Týden inverze. Za smog v Praze mohou auta i kotle

Prahu čeká týden inverze. Za kvalitním vzduchem bude lepší vyrazit na venkov.

MF DNES - - PRAHA - Jakub Heller redaktor MF DNES

O jednom z nejkrásnějších pražských pohledů, z nábřeží na Pražský hrad, si včera ráno mohli turisté nechat jen zdát. Metropoli totiž vlivem teplotní inverze zahalila mlha a nízká oblačnost.

Podobná situace se podle meteorologů bude opakovat minimálně do konce týdne a nezpůsobí jen zhoršenou viditelnost. „Teplotní inverze znamenají i špatné rozptylové podmínky, které s sebou nesou i větší znečištění ovzduší,“říká Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHÚ).

Toto znečištění bývá logicky největší v průmyslových oblastech či tam, kde je velký počet lokálních topenišť nebo nadměrná doprava. A právě v počtu automobilů nemůže takřka žádné místo v republice Praze konkurovat. Situace v metropoli je tak, pokud jde o znečištění ovzduší, v období teplotní inverze podobně kritická jako například v severočeském regionu nebo v Moravskoslezském kraji.

Největším problémem je prach

Nevýhodu má podle Dvořáka Praha i v tom, že se nachází v kotlině. „Čím nižší polohy, tím více se tam vliv teplotní inverze projevuje. Jiná situace tak bude na kraji Prahy, například na Ruzyni či ve Kbelích, a jiná v centru města,“dodává hydrometeorolog. Svou roli hraje i hustá a vysoká zástavba. Příkladem může být Legerova ulice, která je podle Dvořáka vlastně uliční kaňon s obrovským provozem. Tradičně tam bývá znečištění vzduchu nejhorší, často i vyšší než v průmyslových zónách.

Kvůli nepřízni počasí bude v příštích dnech narůstat například hladina dusíku v ovzduší. „Troufl bych si ale říct, že ještě větším problémem jsou dnes koncentrace prachových částic,“říká Jan Macoun, Dvořákův kolega z ČHÚ. Emisní limity dusíku totiž podle něj nebývají na českém území takřka nikdy prolomeny. Naproti tomu povolené koncentrace prachu jsou překračovány často a o mnoho více.

Obzvláště malé prachové částice mohou působit zdravotní problémy. Na rozdíl od těch velkých, které se zachytí v nose či hrtanu a následně jsou bez větších obtíží vykašlány, proniknou ty menší až do plicních sklípků, odkud se jen obtížně dostávají ven. „Problémem navíc je, že jsou na tyto částice vázány i karcinogenní látky. Z těch, které měříme, je to typicky polycyklický aromatický uhlovodík benzo(a)pyren,“dodává Macoun.

Pokud jde o koncentraci prachu, jsou na tom v metropoli podle údajů ČSÚ dlouhodobě nejhůře Vršovice. Od počátku roku tam byla povolená koncentrace prachu překročena hned osmnáctkrát. Jen o dva případy překročení emisních limitů méně ústav letos naměřil v okolí Průmyslové ulice, v Karlíně, ve Vysočanech a na náměstí Republiky.

Kvůli nepříliš rozšířenému průmyslu v Praze zůstávají největším znečišťovatelem ovzduší v metropoli osobní a nákladní auta. „Problémem je, že je zde těch aut prostě příliš,“říká radní Jana Plamínková. Magistrát proto na začátku letošního roku spustil například kampaň s názvem Čistou stopou Prahou, která si klade za cíl vysvětlit Pražanům, proč je lepší cestovat hromadnou dopravou či na kole.

Stará auta z centra nezmizí

Dlouhou dobu se také mluvilo o zavedení emisních zón, které by zabránily vjezdu do centra města starším vozidlům, která nesplňují přísnější ekologické normy. Zóny měly původně v Praze začít platit již v lednu příštího roku, město od toho však nakonec ustoupilo. Podle radní Plamínkové by zóny Pražanům přinesly více starostí a nákladů než užitku. „Zkušenosti z měst, která je zavedla v Německu, totiž ukazují, že zóny přinesly jen minimální snížení znečištění ovzduší,“říká.

Podle radního Dolínka je však zavedení zón stále ve hře, odloží se však zřejmě o řadu let. Kvůli nedostatku objízdných tras dotčených lokalit. Praha se nemůže k plánu vrátit dříve než po dostavbě vnitřního a vnějšího okruhu. Město se však prý snaží problém řešit i jinak. „Třeba dohodou s velkými firmami, jako je Česká pošta či další dopravci, aby proškolovaly své zaměstnance ve správném užívání auta. Aby například nenechávali při vykládkách zapnutý motor,“dodává Dolínek.

I v Praze však k znečištění ovzduší přispívají staré spalovací kotle na tuhá paliva. Jejich využívání se snaží omezit dotační program ministerstva životního prostředí. V něm mohou lidé na výměnu starého kotle za moderní a šetrnější k životnímu prostředí získat až 150 tisíc korun. Hlavnímu městu bylo v programu přiděleno 23 milionů korun. Do jeho prvního kola se přihlásilo pouhých 23 Pražanů.

V právě probíhajícím druhém kole je však zájem větší. Podle Plamínkové v něm o příspěvek již zažádalo devadesát lidí. Problémem je i to, že v řadě míst v Praze není stále zaveden plynovod, což se magistrát snaží napravovat. „Bohužel, například v Řeporyjích nebo ve Slivenci, které byly plynofikovány až v posledních letech, se již řada lidí na plyn nenapojila, protože se obávají vyšších provozních nákladů,“dodává Plamínková.

Foto: Michal Šula, MAFRA

Praha neviditelná Teplotní inverze, které se objevují nejčastěji v podzimních a zimních měsících, s sebou nepřinášejí pouze sníženou viditelnost, ale i zhoršenou kvalitu ovzduší. Nejčastěji bývají překročeny emisní limity prachových částic.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.