S půlválcovými mohutnými sloupy jako u vyšehradských kaplí se setkáváme u jihofrancouzských katedrál.

MF DNES - - PRAHA - Jan Bohata redaktor MF DNES

Impozantní vzhled vyšehradské baziliky i mnoha kostelů tak, jak je známe dnes, je zásluhou architekta Josefa Mockera. Milovaný i proklínaný tvůrce „očišťoval“gotické památky od nánosů, kterých se jim dostalo za účelových oprav a dostaveb vesměs v barokní éře. Vlastně jim vracel původní tvář.

Vichřice v roce 1870 servala střechu chrámové věže u kostela sv. Štěpána. I proto padlo rozhodnutí o opravě a regotizaci chrámu, lví podíl na ní měl od roku 1876 právě Josef Mocker. Šlo o jeden z jeho prvních takzvaných regotizačních projektů. Na obnově interiérů s ním u kostela sv. Štěpána spolupracoval třeba i další známý architekt a jeho vrstevník Antonín Baum.

„Kostel získal novogotická okna s kružbami v presbyteriu, v hlavní a v bočních lodích a novou střechu věže,“shrnul stavební zásah historik Emanuel Poche. Z kostela se také vystěhovaly barokní varhany, údajně jedny z nejkrásnějších v tehdejších pražským městech. Věřící však dostali více než znamenitou náhradu. V kostele řemeslníci v polovině 80. let 19. století instalovali varhany nové z proslulé dílny rodiny Riegerů ze slezského Krnova. Duchovní správa za jedinečný nástroj zaplatila nemalou sumu 6 400 zlatých. Jejich předchůdce prodali za 150 zlatých.

„Než došlo k jejich zprovoznění, hudební doprovod bohoslužeb obstaral pozitiv, malé přenosné varhánky půjčené ze svatomikulášského kostela,“uvádí historici. Svatoštěpánský kostel se ve slohové čistotě vracel do doby svého vzniku, do poloviny 14. století.

Mocker však uměl vracet lesk gotickým stavbám a osvobozovat je od pozdějších „nánosů“i radikálněji. Odstranění dodatečné barokní omítky až na zdivo, bourání portálu v tomto slohu a další zákroky. Tak architekt na sklonku 70. let 19. století proměnil kostel sv. Petra na opačné straně Nového Města, na Poříčí. „Zbořen byl barokní štít hlavní lodi včetně portálu, stejný osud postihl i pět opěráků,“uvedl historik František Eckert. Snesení tří stanových střech či oklepání renesančních omítek, to patřilo k neogotické očistě kostela sv. Jindřicha a Kunhuty, dalšího z gotických kostelů z dob založení Nového Města pražského.

Odstranění a nahrazení tribuny v chrámové lodi či kostelních portálů bylo také součástí regotizace kostela sv. Apolináře na novoměstském Větrově z konce 19. století. Stavba získala během Mockerova zásahu i nové krovy či omítky.

K nepoznání se zásluhou Josefa Mockera proměnila dominanta jižního vstupu do pražské kotliny, vyšehradská bazilika sv. Petra a Pavla. Na projektu začal Mocker pracovat v polovině 80. let 19. století. Během tisícileté historie prošla bazilika mnoha proměnami, ta poslední patří k nejzásadnějším. Během přestavby v éře Karla IV. se proměnila v gotický chrám o délce pěti klenebních polí. „Klenby se sbíhaly v jednom společném žebru, jehož jednotlivé pruty se spojovaly do robustních válcových pilířů. Ty ve vnitřním prostoru tvořily čela příčných zdí mezi jednotlivými kaplemi,“uvedl historik Václav Mencl. Věnec bočních kaplí, jež sledovaly délku chrámu, byl připojen k jednotlivým jednolodním síním a kostelním halám. Kostel obklopilo 32 kaplí, zajímavostí bylo, že zřejmě neměl věže. „S půlválcovými mohutnými sloupy, podobně jako jsou u vyšehradských kaplí, se setkáváme u jihofrancouzských katedrál z období okolo roku 1270 v Toulouse a Narbonne,“popsal stavební inspiraci historik Bořivoj Navrátil. Pozdější barokní úprava, na níž se podílel třeba František Kaňka, zkrátila starý vyšehradský kostel o klenební pás, změnila průčelí i chrámovou loď.

Tento nevýrazný barokní kostel Mocker po roce 1885 úplně proměnil. „Prodloužil presbyterium, zřídil sakristii, regotizoval barokní hlavní loď, která byla znovu zaklenuta,“popsal přestavbu Poche. A především se změnil i portál a přibylo dnes neodmyslitelné dvojvěží, které se tyčí do výše 58 metrů.

Foto: APHA

Foto: Městská část Praha 2

Oprava po vichřici Běsnění živlů poničilo věžní střechu kostela sv. Štěpána na Novém Městě pražském. Chrám pocházející z doby založení Nového Města v polovině 14. století má za sebou pohnutou historii. Patří ke známým renovacím architekta Josefa Mockera.

Foto: Jan Bohata

Impozantní věže Mocker se podepsal pod projekt zásadní přestavby vyšehradské baziliky, který ji změnil k nepoznání.

K nepoznání Dnes těžko věřit, že takovouto podobu dalo baroko vyšehradskému kostelu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.