Tragédie u vody. Odešel ten, který měl převzít žezlo

MF DNES - - SPORT - Tomáš Macek sportovní reportér MF DNES — Matěj Tomíček

Dodatečně přijímá gratulace k svatbě. Trénuje. Diskutuje. Vtipkuje. A hlavně, opět přivyká závodnímu rytmu. Což po zmatečném létě není ani pro šampionku Světového poháru věc jednoduchá.

Znejistěla jste, když se první start sezony kvapem blížil?

Bylo to zvláštní. Až jsem si říkala: To je divný, nejsem ani trochu nervózní. V minulosti jsem se už den před startem závodů nemohla od rána ani najíst, měla jsem stažené všechny svaly i žaludek a mohla pít maximálně jen kafe a čaj. A teď? Nic takového, i v den štafety jsem se normálně naobědvala. Napadlo mě: Jsem příliš uvolněná. Až půl hodiny před závodem to přišlo.

Nervy?

Najednou se mi udělalo blbě od žaludku a už jsem vůbec nebyla v pohodě. Asi byl letos náběh mé nervozity pomalejší. Ale i tak jsem byla ráda, že se zase mohu vtělit do té závodní Gábiny.

Veronika Vítková vám přivezla smíšenou štafetu na 13. pozici. Na co jste v tu chvíli myslela?

Že bych tu ztrátu hrozně moc chtěla dojet. Přesto jsem k závodu přistupovala s veškerou pokorou. Bála jsem se toho tempa.

Protože nemáte natrénováno ani zdaleka tolik jako loni?

Právě. Nemám ještě za sebou moc rychlých tréninků, abych poznala, jak jet. Nejdřív jsem hrozně vypálila – ale pak jsem si říkala: Neblbni, to nemůžeš vydržet, zvolni.

Přesto jste v prvním kole stáhla na čelo závodu 15 vteřin.

To bylo tou počáteční euforií. Tím víc mě potom mrzelo, že vlastní roztržitostí jsem při ležce prokaučovala spoustu cenných vteřin.

Proč vlastně jste se tam při dobíjení tolik zasekla?

Jak jsem měla zmrzlé ruce, dala jsem si do komory obráceně náboj, takže logicky nešel zavřít. Musela

Ten, který jednou nahradí Ondřeje Synka. Tak se o Michalu Plockovi mluvilo. On sám se touhou porazit trojnásobného olympijského medailistu nikdy netajil. Byl jí skoro posedlý.

„Pokud měl jakoukoliv možnost utkat se s Ondrou, vždycky toho využil a snažil se ho potrápit,“vzpomíná Václav Chalupa – muž, který české veslařské žezlo kdysi předal Synkovi.

A od něj mělo přejít právě k Plockovi. Jenže k tomu už nikdy nedojde. Dvaadvacetiletý veslař byl totiž v pondělí vpodvečer nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly. Případ nyní řeší policie, zatím vyloučila jsem flintu sundat z háku, vysypat náboj a znova zaujmout polohu. Kdyby to šlo, mlátím se tou flintou do hlavy. Na závodnici s mými zkušenostmi to byla až školácká chyba.

Při stojce naopak zesílil vítr, terče nepadaly. Další test nervů?

No to teda. Abych snížila ztrátu, zbytečně moc jsem riskovala. Já tu stojku střílela v posledních trénincích rychle a stabilně, proto jsem si věřila, že ji prostě dám. Tři netrefené terče byly velkým zklamáním.

Zato dobíjení jste vzápětí zvládla přímo excelentně. Před ním jste si říkala: Gábino, klid?

To ne. Najednou ale došlo v mé hlavě k takovému vypnutí. Vytěsnila jsem všechny další myšlenky a jen jsem se soustředila, jak správně najet na terč a střelit. Až jsem se sama divila, jak rychle jsem dobila.

Však i šéftrenér Ondřej Rybář oceňoval, že to pro vás byla pozitivní zkušenost do budoucna.

Rozhodně. Věřím, že každá takováhle napjatá situace mě má zocelovat a připravovat na nějaký ještě daleko těžší závod v budoucnu.

Jak vám „chutnal“běh? Na trati jste se pohybovala poblíž velmi rychlé Kaisy Mäkäräinenové.

Ta byla jako hurikán. Nadchlo mě, že si ji v 1. kole držím na oční vzdálenost. Ale zároveň jsem už věděla, že mé tempo je na hraně. Na takové si většinou troufám až po půlce sezony, kdy už mám něco najetého v maximální zátěži a rychlosti. Spíš byl pak můj běh o vůli a o bojovnosti.

Štafetový debut sezony má za sebou. Dnes čeká Gabrielu Koukalovou ten individuální.

Ze 13. místa jste posunula štafetu na sedmé, všechno jste si otestovala. Ve středečním vytrvalostním závodě by tedy už nervozita měla být menší?

V to doufám. Aspoň jsem lidem na střelnici ukázala, že nejsem stroj. Přišly mi po štafetě z Česka desítky esemesek, ať nevěším hlavu a nic si z toho nedělám. Což potěší.

Jaký je po osmi měsících návrat mezi soupeřky? Dodatečně vám blahopřály ke svatbě?

