Muzikálová Alenka trochu mentoruje

MF DNES - - KULTURA -

Museli jste se ty skladby znovu učit, nebo to přišlo samo?

Richards: Některé věci jsme nehráli od našich klubových začátků. Nebyl jsem si jistý, jestli si je pamatuju. Ale nebylo to potřeba. Prsty si pamatovaly velmi dobře.

Pár písní vyžadovalo harmoniku. Tomáš Šťástka redaktor MF DNES

Alenka, které si rodiče ani v den jejích narozenin nevšímají, usedavě pláče vedle své postele. Ta se však náhle změní v obrovskou knihu a otevře se, aby z ní mezi zelenými šlahouny rostlin vystoupila oblíbená pohádková jmenovkyně a pozvala nešťastnici do své říše. V pražském Divadle Hybernia uchystali na letošní podzim v režii Matěje Balcara s hudbou Vašo Patejdla muzikál pro děti Alenka v kraji zázraků, který vznikl volně inspirován kultovními díly Lewise Carolla.

Za muzikálem stojí rodinná firma Pixa Pro, jež pro pražskou scénu připravila muzikál Sněhová královna. S dva roky starým dílem má novinka společné i některé protagonisty (Dagmar Patrasová, Michaela Nosková) a velice povedenou výpravu: vděčně barevné kostýmy (Martin Černý) odkazují kamsi k filmovému zpracování Tima Burtona.

Příliš královen

Oproti Sněhové královně má zdejší Alenka jedno velké pozitivum – nezapomněla, že je tu pro děti, a je proto dostatečně interaktivní. Momenty, kdy Alenka hraje spolu s Bublifukem a Bublifíkem skořápky a opakovaně se táže mladého publika, kde je ukrytá kulička, patří k nejvděčnějším a ve výskajícím sále se zvedá les radících rukou. Naopak, když se moc dlouho mluví, začínají se diváci ošívat, což se děje hlavně při debatách

Byl jste na to připravený?

Jagger: Jsem příliš líný a běžně na ni moc nehraju, takže jsem musel chvíli cvičit, ale foukací harmonika není náročný nástroj. Akorát na rozdíl od kytary nevidíte, co hrajete. Naštěstí ve studiu máte sluchátka a dobře slyšíte každý detail. Když hraju na harmoniku se Stouny na koncertě, Bílé a Černé královny. Vzhledem k přítomnosti královny Srdcové je jich prostě nějak moc.

Autoři scénáře Jan a Alena Pixovi do děje zapojili i několik poučných scén – najdeme zde zkouřeného Houseňáka s vodní dýmkou či matku mučící dceru hlady kvůli kariéře neslyším jedinou notu, natož nějaký jemný odstín.

Jak se na desce objevil Eric Clapton?

Ronnie Wood: Náhodou! Nahrával ve stejném studiu, a tak jsme ho poprosili, jestli by se nepřidal na Everybody Knows About My Good Thing a I Can’t Quit You Baby. Myslím, že si užil, že chvíli nemusí být kapelníkem. A když hraje Eric se Stouny, je to magický zážitek.

Vyvolaly ve vás tyhle písničky nějaké vzpomínky?

Richards: Bylo to deja vu. Opravdu jsme spoustu z nich nehráli třeba od roku 1963! A tehdy jsme je naopak zahráli všude, na každém koncertu. Jagger: Když jsem tuhle muziku slyšel poprvé, měla úplně jiný styl než ten sacharínový pop, co byl kolem. Pořádně prostopášná hudba oproti tehdejší britské pop-music. Pro moji generaci to byl ekvivalent modelky (jogurt stačí, když se svačí, ke snídani obilí, jinak byste přibyli), což Alenka vždy nějak káravě okomentuje. Mentorující tón svižnému a vtipnému muzikálu moc nesedí, zvlášť když vezmeme v potaz, že nejprve je divákům nakázáno, aby vypnuli mobil, a při závěrečné toho, když bílá děcka z předměstí rapují, něco tak vzdáleného vašim vlastním zkušenostem. Po těch letech myslím, že jsem s blues propojený víc, než jsem byl v devatenácti. Charlie Watts: Já původně hrál jazz, ale mezi tím a blues a rokenrolem je tolik podobností. Pro mě je Chuck Berry skvělý bluesman. A Louis Armstrong taky.

Budete písně z nové desky hrát naživo?

Jagger: Na stadionech těžko. Vybrat něco z nich a pak Brown Sugar? Je to jiná hudba a vyžaduje jiný přístup. Lepší by bylo zahrát je pohromadě. V malém klubu, kde by Stouni hráli potichu, pokud to teda umíme. Wood: V klubu si to umím představit. Docela by mě to lákalo. Watts: Popravdě, já jsem se nikdy nešel podívat na něčí koncert na stadionu. Myslím, že je to nejpitomější místo, kde se dá dělat muzika. A to se tím sám živím!

Některé věci jsme nehráli od našich začátků. Nebyl jsem si jistý, jestli si je pamatuju.

medley jsou vyzváni, aby si scénu natočili. To jsou však jen drobné výtky k jinak povedenému představení pro děti.

Alenka v kraji zázraků

Foto: Pixa-pro

Srdcová královna Záporná hrdinka muzikálu usiluje o Alenčinu hlavu, v roli se střídá Michaela Nosková (na snímku) se Sabinou Laurinovou, Martinou Pártlovou a Michaelou Zemánkovou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.