Zmatené nadstandardy

MF DNES - - Z DOMOVA - Iva Bezděková redaktorka MF DNES

Na Velkém náměstí v Hradci Králové (na snímku) už vztyčili vánoční strom. Slavnostní rozsvěcení si naplánovali na tuto sobotu. A podobně se na Vánoce připravuje celé Česko. Obvykle nejsledovanější tuzemský smrk – ten na Staroměstském náměstí v Praze – do hlavního města putoval asi 120 kilometrů, od městysu Pecka na Jičínsku. Jedná se o 70 let starý smrk ztepilý, který byl pokácen v neděli. České Budějovice si po osmi letech udělají na svém největším náměstí v období vánočních svátků kluziště pro veřejnost, které se otevře tuto neděli. Atrakce se stane součástí Budějovického adventu, který potrvá 43 dní a nabídne tři stovky akcí. V Ostravě si budou moci poprvé zabruslit dokonce už v sobotu. Z Poruby do centra města pojede v tento den tradičně historická tramvaj Barborka, následovat bude průvod v čele s maskotem kluziště – tučňákem Rudolfem.

Pacient si legálně kvalitnější kyčel nebo čočku zaplatit může, tvrdí právník Ondřej Dostál. Lékaři a pojišťovny mu neříkají pravdu.

Za jednolůžkový pokoj, velkou televizi nebo lepší jídlo si pacient připlatit smí. Multifokální čočku, díky níž uvidí stejně dobře na blízko i na dálku, nebo kvalitnější kyčelní náhradu si však legálně zaplatit nemůže. Ledaže by mu nemocnice naúčtovala nejen materiál, ale i celou operaci.

To aspoň svorně prohlašují lékaři a zdravotní pojišťovny. Podle některých právníků je však takový výklad špatný. „Pokud toto lékař pacientovi tvrdí, pak nemluví pravdu. Nic takového zákon totiž neříká,“uvádí právník Ondřej Dostál, který se zaměřuje na zdravotnické právo.

Nemocnice se odkazují na to, že Ústavní soud v roce 2013 zrušil možnost nadstandardů. Mají pravdu?

Kdo tvrdí, že Ústavní soud zrušil nadstandardy, ukazuje tím jen, že rozsudky nečetl, což je u veřejných činitelů stejně špatně, jako kdyby farář neznal Bibli. Ústavní soud zopakoval, že rozdělení zdravotních služeb hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění na variantu základní, z veřejného pojištění plně hrazenou, a variantu ekonomicky náročnější je v souladu s naší ústavou.

Co tedy rozhodnutí Ústavního soudu v oblasti nadstandardů změnilo?

Ústavní soud „otloukl o hlavu“tehdejšímu vedení resortu zdravotnictví to, že by rozsah bezplatné péče nevymezoval zákon – tedy volený parlament – ale pouhá vyhláška, tedy nevolený ministerský úředník. Přesto se stále ministerští úředníci i úředníci pojišťoven snaží zákonem vymezený nárok ovlivňovat vyhláškami, číselníky a metodikami v přímém rozporu s ústavou, čímž mimochodem způsobují celý ten problém s nemožností zaplatit si lepší čočky či kyčle.

Nemocnice však dávají pacientovi na vybranou. Buď dostane standardní čočku a operaci zdarma, nebo si musí zaplatit obojí.

V tom případě lékaři v nemocnicích pacientovi neříkají pravdu. Jak víme, rozsah a podmínky čerpání bezplatné péče stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění. Paragraf 13 tohoto zákona zakládá nárok na hrazenou operaci, paragraf 15 zakládá nárok na hrazený materiál, například čočky. Tyto dva nároky nejsou v zákoně navzájem podmíněny. Pokud chci na trhu koupit krávu, nemusím k ní kupovat i kohouta; pokud chci hrazenou operaci, nemusím k ní chtít zároveň hrazenou čočku.

Podle vás tedy současné zákony nezakazují, aby si pacient připlatil za lepší materiál, aniž přijde o nárok na operaci hrazenou pojišťovnou. Proč tedy podle vás nemocnice takto postupují?

Protože je to pro ně jednodušší. Zákon hovoří jasně, komplikace působí teprve vyhlášky upravující vykazování péče. V nich je seznam takzvaných výkonů s bodovou hodnotou. Patří mezi ně i pravidlo, které citují lékaři, tedy že s operací se vykazuje jako jeden celek i základní hrazený materiál. Tvůrce vyhlášky totiž zjevně nepočítal s tím, že by pacienti mohli chtít jen operaci a nárokový materiál nepožadovat. Vyhláška samozřejmě nemůže sebrat pacientovi právo na toto řešení, ale znemožňuje lékaři takový „půlvýkon“vykázat pojišťovně k úhradě. Stačilo by, aby ministerstvo upravilo vyhlášku tak, aby se nepříčila zákonu. Aby šlo vykázat operaci zvlášť a čočku či kyčel zvlášť. Dnes to jde také, ale lékaři to neumějí pojišťovně vykázat.

Jak to myslíte, že lékař neumí vykázat výkon pojišťovně?

Lékař ve svém softwaru nemá na takový úkon kolonku. On tam má kód seznamu výkonů napojený na materiál. Ale jakmile se pacient rozhodne zaplatit nehrazený materiál, tak mu to počítač nevezme. Nemocnice by měla vstoupit do jednání s pojišťovnou.

Jak má tedy postupovat pacient, který má zájem o lepší kloubní náhradu nebo čočku?

Pacient má právo na hrazenou operaci a na hrazenou nejlevnější vhodnou čočku či kloubní náhradu. Pokud by lékař zdarma nabízel pouze levnou čočku, ale nevhodnou vzhledem k potřebě a typu onemocnění daného pacienta, postupoval by nesprávně. Pokud ovšem chce pacient víc, než potřebuje, tedy volí jinou než nejlevnější vhodnou čočku či kloub, přestává být jeho volba materiálu hrazena ze zdravotního pojištění. V takovém případě je žádoucí, aby po své pojišťovně požadoval zajištění úhrady operace v některém ze smluvních zdravotnických zařízení s tím, že cenu materiálu zaplatí sám.

„Pokud chci na trhu koupit krávu, nemusím k ní kupovat i kohouta; pokud chci hrazenou operaci, nemusím k ní chtít zároveň hrazenou čočku.“

A jak by měla správně postupovat nemocnice?

Nemocnice má povinnost poučit pacienta o plném spektru medicínsky vhodných čoček. Pokud si pacient zvolí „nadstandardní“čočku, podepíše souhlas, složí příslušnou částku v nemocniční pokladně a nemocnice vykáže pojišťovně pouze cenu operace. Právně nesprávné je požadovat po pacientech za lepší čočku „sponzorské dary“. Nejde totiž o žádné darování, nýbrž o standardní platbu za nehrazenou péči.

Foto: David Taneček, ČTK

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.