Jasně, spousta holek se mě ptala, jaké je to být vdaná. Laura Dahlmeierová cizí zavinění. Spekuluje se o sebevraždě.

Už od mládí byl hnán ke sportu. Jednak rodiči a taky touhou vyrovnat se staršímu bratrovi. „Jakmile něco dělal brácha, po čase začal i Michal, byl hrozně soutěživý,“vzpomínal už dříve otec Otakar.

Když starší bratr zatoužil po hokejovém stadionu, netrvalo dlouho a mladý Michal ho na led následoval, chtěl se stát brankářem. „Ale moc se neosvědčil, pouštěl hodně gólů,“vyprávěl otec.

Na hokejovém tréninku pak došlo i k jednomu osudovému setkání. Na tréninky se totiž v Uherském Hradišti chodil dívat Milan Šurý, tamní veslařský trenér, který měl za mnou přijela hned první den s gratulací. Nebo Marie Laukkanenová, ta byla úplně suprová.

Reportéři si nepletli jména? Neříkali ze zvyku Soukalová?

Někteří dokonce zjišťovali, jestli nejde ve startovní listině o překlep. Nevěděli, že jsem se vdala. Každopádně ale vnímám, jako by mě lidé kolem biatlonu najednou brali o něco jinak než ještě minulý rok.

Zralejší?

Asi jo. Už ne takovou tu naivní holku, co furt blbne. Snad mě teď mají za trochu serióznější osobnost.

Mohla jste to reportérům ztížit,

v družstvu svého syna. Netrvalo dlouho a malého nešiky si všiml. Nabídl mu místo hokeje vyzkoušet veslování.

A tak se desetiletý kluk vydal poprvé do veslařského klubu a u vesla už zůstal.

Ne, nebyl to ten typ, který by sedl do skifu a hned o parník vítězil. V žebříčcích žáků se pohyboval až kolem padesátého místa, pral se s drobnější postavou.

„To mě na něm vždycky fascinovalo. Byl to drobnější veslař, ale hrozně houževnatý, bojovný a zabejčený. Vždycky chtěl být nejlepší,“tvrdí Chalupa.

Doma mu rodiče vytvořili ideální tréninkové podmínky. Otec dokonce Přímé přenosy vysílá ČT sport, on-line reportáže čtěte na sport.idnes.cz.

kdybyste si nechala obě příjmení jako Dorinová-Habertová. Jen si představte, kdyby museli vyslovovat Soukalová-Koukalová.

Ježiš, to jsem jim nemohla udělat. Ani sobě. Jenom podepsat se při autogramiádě Gabriela Soukalová je od těch mých rodičů za trest. To je tak dlouhé jméno. Už jsem ho začala bojkotovat a píšu všude jen Gabi.

Měli vám dát radši kratší jméno?

(rozesměje se) Jo. Měla jsem se jmenovat Lea Nová.

V neděli se 17letá Markéta Davidová stala první Češkou od vašeho triumfu v Obertillachu 2011, která vyhrála závod druholigového

z bývalého obýváku vybudoval posilovnu, kterou pak využívali i další členové veslařského oddílu.

Během sedmi let Plocek z domácí posilovny pronikl až na juniorské mistrovství světa.

„To bylo poprvé, co jsem dostal svého veslaře na světový šampionát,“povídá trenér Šurý.

O rok později už se svým svěřencem slavil evropský i světový juniorský titul. Ale to mladíka neuspokojilo. „Teď bych rád vyzval Ondru Synka,“pravil tehdy osmnáctiletý veslař v emocích.

Šanci dostal záhy – na republikovém šampionátu v Račicích, kam Synek přijížděl po oslavách stříbra z olympijských her v Londýně.

IBU Cupu. Může z ní jednou vyrůst vaše nástupkyně?

Já ji znám od tří let, i když ona to asi úplně neví. Ale už když začínala na bedřichovském stadionu lyžovat, obdivovali jsme, jak ta malinká holka opravdu nádherně jezdí. Má to v genech. Vždycky jsem věřila, že je velký talent pro budoucnost.

Snad se ještě ve Světovém poháru stihnete potkat.

No jasně, to by bylo fajn. Akorát bych se zároveň ráda vrátila i zpátky do toho Markétina věku.

Jenže to byste neměla současné zkušenosti, úspěchy, manžela.

Taky pravda. Všechno má své. Tam ho Plocek poprvé porazil. Hned po průlomové sezoně se z Uherského Hradiště odstěhoval do Prahy, kde se ho ujal první český světový šampion ve veslování – Michal Vabroušek. „Přesun do Prahy mu pomohl, osamostatnil se, bydlel na ubytovně a po sportovní stránce rostl,“tvrdí Synek.

Rostl natolik, že se před dvěma lety stal mistrem světa do 23 let, letos i tím akademickým. „Všichni říkají, že jednou budu domácí jednička. Věřím, že se mi to podaří, že Ondru jednou porazím,“vyhlašoval. Ta touha ho hnala. Touha, která zůstane nenaplněná.

Foto: Petr Slavík,

Obhájkyně křišťálového glóbu Gabrielu Koukalovou čeká první individuální start po sezoně, v níž byla královnou. Český biatlon

Foto: Ivana Roháčková

Talent Michal Plocek byl mistrem světa do 23 let.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.