Likvidace rolníků a kněží

MF DNES - - Z DOMOVA - Pavel Švec reportér MF DNES

Dny v jihlavské cele se nesnesitelně vlečou a katolický duchovní z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula čelí každou chvíli mimořádně brutálnímu týrání. Vyšetřovatelé komunistické totalitní moci se z něj snaží vymlátit nesmyslné přiznání, že stojí za vraždami tří funkcionářů KSČ v Babicích na Třebíčsku. Babické události spustily v roce 1951 vykonstruované procesy, jež končily tresty smrti.

Když Bulu ve vězení navštíví maminka se sestrou Marií, málem ho nepoznají. Za pár týdnů zestárl snad o desítky let. „Mařenko, pokrájej mi je,“prosí sestru, která mu podává řízky. „Nemám vpředu jediný zub.“Estébáci mu je vymlátili.

Postavili se režimu, zadusil je

Osud dvou kněží z Vysočiny, Jana Buly a Václava Drboly, kteří skončili na komunistické šibenici a na jejichž blahořečení (předstupeň svatořečení) se ve Vatikánu aktuálně pracuje, zmapoval spolupracovník MF DNES, publicista Luděk Navara a Miroslav Kasáček. V knize „A přece budu blízko“přinášejí dosud neznámé skutečnosti o jejich životě, které předcházely jejich mučednické smrti.

Dosud se například nevědělo, že se oba dokázali postavit totalitnímu režimu dávno předtím, než je zkraje 50. let zadusil.

„Hodně překvapivé je, že neplatí dosavadní předpoklad, že se stali náhodnými oběťmi babické události, při níž byli v tamní škole postříleni komunističtí funkcionáři a které Češi znají pokroucené ze seriálu o majoru Zemanovi,“vysvětluje Navara. „Když podrobně zmapujete jejich životy, s překvapením zjistíte, že se oba poměrně intenzivně stavěli na odpor totalitě, aktivně s ní bojovali již předtím,“doplňuje. Jan Bula ● Babické události souvisí s vraždou tří funkcionářů MNV v Babicích na Třebíčsku v červenci 1951. Tato událost se stala pro komunistický režim záminkou pro likvidaci a diskreditaci především rolníků a kněží. Byly

kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k vysokým trestům ● Na seznamu obětí justičních vražd spojených s babickým případem jsou i tři katoličtí kněží. Vedle Jana Buly a Václava Drboly i František Pařil, duchovní z Horního Újezda u Třebíče.

byl pohledný muž, měl mimořádné osobní kouzlo a spousta lidí na něj dodnes vzpomíná s láskou a respektem. Do ostrého sporu s nastupujícím totalitním režimem se dostal již následující rok po únoru 1948. V červnu 1949 přečetl při mši věřícím zakázaný katolický oběžník doplněný vlastním odvážným komentářem, ačkoliv věděl, že v davu jsou špiclové tajné policie.

Vy buďte věrni!

„Uvažte každý svůj čin dobře, my nechceme zradit svůj národ. Ale ani Krista. Krista dovedl zradit jen Jidáš, za hrst peněz ho vydal nepřátelům. Stal se odstrašujícím příkladem pro každého zrádce. Vy buďte věrni,“apeloval.

Odveta totalitního režimu přichází záhy. Nejprve Bula dostane pokutu a po dalším vyšetřování ho na začátku září odsoudí za pobuřování a šíření poplašné zprávy k měsíc trvajícímu tvrdému žaláři. V porovnání s drastickými tresty 50. let to není mnoho. Tehdy se totiž režim teprve etabloval a nebyl ještě tak krutý jako o pár měsíců později.

I to hraje roli v tom, že je 28. října trest zrušen prezidentem Klementem Gottwaldem, který se snaží uklidnit veřejnost. Je to však jen začátek. Perzekuce pokračují, Bula nesmí pracovat s mládeží, která ho tak obdivuje. Na konci dubna 1951 je zatčen znovu. Tentokrát vězení živý neopustí. Až čtvrt roku nato, začátkem července, školu v Babicích prořízne vražedná střelba, a ač je to sebevíc absurdní, kněz je souzen za její spoluorganizování.

„Dodnes není jasné, proč nebyl zařazen do prvního velkého procesu, při němž byl na smrt poslán Václav Drbola. Byl souzen až v polovině listopadu. Možná proto, že se měl stát hlavní postavou dalšího procesu, který se konal jinde a měl zastrašit další část kraje. Není však vyloučeno, že po mučení a tvrdých výsleších na tom byl tak špatně, že se nebyl schopen veřejného procesu zúčastnit,“popisuje Navara.

Moták uschovaný v garnýži

Ve chvíli listopadového soudu již osmatřicetiletý Drbola, kněz z Babic, není mezi živými. Kat jeho život ukončil už 3. srpna 1951. I on se pokoušel čelit totalitě dávno před babickou tragédií. Stýkal se s křesťanskými intelektuály, a dokonce se soudil kvůli tomu, že úřady zakázaly katolický spolek, který v jeho působišti do té doby fungoval. Neuspěl. Tehdy sepsal dokument, v němž analyzuje totalitní moc a podstatu násilného komunistického převratu. Spis se nalezne až v roce 2008, uschován smotaný do malé ruličky v okenní garnýži v domě v Bučovicích u ženy, která kdysi pomáhala v kostele.

„Oba se stali oběťmi totality, ale zároveň byli bojovníky, kteří si uvědomovali, co přichází, a odvážně se režimu stavěli na odpor. Ve vězení vzdorovali nesmírné brutalitě, snažili se chránit všechny, které chtěli komunisti do vykonstruovaných procesů zatáhnout,“podotýká Navara.

Jedenatřicetiletý Bula je oběšen 20. května 1952. Den před popravou, v dopise na rozloučenou, napíše: „Pán Bůh vyměřil mi krátký život. Ale věřím, že nebyl nadarmo.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.