rostly nejrychleji od 70. let.

Jedním z největších Obamových slibů bylo, že nerovnoměrnost příjmů zkrotí. Proč neuspěl?

Prostředkem, jak rozdíly krátkodobě Ve výstavbě Schváleno Plán uvedení do provozu Odhadované náklady (EUR)

Velká Británie Hinkley Point C 1,2 2025 33,8 mld. vyrovnat, je minimální mzda. Navrhli jsme, aby se zvýšila, a myslím, že je chyba, že s tím Kongres nesouhlasil. Některé státy k tomu přistoupily samy, a to i díky Obamovi.

Mnoho továren v USA za posledních dvacet let zavřelo a lidé přišli o práci, což ve volbách pomohlo Donaldu Trumpovi. Lze v USA najít obory, které by ztracená místa nahradily?

Továrny zavíraly částečně kvůli nedávné recesi, ale jen dočasně. Ne všechny oblasti ekonomiky zažívají těžké časy. Sektory umělé inteligence, robotizace nebo moderní medicíny stojí na počátku a postupně se jejich přínos projeví v reálných číslech.

Mezinárodní obchod zpomaluje a nově zvolený prezident se mnohokrát vyslovil proti plánovaným

2014 6,5 mld. 2017/2018 4,6 mld.

obchodním smlouvám mezi USA a zeměmi v Asii a EU. Jak to vnímáte?

Zpomalování globálního trhu je kvůli ekonomickému cyklu částečně přirozené, protože zpomaluje Čína v pozici tahouna celosvětové ekonomiky. 2018 8,5 mld. 2022 4,0 mld. 2019/2020 9,0 mld. Tamní cena práce však stoupá, což by mohlo USA nahrávat. Jedním z důvodů celosvětového zpomalení je také rostoucí ekonomický protekcionismus jednotlivých zemí, kterému měly obě smlouvy čelit. Jejich ekonomické výhody volby nezměnily, a navíc většina Američanů jejich prosazení podporuje.

Projdou obě smlouvy přes současný republikánský Kongres?

Upřímně věřím, že projdou. Kdy se tak však stane, nedokážeme předpovědět. Ale ekonomickou optikou by projít měly. Zároveň bych ale obě smlouvy úplně nesrovnával. Smlouva mezi Asií a Spojenými státy byla v Americe předmětem celospolečenské debaty. Euroatlantickou obchodní smlouvu je z mnoha důvodů snazší prosadit, protože sdílíme stejné hodnoty a instituce. musí držet evropské společnosti.

Jak uvedla agentura Reuters, vláda posléze zjistila, že za držitelem devítiprocentního podílu chorvatskou společností Migrit Energija Solarna, stojí ve skutečnosti ruská Sberbank. Ruský podíl by tak překročil 40 procent a celý projekt se zdál v ohrožení. Nakonec se však podařilo najít jiné investory.

Katastrofa jménem Olkiluoto

Podle plánů by Hanhikivi měla být dokončena v roce 2024, kdy pokryje zhruba desetinu spotřeby. Finové se pouští do výstavby nového zdroje i přesto, že se dosud nepodařilo dokončit elektrárnu Olkiluoto 3. Podle původních plánů měl reaktor běžet už šest let. Celý projekt se trojnásobně prodražil a bývá vnímán jako odstrašující příklad, v jaký problém se může výstavba jaderné elektrárny zvrtnout.

Přesto Finsko podle Kouklíka jaderné energetice věří. Země má jeden z největších podílů obnovitelných zdrojů v Evropě, biomasa a vodní elektrárny pokryjí více než třetinu spotřeby. Zcela zabezpečit poptávku však nestačí.

Země se ve špičkách neobejde bez dovozu ze zahraničí a podle zprávy Evropské komise se na tom nic nezmění ani poté, co bude v roce 2018 obří 1600megawattový reaktor Olkiluoto konečně dokončen. „Finové jsou pragmatický národ a přírodní podmínky je nutí chovat se velmi efektivně. V loňském roce dováželi 18 terawatthodin elektřiny. Nemají jiné zdroje, s jádrem mají přitom zkušenosti,“vysvětluje Kouklík.

Proč přijetí smlouvy s EU drhne? Může za to Evropa, nebo Spojené státy?

Současné vztahy mezi Evropou a Amerikou jsou velice dobré, takže obdobná vyjednávání se více než obchodu týkají regulací a služeb. A to je komplikované. Některé země smlouvu podporovaly, pro jiné byla kontroverzní. Do budoucna si myslím, že při vyjednávání bude záležet více na jednotlivých zemích než na Evropské unii jako celku.

Radil jste prezidentu Obamovi v jednom z nejtěžších období finanční krize. Jak jste to vnímal?

Bylo to hrozné. Trhy první dva měsíce Obamova úřadu strmě klesaly, ke konci roku ale začaly stoupat. I z toho důvodu se nesoustředíme na krátkodobé výchylky, ale celkový obraz reálné ekonomiky.

Kámen musí zůstat Součástí areálu, kterého se stroje nesmějí dotknout, je i Husí kámen, který vytyčoval švédsko-ruskou hranici. 3x toto: Fennovoima

Na místě rostou základy budoucí elektrárny.

Tak vypadal poloostrov, než na něj vjely stavební stroje.

Jason Furman vede Obamovy ekonomické poradce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.