Dánsko slíbilo přidat na obranu. Skončí sociální stát?

MF DNES - - ZE SVĚTA - Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

Taxametr ukázal 230 rupií. Pasažér Gaurav Mudžál však neměl hotovost.

Bankomat, blesklo mu hlavou. Tak se ho vydali s taxikářem hledat. První byl mimo provoz, další sice pracoval, ale došly mu bankovky. Co teď?

„Nechcete balíček rýže?“obrátil se frustrovaný podnikatel na řidiče se zoufalým nápadem. Ten kupodivu kývl, věděl totiž, jak to v poslední době chodí.

Oba odjeli do nedalekého obchodního domu, kde Mudžál zaplatil kreditkou pětikilový pytel rýže basmati a s omluvami ho předal řidiči. „Dobrá věc, tenhle výměnný systém,“pochvaloval si později Mudžál v rozhovoru

Tomáš Lébr redaktor MF DNES

Dánsko se minulý týden stalo první zemí Severoatlantické aliance, která slíbila nově zvolenému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, že podstatně zvýší výdaje na armádu a bezpečnost. Postaral se o to premiér Lars Lokke Rasmussen při telefonátu s Trumpem.

„Vláda připravuje změny rozpočtu, které zvýšení výdajů umožní,“ s redaktorem místního internetového serveru. „Jinak by nastal naprostý chaos,“dodal.

Podobné zádrhele jsou teď v Indii na denním pořádku. Proč vlastně?

Jak si zapudit voliče

Říká se, že cesty do pekel jsou dlážděny dobrými úmysly. V poslední době se o tom denně přesvědčuje indický premiér Naréndra Módí.

Jeho vláda před čtrnácti dny zničehonic rozhodla zneplatnit nejčastěji používané bankovky, tedy ty v nominální hodnotě 500 a 1 000 rupií (pro představu, 100 rupií je asi 36 korun). Kvůli snadnému přesunu vysokých částek si je totiž oblíbil místní organizovaný zločin i nejrůznější korupčníci.

Nedomyšlené opatření se však vymklo z rukou a stalo se Módího noční můrou. Máloco tak Indy rozžhavilo do běla jako tenhle nepřipravený a krátkozraký zákaz.

Je to, jako kdyby do té doby populární premiér, který téměř najisto počítal se svým znovuzvolením v roce 2019, vystoupil v televizním projevu a veřejně vyhlásil: Nevolte mě!

Poté, co banky začaly urychleně stahovat bankovky z oběhu, téměř nikdo najednou neměl hotovost. Jen ti korupčníci a gangsteři, proti řekl Rasmussen po rozhovoru. Trump během své volební kampaně varoval, že by Spojené státy nemusely při obraně pomoci zemím, které nesplňují závazek členů NATO dávat na bezpečnost dvě procenta ze svého rozpočtu.

Dánsko loni vydalo na obranu 1,17 procenta rozpočtu a experti teď počítají, co by splnění dvouprocentního limitu pro zemi znamenalo. Podle nich to může způsobit konec takzvaného „sociálního státu“. Agentura Bloomberg napsala, že splnění nimž bylo opatření namířeno – ti kupili hromady peněz ulité v trezorech. Naopak miliony chudých, kteří postrádají úspory a jsou zvyklí prakticky všechno platit hotově, najednou neměly kam sáhnout. Nedostávali výplaty. A proč? Nebyly bankovky! Začarovaný kruh, skoro velezrada! Trumpova požadavku by „umožnilo Dánsku koupit desítku amerických bojových letounů F-35 a čtyř válečných lodí“, zároveň by však těžce zasáhlo výdaje na sociální projekty.

Helge Pedersen, šéf analytiků dánské banky Nordea AB, vypočítal, že dosažení „mety“dvou procent HDP by vyžadovalo dávat ročně navíc oproti dnešku asi 15 miliard dánských korun (zhruba 55 miliard Kč). To je například suma, kterou země ročně vynakládá na provoz tamních Divíte se, že se Indové tak naštvali?

Zprvu stáli v nekonečných frontách před bankami, aby si peníze buďto vyměnili, nebo ty staré okamžitě uložili. Zásobování novými penězi však fatálně vázlo, proto byly nastaveny denní limity – a to univerzit, či částka, kterou dá za pět let na dětské přídavky.

