V Kyjevě se už topí, ale lidé se bojí účtů

MF DNES - - ZE SVĚTA - Luboš Palata zvláštní zpravodaj MF DNES na Ukrajině

Ještě před několika týdny lidé v Kyjevě a na mnoha dalších místech Ukrajiny mrzli, protože vedení měst oddalovalo vyhlášení začátku topné sezony, jak to jen šlo.

Teď už se sice všude topí, ale lidé se obávají toho, jaké účty jim tentokrát přijdou za vytápění, plyn, elektřinu či vodu. Jejich ceny totiž ukrajinská vláda pod tlakem Mezinárodního měnového fondu (MMF) i unijních poradců postupně zvedá na tržní úroveň.

Za poslední dva roky tak poplatky za elektřinu vzrostly čtyřnásobně, platby za dálkové vytápění bytů pětinásobně, dvojnásobně je dražší voda nebo platby za odvoz odpadu. Za plyn se platí více „jen“o sedmdesát procent.

„Ceny energií byly směšně nízké a dotované státem. Jejich narovnání bylo základní podmínkou pro to, aby se ukrajinské hospodářství začalo reformovat,“vysvětluje slovenský exministr financí Ivan Mikloš, dnes jeden z klíčových poradců vlády ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana.

V mnohém má Mikloš, podobně jako v Kyjevě působící otec polských reforem po pádu komunismu Leszek Balcerowicz, pravdu. Na Ukrajině se dvacet pět let nikdo neobtěžoval investovat do výměny oken, zateplení domů, o snížení energetické náročnosti v továrnách nemluvě. „S energiemi se tu proto zcela nesmyslně plýtvalo,“dodává Mikloš.

Jenže je tu i druhý pohled. Ukrajincům se v minulých dvou letech kvůli okupaci Krymu a bojům na východě Ukrajiny prudce snížila životní úroveň a průměrný příjem klesl na 130 eur, tedy v přepočtu na necelé čtyři tisíce korun. Výdaje na vytápění, elektřinu a plyn tak dnes u mnoha lidí tvoří více než pětinu jejich příjmů a na živobytí především důchodcům mnoho nezbývá. „Mám na ukrajinské poměry docela slušný plat, ale popravdě řečeno i já se bojím, jaké účty mi teď začnou za topení a elektřinu chodit,“říká kyjevská tlumočnice Kristina Kvitová.

Evropské ceny, ale platy?

„Národní komise pro regulaci energie a poplatků vysvětlila takový nárůst cen požadavky MMF, podle něhož by měly platby (ze energie) korespondovat s tržní hodnotou dodaných zdrojů,“uvádí na serveru Zahraniční politika ukrajinská politoložka Kateryna Jakovenko. Argumenty, že v evropských zemích jsou platby ještě vyšší, podle ní neobstojí v porovnání s ukrajinskými mzdami. Ty jsou totiž, jak uvádí, nejnižší v celé Evropě a třikrát nižší než v nejchudších zemích Evropské unie – Rumunsku a Bulharsku.

Proti vysokým platbám za plyn a elektřinu se konají stále početnější demonstrace opozice. Ta se v čele s Julií Tymošenkovou snaží dosáhnout nejen snížení cen energií, ale i pádu celé vlády premiéra Hrojsmana. „Ukrajinci vydrží strašně moc,“říká o zvyšování cen jeden západní diplomat. „Ale i já si dávám otázku, jak dlouho to ještě mohou vydržet.“

Mnoho Ukrajinců se obává přicházející zimy. Snad ještě více než hrozby, že by země mohla skončit bez plynu, je děsí účty za elektřinu a topení.

Foto: Shuttrestock

Strašlivá zima Teploty v Kyjevě v zimě zpravidla nepřesáhnou nulu. I proto Ukrajince děsí rostoucí náklady na vytápění.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.