Když teď Indům dojdou peníze, najmou si „frontaře“

MF DNES - - ZE SVĚTA - Redaktor MF DNES — Tomáš Lébr

V neděli posílá italský premiér Matteo Renzi do lidového hlasování „vlajkovou loď“své politiky – reformu ústavy. Jeho slib zefektivnit centrální vládu mu zpočátku přinesl popularitu – dosavadní ústava, kvůli níž se kabinety v zemi často střídají jako na běžícím pásu a proces schvalování zákonů je označován za „mučící nástroj“, po změně volala už dlouho.

Nyní už je však situace jiná. Za dva a půl roku v úřadě Renzimu prudce poklesla popularita. Příčinami jsou především hluboká ekonomická krize, vysoká nezaměstnanost a migrační vlna, která nyní dopadá na Itálii nejtíživěji.

Je to o ústavě, nebo o Renzim?

Předpokládá se tak, že z referenda se stane více hlasování o osudu Renziho než o ústavě. Podle posledních průzkumů veřejného mínění mnozí voliči půjdou k urnám především s přáním, aby to Renzimu v referendu „spočítali“.

Premiér už prohlásil, že v případě odmítnutí reforem zváží odstoupení, a dodal, že by poté měly brzy následovat parlamentní volby.

A právě tady začínají obavy. Krize může podle pozorovatelů posílit Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, které už v létě výrazně uspělo v regionálních volbách se svým odporem k politickému systému. Hnutí pěti hvězd i proto nyní paradoxně vyzývá k jasnému odmítnutí ústavní reformy, ač by například zmenšení Senátu jejímu programu odpovídalo.

Podobně by pád Renziho vlády mohl posílit i Ligu severu, která je otevřeně protievropská, a dokonce jí nesedí ani jednotná Itálie. Podle britského listu The Financial Times by tak Renziho prohra znamenala již třetí úspěšnou revoltu proti establishmentu po brexitu a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Začátek konce eurozóny?

Potíž je v tom, že politická krize by přišla v okamžiku, kdy je na hraně pádu mimo jiné celý italský bankovní sektor. Podle britského deníku The Independent by se tak mohlo neúspěšné referendum stát „začátkem konce eurozóny“.

„Nákaza z Itálie se může snadno rozšířit do ostatních zemí přesně tak, jako se to dělo za finanční krize po jejím začátku v roce 2008,“napsal britský list. A investoři se bojí i nástupu Hnutí pěti hvězd, které má v plánu jiné referendum, tentokrát o opuštění eura.

Podle posledních průzkumů převažovali odpůrci ústavní reformy o pět procent nad jejími příznivci. Nadějí pro Renziho je však fakt, že velká část voličů ještě v posledních dnech nebyla rozhodnuta.

A nahrávají mu i nedávné aféry jeho soupeřů. V jedné z nich figurují tři poslanci za Hnutí pěti hvězd, slibující neutuchající boj s korupcí. Podle nejnovějších zjištění se dostali do poslaneckých lavic díky zfalšovaným voličským hlasům.

Nedělní referendum o změnách italské ústavy, která platí téměř beze změn od roku 1948, slíbil premiér Matteo Renzi poté, co byl zvolen v únoru 2014 premiérem.

Tehdy to byl celkem populární a dosažitelný cíl – k Renzimu, nejmladšímu premiérovi v historii země vzhlíželi Italové s nadějí, že dokáže vyléčit těžce nestabilní politický systém, kvůli němuž se v Itálii během posledních sedmdesáti let vystřídalo 63 vlád.

Hlavní cíl: oslabit Senát

Jedním z hlavních problémů dosavadní ústavy je podle návrhu změn to, že obě komory parlamentu – Senát a Poslanecká sněmovna – mají de facto stejnou moc. Proto zemi často ochromí mocenský pat, kdy si obě komory návrhy zákonů dlouho přehazují mezi sebou.

Ústavní reforma, o níž budou tuto neděli Italové hlasovat v referendu, počítá s tím, že Senát ztratí podstatnou část své dosavadní moci. Počet senátorů by klesl z 315 na 100. Ti by navíc nebyli voleni přímo, ale vybíráni z regionálních shromáždění. Některá senánátorská křesla by zároveň připadla starostům velkých měst.

Součástí reformy jsou však i další umenšení pravomocí Senátu. Poslanecká sněmovna by tak třeba mohla bez jeho souhlasu schválit rozpočet.

Senát by rovněž přišel o možnost svrhnout vládu a dlouhodobě blokovat přijímané zákony.

Senátu by tak de facto zůstaly jen pravomoci týkající se nejdůležitějších otázek orientace státu. Například by měl slovo při schvalování dalších změn v ústavě či při ratifikaci dohod v rámci Evropské unie.

V referendu se rovněž rozhoduje o oslabení regionů – v rámci snazšího fungování centrální vlády by některé jejich pravomoci měly přejít právě na centrální vládu.

Změny ústavního zákona se ovšem dotknou i fungování Poslanecké sněmovny. Vítězná strana ve volbách by v ní měla podle zákona dostat speciální přídavek, kterým by tak automaticky měla zaručeno zhruba 54 procent (340 z 630) křesel ve Sněmovně.

Ústavní reforma myslí i na efektivitu. Proto by podle navrhovaných změn měla Poslanecká sněmovna povinnost schvalovat zákony označené vládou za prioritní ve zrychleném režimu – termín na jejich projednání by tak byl nejvýše 95 dnů.

Foto: AP

Zůstane palec nahoře? Italský premiér Matteo Renzi spojil s nedělním referendem o reformě ústavy svou politickou budoucnost.

Foto: AP

Hodiny před bankomatem Někteří Indové si na čekání před bankomaty začali najímat „frontaře“.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.