Č

MF DNES - - EKONOMIKA -

tyřicet let. To je věková hranice, kdy se láme míra znalostí Čechů v oblasti financí. Nejvíce finančně gramotní jsou právě lidé kolem 40 let. Mladší teprve sbírají zkušenosti, a starší naopak již ztrácejí zájem se v této oblasti vzdělávat. Vyplynulo to z průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě.

Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním. Podobně i lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tisíc korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž měsíční příjmy nepřesahují 15 tisíc měsíčně.

Děti se učí i na Facebooku

„Významnými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí jsou rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“vysvětluje Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Naopak velikost města či vesnice, v nichž lidé bydlí, míru finanční gramotnosti prakticky neovlivňuje.

Průzkum ukázal, že mladí umějí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013. Zodpovědnému hospodaření se děti musí naučit a z průzkumu vyplývá, že se to učí rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro mladé stále rodiče, ale důležitý vliv začíná mít škola a významnou roli hraje i Facebook.

Mladí si začínají přivydělávat dříve

Do 18 let zůstávají hlavním zdrojem financí rodiče, pak si mladí začínají vydělávat v zaměstnání či na brigádách. Brigády a zaměstnání se stávají hlavním zdrojem příjmu už pro osmnáctileté, zatímco v roce 2013 to bylo až pro jednadvacetileté. Polovina mladých řekla výzkumníkům, že se dostává do situace, kdy utratila všechno kapesné. Stejný podíl má dokonce zkušenost s půjčkou od kamarádů či rodičů. S věkem roste nejen půjčovaná částka, ale i celková doba splácení.

Znalost cen je na relativně vysoké úrovni i u mladších ročníků, ale liší se podle oblasti zájmu. Více dětí než v roce 2013 zná cenu nejnovějšího iPhonu, ale netuší, kolik stojí chleba.

Podobný problém existuje i u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent, či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na uložené peníze.

Foto: Shutterstock

Kolik stojí? Podle průzkumu, který si nechala udělat Česká spořitelna, mají i mladší ročníky dobrou znalost cen. Nicméně děti spíše vědí, kolik stojí nejnovější iPhone, než za kolik se dá koupit chleba.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.