V krytu jako doma

MF DNES - - Z DOMOVA - Václav Janouš reportér MF DNES

Vpřízemí moderní hranaté vily se nedaleko běžného vchodu nacházejí menší masivní dveře. Poněkud nelogicky úplně v rohu. Vedou do podzemí, do míst, kde by jeho majitel mohl v případě potřeby přežít tři měsíce. Na čtyřiceti metrech čtverečních, spolu s dalšími pěti lidmi.

Pan Petr investoval téměř čtyři miliony korun do podzemního krytu, který jej má ochránit například v případě války vedené zbraněmi hromadného ničení.

„Proti chemickému útoku, biologickému, jadernému i v případě přírodních pohrom,“vyjmenovává úspěšný podnikatel a vysvětluje, proč si kryt pod novým domem za miliony korun postavil: „Z obavy z budoucnosti, z bezpečnostní situace v Evropě a i jako trezor. Pro mě je taková investice smysluplná,“říká o své stavbě severozápadně od Prahy.

Kryty podobné tomu jeho jsou nejběžnější, jaké lidé dnes stavějí. Nacházejí se dva až tři metry pod zemí, aby je zemina chránila před tlakovou vlnou, a vstupuje se do nich dveřmi s pancéřovým zámkem nebo poklopem o velikosti metr krát metr. Poklop je klíčový – musí být vodotěsný, plynotěsný a protipožární.

Zapuštěn může být jak venku v terénu, tak i v plovoucí podlaze či dlažbě. Pod ním vede schodiště s odtokovými kanály na vodu a na jeho konci jsou pak pancéřové trezorové dveře.

V běžném bytě by za nimi byla předsíň, tady odhlučněná strojovna s dieselovým agregátem, který vyrábí elektřinu, baterie a hlavní přívod nafty z nádrží. Kryt pak má kuchyňku, malý obývací prostor a ložnici. Přesněji v rohu jsou postele, naproti nim sprchový kout, záchod a spižírna se zásobou potravin na tři měsíce.

Vysílačka i čerstvý vzduch

V třicet centimetrů širokých železobetonových zdech jsou zapuštěny protichemické filtry a hepafiltry kterými proudí čerstvý vzduch. Ty hlídají čidla.

Kryt má vodu přivedenou z vlastního vrtu, zároveň nádrže na pět tisíc litrů i elektroohřev. Podzemní „pevnost“je připojena i na elektrickou energii a záložní baterie, které dieselový agregát dokáže dobít za 2,5 hodiny. Kryt má i vlastní kanalizaci s čističkou, radiostanici, kamery, odvlhčovač vzduchu nebo elektrické topení, pokud by při běžné teplotě mezi 15 až 18 stupni, která zde panuje, bylo majiteli zima.

Vše, co vede nad povrch, jako například ocelová silnostěnná roura pro přívod vzduchu nebo anténa od vysílačky, je maskované. Třeba jako zahradní houpačka.

Mnozí architekti se nad novým fenoménem podivují a tvrdí, že většinou jde o výstřelek bohatých podnikatelů, který oni do konceptů nových domů zařazovat nechtějí. „Tento trend stavět si bunkry byl v minulosti již v západní Evropě a zřejmě motivuje lidi i to, že například v Německu se dnes hovoří o civilní obraně a o tom, že se lidé mají zásobovat,“popisuje člen představenstva České komory architektů renomovaný architekt Michal Gabriel.

V Česku ovšem stavbám krytů nic nebrání, naopak je několik norem a zákonů, které jejich stavby upravují.

Pod svými domy si bohatí Češi stavějí bunkry, ve kterých chtějí přežít budoucí katastrofy.

Aby kryty plnily svůj účel, musí mít stavebník přesně definovány hrozby, před kterými se chce chránit. I proto ředitel jedné z největších českých stavebních firem budujících podzemní stavby říká, že musí jít o velmi nákladné a složité stavby. „Je třeba stanovit odolnost, konkrétní hrozby a vzdálenosti například od možného výbuchu. Stavby prováděné hornickým způsobem v hloubce přes tři metry přitom už spadají pod báňské předpisy,“říká ředitel firmy Ko-Ka, stavící tunely či metro, Štěpán Moučka. Nádrže na pitnou vodu, kapacita 5 000 litrů Strojovna s dieselovým agregátem vyrábějícím elektřinu, baterie a přívod nafty

Naopak například ve Švýcarsku platí od roku 1960 zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém novém soukromém i veřejném objektu. Zákon nebyl zrušen ani po skončení studené války a dnes je zde přes 300 tisíc soukromých protiatomových krytů a dalších více než pět tisíc veřejných.

„V České republice nemusí být povinně stavby vybaveny úkryty civilní ochrany, jako je tomu ve Švýcarsku, nicméně se zhoršující se bezpečnostní situací je evidentní, že si stavebníci budou brát inspiraci právě ve Švýcarsku,“předpovídá odborná poradkyně předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků Marie Báčová.

Zapomenuti pod zemí

Pancéřové dveře

Bezpečnostní experti však upozorňují, že budování vlastních krytů pod zemí může být kontraproduktivní. Zatímco u těch oficiálních, veřejných, existuje jejich seznam, systém fungování i přesně nastavená pravidla pro používání, ty soukromé nejsou nijak registrovány.

Není ani jasné, zdali by v případě reálné hrozby odolaly. „S námi nikdo tyto stavby nekonzultuje, ačkoliv kryt, který by měl být využitelný, musí mít určitou odolnost. Není to rozumná cesta ani proto, že lidé ve veřejných krytech budou pod dohledem, lze s nimi pracovat, kdežto o lidech schovaných ve vlastních krytech nikdo nemusí vědět,“varuje šéf odboru ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Radiostanice pro spojení s okolním světem Kuchyňka, obývací prostor, postele, WC, sprcha a spíž s potravinami

Naopak bezpečnostní expert a bývalý špion Andor Šándor tvrdí, že cesta, kdy se lidé spoléhají sami na sebe, je smysluplná. „Devadesát devět procent lidí neví, kde veřejné civilní kryty jsou, a rozumný člověk by se měl snažit obzvlášť v současné bezpečnostní situaci postarat Tři metry země, která ochrání obyvatele krytu před tlakovou vlnou

sám o sebe. To nejlepší, co může udělat, pokud na to má peníze, je tak vybudovat si vlastní kryt i s dostatečnými zásobami například potravin,“uvedl Šándor.

V Praze je v současnosti 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou přibližně 150 tisíc osob. I když se k 30 až 50 centimetrů železobetonu Poklop o rozměrech metr krát metr, vodotěsný, plynotěsný a protipožární

nim připočte ochranný systém metra, který v sobě ukryje 332 tisíc lidí, a Strahovský tunel s kapacitou 15 tisíc osob, schová se v těchto objektech pouze čtyřicet procent obyvatel Prahy. V případě vyhlášení stavu ohrožení by kryty byly uvedeny do provozu do 24 hodin.

O lidech ve vlastních krytech se vůbec nemusíme dozvědět.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.