Stockholmský institut pro mezinárodní otázky připomněl, že Dánsko plnilo požadavek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu naposledy v časech studené války (tedy v 80. letech minulého století).

Od té doby výdaje na armádu neustále klesaly. Přestože se od té doby Dánsko zapojilo do řady vojenských misí v zahraničí, z rozpočtu dnes na armádu putuje podle ministerstva jen přililo oleje do ohně. Výsledkem byly zmatky, nepokoje a zatím přes padesát mrtvých.

Jak je vůbec možné, že vláda země, která je sedmou největší ekonomikou světa, přistoupila k náročné operaci tak diletantsky? Podle vládních úředníků je chaos důsledkem toho, že plán byl do poslední chvíle držen v naprostém utajení, takže ani finanční instituce se nestačily pořádně připravit.

Kreditní a debetní karty sice zůstaly nedotčeny, ale bankovní účty má jen necelá polovina z 1,2 miliardy Indů. Nově vydaná dvoutisícová bankovka se ukázala být prakticky k ničemu, protože většina obchodníků neměla nazpět. A vrchol indické tragikomedie – nově vydaná bankovka v hodnotě 500 rupií má jiné rozměry než ta původní, tudíž bude trvat týdny, než se podaří překonfigurovat všechny bankomaty v zemi.

Zpravodajský server The Wire nazval situaci „nejmimořádnější, jaké kdy indická ekonomika čelila od získání nezávislosti v roce 1947“. Není daleko od pravdy.

A premiér Módí? Ten už jistojistě ví, že i ten nejlepší úmysl se může pořádně zvrtnout. Nezbývá mu než doufat, že do roku 2019, kdy budou nové parlamentní volby, lidé (snad) zapomenou. financí pětadvacetkrát méně peněz než na sociální výdaje.

Přes daně už to nepůjde

Dosáhnout ihned mety dvou procent ročně dánský premiér Trumpovi neslíbil. Podle svých slov teď hledá cestu, jak příští rok utratit na obranu o 800 milionů dánských korun více. Ale i tak – kde na to vzít? Rozpočtový schodek země je na hranici deficitu, který připouští pravidla EU. A dánský ministr obrany Peter Christensen upozornil, že přes

Turecký list Daily Sabah, který je blízký turecké vládní straně, včera kritizoval neschopnost českého ministerstva zahraničí poskytnout informace o svém postoji v boji proti terorismu a o českých občanech bojujících v zahraničí za některou z teroristických skupin.

Právě Daily Sabah minulý čtvrtek jako první informoval o zadržení dvou Čechů – Miroslava Farkase a Markéty Všelichové, jež turecké úřady viní z příslušnosti k teroristické organizaci.

Černínský palác článek nekomentoval. „Pokud jde o (české) bojovníky po boku Islámského státu, o žádném nevíme,“řekla už dříve pro deník mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Pro bližší informace list odkázala na české ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti.

Turecká policie u zadržených Čechů údajně našla dokumenty, které svědčí o jejich členství v milicích syrských Kurdů YPG. Obvinila je proto z členství v teroristické organizaci. YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí zájmy syrských Kurdů. Ankara ji však považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících, která je v Turecku řazená k teroristickým skupinám. PYD letos otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán neuznává. S YPG Západ spolupracuje v boji proti radikálům z Islámského státu. (ČTK)

Chaos, který zachvátil Indii po zneplatnění bankovek v hodnotě 500 a 1 000 rupií, nepolevuje ani po čtrnácti dnech. Při nepokojích už zemřelo přes padesát lidí.

zvyšování daní cesta nevede. Země totiž už nyní v Evropě patří mezi státy s nejvyšším zdaněním.

„Neexistuje jiný způsob, jak teď přidat peníze armádě, než ubrat je někde v sociálním systému,“soudí analytik Pedersen.

Plán zvýšit výdaje na obranu však podle Johannese Riber Nordbyho, viceprezidenta Dánského institutu pro strategii a obranu, stále neřeší kvalitu stávající výzbroje. „Arzenál dánské armády je daleko obnošenější, než si umíme představit,“uvedl.

Foto: Profimedia.cz

Zoufalí Indové se snaží získat peníze v bance.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.