Šikana i poslední kapka

Hospodští tvrdí, že vyšší náklady na EET jim nevyrovná ani nižší daň. A hlavně se zlobí.

MF DNES - - EKONOMIKA - Václav Janouš a regionální reportéři MF DNES

Pivovarský dvůr Lipan s minipivovarem a penzionem v Dražíči na jihu Čech je typickou ukázkou podniku, na který od včerejška dopadá elektronická evidence tržeb. Majitel minipivovaru Jiří Papula se s povinností srovnal. Ale slova chvály za to od něj neuslyšíte.

„Vše běží, funguje. Výhodou je, že přes týden u nás není žádný velký frmol,“vysvětloval včera, když zadával do systému platbu dalšího zákazníka. „EET ale považuji za další šikanu podnikatelů, administraci a vopruz,“dodává jedním dechem.

Kvůli EET si pořídil nový pokladní systém Storyous. Inovovat původní zařízení tak, aby komunikoval s finanční správou, by pro něj bylo moc drahé. I tak za pokladnu zaplatil 23 tisíc korun a dalších sedm set ho stojí měsíčně poplatky za software. Bude si muset pořídit i stabilnější (a tudíž dražší) připojení k internetu.

„Původní pokladní systém měl výhodu, že jsem mohl spočítat útratu lidem na papír a pak třeba až bylo klidněji, to doťukat do systému. Dneska to nejde a kromě toho jsem spočítal, že v prvních dvou letech se všemi platbami budu mít měsíční náklady navíc na pět až sedm tisíc korun. Takže to mi ani snížení sazby DPH z 21 na 15 procent nepokryje,“říká Papula.

Ve svém minipivovaru nabízí sezení pro pětašedesát lidí v restauraci, dalších pětatřicet v salonku a 70 lidí v létě na terase. Mimo letní sezonu mu chodí nejvýš dvacítka místních na pivo, hlavně v pátek a v sobotu večer.

„Kvůli EET jsem musel zdražit. Pivo třeba z 32 na 35 korun, jídla o 5 až 10 korun,“ukazuje nový jídelní lístek. Podobné argumenty opakovaly včera po celé zemi desítky jeho kolegů, jež oslovili reportéři MF DNES.

Víc běhání, víc personálu

Zdražila sice většina hospod, ale je znát, že nejhůř se s novým systémem sžívají lidé v malých hospodách. René Kypta, který vede hospůdku U Rumcajse ve Skalici u Soběslavi, se už předem děsí, jak zajistí obsluhu na tradičním mysliveckém plese Poslední leč. Může se prý stát, že letos půjdou lidé domů zklamaní a střízliví – kvůli EET.

„Neumím si představit, že na akci, kdy mám jako výpomoc třeba jedenáct lidí, kupuju jedenáct registračních pokladen. To by mě zruinovalo. Taky už vidím, jak nesu tác s deseti pivy a za sebou táhnu registrační pokladnu,“lamentuje Kypta. V hospodě se každoročně konají zhruba tři plesy, podstata kulturního života na vsi. Číšníci při nich roznášejí pivo, obsluhují u stolů a rovnou kasírují – aby byl pořádek. To teď bez registrační kasy nepůjde.

„Už jsme vymysleli, že buď budu muset roznosit pivo a lidé půjdou rovnou k výčepu pro lístek, nebo jim prostě pošlu účtenku do mailu. Nebo obsluha na sále skončí. Tak jako tak to bude nepohodlné a lidé naštvaní,“dumá Kypta.

Na rozdíl od jiných hospodských přitom proti zavedení EET zásadně není. Jen se podle něj mělo myslet i na malé hospody pro pár štamgastů. „Jakákoliv pokuta by pro takové hospůdky byla likvidační, proto se nedivím, že často raději předem končí,“říká Kypta.

Někteří hospodští zjišťují, že kvůli EET budou muset posílit personál, aby číšníci stíhali kromě obsluhy ještě účtovat. „Budu muset na spoustě akcí zaměstnávat dva lidi na to, na co doteď stačil jeden barman,“říká Petr Uchytil, majitel Kavárny Trojka v Brně. Vedlejší náklady na EET mu prý zatím vycházejí na šedesát tisíc ročně plus pořízení hardwaru asi za třicet tisíc korun. „To ale není všechno, v létě budeme potřebovat ještě jednu kasu, teď máme dvě tiskárny a dvě pokladny,“vypočítává Uchytil, který zdražil včera zhruba o pět až sedm procent. „A to jsme vždycky platili daně takové, jaké se mají, protože jsem vychovaný ze Skautu, čestný člověk od povahy,“dodává.

Poslední kapka

Pro řadu menších podnikatelů, kteří i bez EET drží svou živnost tak tak nad vodou, je povinnost registrace poslední kapkou, kvůli níž doslova balí krám.

František Chrbolka ze Svídnice na Chrudimsku včera zavřel hospodu, kterou provozoval 25 let. Tržby prý neměl tak vysoké, aby si mohl dovolit kasu na EET. Za den prý prodá tak 30 piv a za těchto podmínek se hospoda provozovat nedá. „Dám si teď nějaký čas volno, počkám do jara a pak se uvidí,“říká hostinský. V 70. a 80. letech se v sále nad lokálem konaly vyhlášené taneční zábavy, teď už je sál léta zavřený, místní chodí tancovat do jiné vesnice.

I Chrbolkova manželka Květoslava se chystá zavřít svůj krámek s potravinami. Udělá to prý nejspíš v březnu, až i na obchodníky přijde povinnost tržby evidovat elektronicky. Lidé z obce jezdí na nákupy do supermarketů, u ní nakupují jen drobnosti. „Je mi toho baráku hrozně líto. Já jsem tady strávila 25 roků, manžel se v něm narodil,“říká Chrbolková. Dům s krámkem a hospodou rodina získala v restituci v roce 1991, Chrbolkovi ho postupně zrenovovali, ale provoz neutáhnou. „Naše děti do toho nepůjdou, neuživilo by je to. Myslím, že jsme pro podnikání udělali všechno, a je to k ničemu,“říká dodává.

Foto: Dan Materna, MAFRA

Na obhlídce Ministr financí Andrej Babiš kontroloval, jak elektronická evidence tržeb první den funguje. Prošel čtyři pražské podniky, mimo jiné i hospodu Branická formanka ve Vodičkově ulici.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.