S oční čočkou chceme dobýt svět

V Česku chybí infrastruktura pro přenos vědeckých objevů na světové trhy. Nápady potřebují podporu zahraničních korporací, říká šéf firmy Medicem.

MF DNES - - FRONT PAGE - Zuzana Kubátová redaktorka MF DNES

VČesku působí stovky firem, které vyvíjejí moderní technologie. Ale biotechnologiím – zřejmě nejprogresivnějšímu oboru dneška – se jich věnuje jen pár. „Biotechnologický výzkum a přenos výsledků na trh je velmi nákladná a riziková činnost,“vysvětluje Eugen Chicevič, ředitel biotechnologické firmy Medicem. Jeho firma vznikla před pěti lety, stojí za ní skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Má 60 zaměstnanců, vybavený výrobní závod v Kamenných Žehrovicích a snaží se prorazit do světa hned ve třech oborech – v gynekologii, hojení tkání a oční chirurgii. Vyrábí hydrogelový dilatátor děložního hrdla Dilapan-S, materiál na krytí ran Xe-Derma, urychlující hojení, a moderní oční čočky.

Od kterého z těchto produktů si nejvíce slibujete?

Nejlépe se zatím na trhu etabloval dilatátor, prodáváme ho ve 40 zemích. Xe-Derma (materiál vyráběný z prasečí kůže vyvinuli vědci z Ústavu molekulární genetiky spolu s popáleninovou klinikou pražské vinohradské nemocnice – pozn. red.)

evolučně posouvá péči o rány. A v oční chirurgii se snažíme o skutečnou revoluci.

Vyrábíte čočky, které se implantují do oka. Nejste jediní na světě, ne?

Devadesát pět procent dnes používaných nitroočních čoček jsou takové zmenšené brýle implantované do oka. Umožní dobře vidět na dálku. My se snažíme vytvořit skutečnou funkční napodobeninu lidské čočky, která zaostřuje na víc vzdáleností, a to i za horších světelných podmínek. Používáme speciální materiály, vyvinuté přímo pro lidské oko. Navíc pracujeme na vývoji druhé, pokročilejší generace čoček.

Co mají umět?

Chceme, aby bylo možné čočky v oku laserem upravovat podle výsledku operace, individuálních preferencí a podle toho, jak se člověku s věkem vyvíjí vidění. Naším cílem je připravit každému pacientovi na míru individuální náhradu přirozené čočky, kterou pak bude možné postupně podle potřeby „seřizovat“. Čekám, že se k cíli můžeme dostat tak za 10 let.

Jak obtížné je prorazit s novým medicínským výrobkem na světový trh?

Potřebujete velkou komunikační sílu, silné zázemí. To Medicem nemá. Naším cílem je vyvinout dobrý produkt, udělat klinické studie, které ukážou jeho výhody, zajistit mu dlouhodobou patentovou ochranu. A pak se snažit zaujmout partnera, který by produkt licencoval nebo odkoupil. Měl by to být v dané oblasti světový lídr, který dokáže dlouhodobě investovat do marketingu pro naše řešení.

Jak takové firmy přesvědčujete?

Vezměte si Dilapan-S. Prodáváme ho sice ve 40 zemích, ale jeho potenciál není naplněn. Dnes se užívá hlavně při umělém přerušení těhotenství, ale lze ho používat i při vyvolání porodu. Na světě se uskuteční asi 140 milionů porodů ročně, asi v sedmi milionech potřebujete indukci. To je velký trh. Z mého pohledu je Dilapan-S nejlepší ve svém segmentu, ale je třeba přesvědčit o tom svět. Takže investujeme do klinických studií, které ukážou jeho výhody. Začínali jsme v Česku na desítkách pacientů. Dnes děláme mezinárodní studii, do níž je zapojeno více než 500 pacientek v USA, Německu, Británii, Rusku a Česku. Následovat budou v roce 2018 a 2019 další tři srovnávací studie v USA a v Británii. Podobně postupujeme i u ostatních produktů.

Má vaše snažení ohlas?

Loni jsme uzavřeli smlouvu se společností Bausch+Lomb (americká korporace, v 60. letech s partnery odkoupila licenci na Wichterleho kontaktní čočku, dnes patří k největším světovým výrobcům čoček – pozn. red.). To byl pro nás velký milník. Taky mu předcházela klinická hodnocení v Česku. Společně teď děláme mezinárodní klinickou studii v pěti evropských zemích, do níž se zapojí 150 pacientů.

Jak je takové testování drahé?

Velmi. Jakákoliv klinická studie, do níž se zapojí stovky pacientů, přijde na miliony eur. A pokud testujete něco revolučního, pak to bývá spojeno ještě s dalšími externími náklady. Dostáváte se na pokraj lidského vědění a posouváte dál nejen medicínu, ale i obory souvisící.

Co udělá Bausch+Lomb, když je o potenciálu vaší čočky přesvědčíte?

