Armáda neví, za co utratit miliardy

O desítky miliard navíc by měla dostávat armáda podle dohod s NATO. Kam ale s nimi?

MF DNES - - FRONT PAGE - Pavel Švec reportér MF DNES

Náznaky nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, že si vyšlápne na státy NATO, které nedávají na armádu dostatek peněz, vyvolává napětí nejen v Česku. Češi se přitom musí obávat právem, jsou mezi osmadvaceti členy aliance sedmí od konce.

Na druhou stranu, požadovaná dvě procenta svého hrubého domácího produktu dávají na obranu kromě USA jen čtyři státy – Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.

Že by Česko náhle poslalo armádě asi dvojnásobek toho, co aktuálně dává – tedy 100 miliard korun ročně, aby splnilo svůj závazný slib vůči NATO – je nereálné. A potvrzuje to i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

„Růst rozpočtu musí být postupný. Skokové navýšení na dvě procenta HDP je prakticky nemožné efektivně utratit. Každá velká zakázka potřebuje určitý čas na přípravu. Plánujeme klíčové modernizační projekty tak, aby armáda dokázala více peněz účinně absorbovat,“říká a odhaduje, že dosažení této hranice je reálné v roce 2025.

Česká armáda má rozpočet 48 miliard korun, což je 1,04 procenta HDP. Za tři roky to má být bezmála 63 miliard. Ani tato suma se však Trumpovým představám neblíží.

Letci peníze mají

Experti tvrdí, že si výrazně více peněz zaslouží zejména pozemní vojsko, na něž se dlouhá léta zapomínalo. „Pozemní jednotky mají vybavení morálně a technicky hodně zastaralé. Mluvím hlavně o bojových vozidlech pěchoty (BVP), houfnicích či nákladních automobilech, kdy naši vojáci stále ještě jezdí v prastarých náklaďácích V3S,“vysvětluje bezpečnostní analytik Univerzity obrany Lukáš Dyčka.

Hovoří se i o nových tancích, protože válka na Ukrajině ukázala, že místo na bojišti stále mají. Tentýž konflikt však také odhalil, že technika ruské provenience – jíž disponuje i české vojsko – má i ve své modernizované podobě problém odolat protitankovým střelám.

Naopak vzdušné síly jsou díky mnoha velmi schopným vojákům ve svých řadách při získávání peněz nejúspěšnější částí české armády.

Přesto se poslankyně Jana Černochová (ODS), členka sněmovního výboru pro obranu, domnívá, že by se kromě plánovaných vrtulníků měly dokoupit i armádní dopravní letouny.

„Staré stroje dožívají a jejich opravy jsou velmi drahé a provoz už pomalu vychází dráž než nákup nového, respektive pár let lítaného letounu. Nákup strojů tohoto typu by tedy měl být v prioritách vzdušných sil, stejně jako modernizace protivzdušné obrany či dělostřelectva,“míní Černochová.

Pokud by skutečně musela česká vláda poslat výrazně více peněz na obranu, nabízí se i zvýšení počtu profesionálních vojáků. „Navýšení armádního rozpočtu by mělo směřovat především do větší specializace některých našich jednotek, které mají jasné využití v rámci NATO, a také do navýšení počtu vojáků,“potvrzuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK. „V současném stavu není naše armáda schopna efektivně ubránit ani naše území. Za úvahu rovněž stojí opětovné zavedení vojny, a to z důvodu obranyschopnosti země, možných budoucích hrozeb i morálky společnosti,“doplňuje.

I za nynějších podmínek se armáda do pár let rozroste asi o pět tisíc vojáků (na 24 tisíc), což jí umožní postavit jednu jednotku o velikosti brigády navíc. Nyní má Česko dvě bojové brigády.

Ovšem velký problém se skrývá v tom, kde nováčky brát. Ještě v roce 2014 byl průměrný věk mladých Čechů přicházejících do armády zhruba 22 let, dnes je to již 27 let, takže se jasně ukazuje, že vlastně není z čeho brát. Česká společnost zkrátka nemá kapacity.

A dle analytika Lukáše Dyčky nepomohou ani stále vyšší platy. „To nefunguje. Platy se v naší armádě relativně nedávno zvedly docela výrazně. Ale peníze jsou motivací pro nováčky jen do určité míry. Jak se ukazuje například v Rakousku, od určité hranice, které jsme podle mě již také dosáhli, přestávají mít peníze rozhodující vliv,“vysvětluje.

Trump ustoupí kompromisu

Co podle něj naopak mladé táhne, je možnost sloužit vlasti prostřednictvím moderních technologií. „Ukazuje se, že obsluhovat drony, moderní počítače je často větší motivací než peníze. Samozřejmě ve chvíli, kdy je armáda nemá, je bezpředmětné se o tom bavit. Nicméně v budoucnu by se mohl personál ohánět tím, že se investuje do moderních technologií. V Rakousku to funguje,“doplňuje Dyčka.

Experti se domnívají, že Trumpova předvolební rétorika proti méně solventním členům NATO se zmírní, až usedne v Bílém domě a USA se spokojí s nějakým kompromisem. Ale snahu o větší angažovanost slabších spojenců chápou. „USA jako faktický garant míru potřebuje mít jistotu, že i další jsou ochotni tomuto cíli něco obětovat. V konečném důsledku to přinese větší soudržnost aliance,“dodává Bříza.

Foto: Václav Šlauf, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.