Ústavní soud a invalida aneb jak najít zastání

MF DNES - - NÁZORY - Luděk Navara spolupracovník MF DNES

Invalida má právo jezdit hromadnou dopravou zdarma, přesto čelí exekuci za jízdu načerno. Jeho případ přezkoumávají dva, ano, dva soudy a exekuci potvrdí. Také se ptáte, jak se tohle může stát? Jestli někdo zvláště potřebuje soudní či jinou ochranu, tak je to právě invalida, který má handicap a může se bránit hůře než jiní.

A přesto se musí domáhat práva až u Ústavního soudu, který se před pár dny invalidy zastal. Řekl však jen to, co jsme pětadvacet let považovali za samozřejmost. Totiž že spravedlnost musí být přítomna v každém soudním procesu. Proto ty soudy přece máme? To jsme si také mysleli. Soudní přezkum není levný, samozřejmě; levný není ani přezkum u Ústavního soudu – navíc to všechno nějakou chvíli trvá. Víme, že na exekucích od dopravních podniků se jednu dobu slušně vydělávalo, tedy někteří na tom slušně vydělávali. Jestliže na začátku byl chybějící lístek, dejme tomu za dvacet čtyři korun, je otázkou, jestli by se nevyplatila hromadná doprava zadarmo pro všechny, ušetřilo by se dost jiných peněz za exekutory, advokáty a soudce všech soudních instancí včetně toho Ústavního soudu.

Možná ale o ten lístek ve skutečnosti nejde. Třeba je podstatnější, aby člověk věděl, že u soudů najde zastání, když se mu děje křivda. Protože jemu nejde o nic jiného než o tuhle jistotu. Takovou, kterou navíc možná nikdy v životě ani nevyužije, jen vědět, že existuje, že – kdyby bylo nejhůř – má kam jít. Příběh invalidy ovšem říká, že tuhle jistotu nemá, a je to dost otřesná zpráva. Nebo snad naopak, u Ústavního soudu nakonec to zastání našel, takže je to přece jen dobrá zpráva? Ano, dobrá zpráva pro ty, kteří mají čas, trpělivost a chuť se prosoudit až k Ústavnímu soudu. Takže za invalidu dobrý?

Ovšem pořád se člověk jaksi nemůže zbavit pocitu, že by bylo lepší, kdyby se kvůli takové banalitě nemusel soudit vůbec.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.