To je spíš otázka na ně. Ale obvyklou cestou v biotechnologiích je uzavření strategického partnerství prostřednictvím licenční smlouvy nebo akvizice produktu. Produkt pak využívá globální marketingovou a distribuční síť partnera. Je třeba si uvědomit, jaký potenciál naše čočky mají. Na světě probíhá asi 26 milionů operací šedého zákalu ročně. Navíc jen v rozvinutých zemích dalších asi 350 milionů lidí nosí ve vyšším věku brýle a mohli by je nahradit naší čočkou. Cílíme na obrovský trh.

Máte konkrétní partnery i pro Dilapan-S a Xe-Dermu?

U Xe-Dermy spolupracujeme s globální společností Apotex, která se angažuje v oblasti generických léčiv a v Česku se věnuje i oblasti hojení ran. Momentálně prodávají a propagují Xe-Dermu v Česku. Ta byla zatím používána hlavně v oblasti popálenin, ale velké šance má i v léčbě chronických ran, například bércových vředů. S Apotexem děláme klinickou studii u chronických ran, zatím v Česku. Pro Dilapan-S zatím partnera nemáme, ale jsem přesvědčen, že to je jen otázkou času.

Jak jste přišli na to, že se zaměříte na tři tak odlišné produkty?

Sešlo se několik lidí z různých skupin. Já se dostal někdy kolem roku 2009 do styku s Vladimírem Stoyem a dalšími lidmi z budoucího Medicemu. Původní byznysplán jsme stavěli hlavně na Xe-Dermě. Hledali jsme investora pro uvedení na trh. Jenomže to u nás probíhá jinak než ve světě. Investoři do biotechnologií nesázejí na jediný produkt, protože šance, že přinese zisk, je malá. Proto třeba v USA je běžné, že investor vstupuje do několika firem, které vyvíjejí různé produkty. U nás moc biotechnologických start-upů není. Takže jsme v jedné firmě složili širší portfolio produktů. A našli jsme pak i investora v KKCG.

Proč u nás ani největší investoři jako KKCG nejsou schopni zaplatit dost, aby se výsledky objevů českých vědců nemusely prodávat do ciziny?

Nesouhlasím tak úplně s otázkou – KKCG investuje do Medicem již pět let a záměrem je dotáhnout vývoj co nejdál, aby co nejvíce z budoucí hodnoty zůstalo u nás. Je důležité si uvědomit, že výzkumem a objevem vše jen začíná. Vezměte si jako příklad profesora Holého: ve světě se dnes ročně prodají léky vyrobené na základě jeho molekulárních objevů za více než pět miliard dolarů. Jistě by bylo dobré mít z toho zisk doma v Česku. Jenomže do počátečních fází vývoje léku investujete řádově miliony dolarů. Do dalších fází předklinického a klinického testování už řádově stamiliony. Investor jde do obrovského rizika, protože testováním projde úspěšně v průměru jen asi 10 procent projektů, ze zbývajících 90 procent nic není.

Přesto – když americký Gilead kupoval Holého patenty, byla to malá firma, měla asi 15 zaměstnanců. Až sázka na Holého jí umožnila vyrůst. Nedá se takový příběh zopakovat v Česku?

Určitě dá, ale je k tomu třeba víc než jen peníze. Na začátku je nutná detailní znalost technologie, konkurence, trhu a odvaha jít do nejistoty. I kdyby se tu objevil někdo ochotný vytáhnout z kapsy stamiliony dolarů s vědomím obrovského rizika, narazí na to, že tu není rozvinutá infrastruktura pro transfer vědeckých objevů do praxe. U nás je vědecká sféra nastavená a hodnocená především podle toho, jak publikuje výsledky. Akademické výzkumné instituce nevědí, a není to jejich role, co znamená dostat produkt na globální trh. Chybějí velké i malé biotechnologické společnosti, které tuto roli hrají například v USA. A s nimi poradci, kteří dokážou komerční potenciál vyhodnotit, experti na patentové právo, na registrační a autorizační procesy v zahraničí, odborníci na vývoj a výrobu produktů. Nebo lidi, kteří umějí odhadnout, jak bude ten který trh vypadat za deset let, až bude vývoj dokončen. My lidi s těmito znalostmi sháníme po celém světě.

Do biotechnologií u nás vedle KKCG investují i další velcí hráči: PPF, Penta. Může to pro uplatnění výsledků české vědy ve světě sehrát větší roli?

Je to to nejdůležitější. Já tomu věřím. Proto jsem odešel od firmy Johnson&Johnson, i když jsem byl hodně spokojený a měl jsem velmi zajímavou práci. Tady je vše mnohem těžší než u velké americké korporace. Ale vznikají pozitivní ostrůvky a já si přeji, abychom uspěli nejen my, ale aby se dařilo i dalším českým firmám v oboru. Firmy, jako je naše, s sebou táhnou rozvoj infrastruktury. Jejich případný úspěch vše posune skokem vpřed. Bude to trvat dlouhou řadu let, desetiletí. Ale jen to posune Česko blíž k moderním znalostním ekonomikám.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.