Bolesti kloubů

Setkal se s tím snad každý – stačí chřipka či menší nachlazení a kromě krku a hlavy nás začnou bolet i klouby. Bolest často odezní rychle, ale není tomu tak vždy. Klouby mohou být deformované, zanícené či opotřebované věkem a námahou. Co s tím? Kdy pomoho

MF DNES - - VELKÝ RÁDCE - Připravila: Nataša Svárovská

Kloubní onemocnění patří mezi nejrozšířenější choroby naší civilizace. Na bolesti si stěžuje každý druhý senior, výjimkou nejsou ani mladší ročníky. Přitom důvodů, proč mohou vaše klouby onemocnět, je celá řada a jejich příčina, pokud je známá, je často zcela odlišná. Kromě již zmíněné bolesti při nachlazení je tu artróza, která vedle kloubů poškozuje i páteř, šlachy či chrupavky, dále pak revma, revmatoidní artritida a také třeba dna, nemoc (nejen) králů.

„Nejvíce přibývá osteoartrózy, což je onemocnění způsobené především opotřebováním kloubů,“vysvětluje lékařka Liliana Šedová z Revmatologického ústavu v Praze. „Jedná se vlastně o civilizační onemocnění, na kterém se mimo jiné podílí špatný životní styl, nedostatek pohybu nebo naopak nadměrné přetěžování kloubů, také sedavý způsob života, vadné stereotypy pohybu, obezita, ale i špatná obuv.“

I proto se v ordinacích specializovaných lékařů objevují čím dál mladší lidé, výjimkou nejsou čtyřicátníci. Kromě obézních pacientů jde často o příležitostné sportovce. Jejich klouby, navyklé sedavému způsobu života, se totiž těžce vyrovnávají s nárazovým zatížením. Zkrátka – takové to víkendové sportování, kdy nejeden manažer na kole či při běhu trhá rekordy, aby v pondělí opět zasedl k počítači, klouby opravdu neocení. Stejně tak dnes tolik populární městské maratony přivedly k doktorům řadu běžeckých nadšenců.

Jak si pomoci sami?

Občasné bolesti kloubů zkuste zmírnit teplými koupelemi, zábaly, bylinnými mastmi a gely. Zabírají i náplasti s obsahem léčivé látky. Působí dlouhodobě, protože léčivo se uvolňuje postupně. Dostává se tak do podkoží i k cévám a léčebný efekt někdy trvá až 24 hodin. Pokud je příčina přímo v bolavém místě, pak tyto přípravky většinou zaberou. Dlouhodobě pomůže spíše úprava stravy (viz

box), ale také snížení váhy a zařazení vhodného pohybu.

Jaký to je? Podle fyzioterapeutky Zuzany Gregorové třeba nordic walking. Hůlkami mírně odlehčíte kyčle a kolena, zapojujete lopatky a trup, takže pohyb je více komplexní. Pracují například i šikmé břišní svaly. Energetická náročnost je přitom větší než při klasické chůzi, takže je chůze s holemi vhodná i pro snižování nadváhy. Nejlepší je samozřejmě se vydat do přírody, asfalt či dlažba kloubům neprospějí.

Vhodná je i jízda na kole, ale ergonomie by měla být přednější než sportovní výkon – sed co nejvíce v napřímení páteře. Ideální jsou tedy tzv. městská kola s vysoce posazenými řídítky. Po jízdě by měl také následovat strečink, protože na kole svaly nepracují ve své plné délce a zkracují se. „Vhodné je i pravidelné cvičení s fyzioterapeutem ve skupině pacientů s podobnou kondicí – může obsahovat cviky z pilates, jógy, vývojové kineziologie, strečink, posilování, dechová cvičení – záleží na konkrétních potřebách,“vysvětluje Zuzana Gregorová. Doporučuje cvičení nenápadně propojit s běžnými činnostmi, které byste i tak přes den prováděli – chůze do schodů, procházka s dětmi či se psem…

Vhodné jsou takové sporty, při kterých si neničíte klouby nadměrnou nebo jednostrannou zátěží. Příkladem může být cvičení v bazénu, kdy pacienta odlehčuje vztlaková síla vody. Nutno však zdůraznit, že voda musí být teplá, aby klouby neprochladly.

Je také zajímavé, že příznaky onemocnění kolísají v průběhu roku, ale i dne. To potvrzuje i lékařka Liliana Šedová z Revmatologického ústavu. „S denním cyklem vylučování hormonů, zejména kortizolu z kůry nadledvin, souvisí zejména kolísání příznaků, především bolesti a ztuhlosti, u zánětlivých chorob. Zato nestabilní počasí a roční období zvýrazňují subjektivní vnímání kloubních příznaků.“

Dojde-li však k těžkému poškození největších kloubů v těle (těmi jsou kyčle a kolena), často zbývá jako jediné řešení náhrada poškozeného kloubu kloubem umělým, tzv. endoprotéza. Každý rok u nás přibývá více než deset tisíc nových pacientů, pro které je tato umělá náhrada poslední možností.

Příčina neznámá

Většina zejména revmatických onemocnění je bohužel neznámé příčiny, často za jejich vznikem stojí nějaký spouštěcí faktor, kterým může být například stres či nějaké silné přetížení organismu. „Vznikají kombinací genetických předpokladů a vlivů prostředí, které nám nejsou zcela známy,“potvrzuje lékařka Liliana Šedová. „Zdravý životní styl, pestrá a vyvážená strava a přiměřená pohybová aktivita jsou sice nezbytným předpokladem, ale jen jimi nelze ovlivnit nebo potlačit vznik nemoci,“podotýká. Za jistých okolností tak mohou propuknout zánětlivá a systémová revmatická onemocnění, jako je např. revmatoidní a psoriatická artritida či Bechtěrevova choroba. A tady už musí zasáhnout lékař. Co má v ruce? Kromě speciálního cvičení, které je vhodné provádět dvakrát denně, pomohou léky, lázně s radonovými koupelemi a v nejtěžších případech i biologická léčba. „Biologická léčba je indikována nejčastěji právě u revmatoidní a psoriatické artritidy a Bechtěrevovy choroby. Kromě jednoznačné diagnózy musí pacient splňovat přísná kritéria závažnosti onemocnění, prognostické faktory a bezpečnostní kritéria,“vysvětluje Liliana Šedová. Biologická léčba je velice účinná, ale může být doprovázena i závažnými nežádoucími účinky. Proto je třeba zvážit všechna pro a proti.

Jediným revmatickým onemocněním kloubů, na jehož průběh má zásadní vliv strava, tak zůstává dna neboli pakostnice čili podagra, „choroba králů“a mnoha požitkářů. Východiskem je zásadní omezení masa, alkoholu a slazených nápojů a samozřejmě léčba.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.