Lékař na vesnici ordinaci zavřít prostě nemůže

MF DNES - - ROZHOVOR - Tuším, že guláš v tom byl nevinně.

pojišťoven, které pak lékařům ukládají penále?

Ano. Povím vám nedávnou zkušenost. Jde o takzvanou domácí péči, kdy za pacienty, převážně seniory, chodí domů speciálně školená zdravotní sestra. Nejčastěji k převazům chronických ran u bércových vředů, proleženin u ležících pacientů, na rehabilitaci po úrazech a po operacích, k pacientům po mrtvicích. Sám na konkrétních případech vidím, že mnozí pacienti díky předepsané domácí péči nemuseli jít do nemocnice. U seniorů to platí především v případě infuzní terapie v domácím prostředí. Převážně se jedná o dehydratované starší pacienty. Nepociťují žízeň, i když jejich tělo nutně žádá vodu.

Častý, zdánlivě banální problém u starších lidí.

Přesně tak. Kvůli nedostatku vody trpí nevolností, nechutenstvím, postupně jsou totálně nesoběstační. V té situaci je většinou už nutné odeslat člověka k hospitalizaci. Já většinu těchto stavů řeším ve spolupráci s „domácí péčí“v rodinných podmínkách. A úspěšně. Po několika infuzích se stav pacienta podstatně zlepšuje. Mám k dispozici profesionálně školené zdravotní sestry, které mají navíc citlivý přístup ke starým pacientům. Jejich vliv na na ně lze bez nadsázky považovat za psychoterapii.

Co na to říká zdravotní pojišťovna?

Dobrý lékař chce hlavně zlepšit zdravotní stav nemocného člověka. Zdravotní pojišťovna chce léčit nemocného za co nejmenší náklady. Tak to je. Já tento rozpor zažil na vlastní kůži před třemi lety, kdy ke mně přišla revizní lékařka Všeobecné zdravotní pojišťovny a zkoumala moje předepisování domácí péče. Zkontrolovala mi deset zdravotních karet pacientů, přičemž na některé její výroky nezapomenu. Proč posílám rehabilitovat staré pacienty po mrtvicích? Co si prý od toho slibuji? Stejným způsobem tvrdě odmítla rehabilitaci po úrazech, nejčastěji po zlomeninách krčku s následnou operací. Mávnutím ruky smetla pod stůl mé tvrzení, že jen prostřednictvím usilovné rehabilitace se sestrou domácí péče se stal onen člověk opět mobilním.

Jak revize tehdy dopadla?

Praktický lékař na malém městě občas řeší případy, kdy jde o život. „Hlavně však musí umět naslouchat zoufalým pacientům, říká Vladimír Gregor.

Pojišťovna po mně požadovala pokutu 51 tisíc korun. Pro praktického lékaře z malé obce by taková pokuta byla téměř likvidační. Strávil jsem více než rok tím, že jsem přesvědčoval pojišťovnu, aby sankci stáhla. Nakonec mi dala v mnohém za pravdu a pokuta padla. Je ale dost absurdní, že lékař musí prožít několik bezesných nocí, když chce pro pacienty zajistit dobrou péči.

Foto: Marie Stránská, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.