Rakousko hledá prezidenta. Zvolí radikální změnu?

Půlroční prezidentské bezvládí v Rakousku mají na třetí pokus ukončit volby tuto neděli. Rozhodnou o imigrační politice i o dalším vývoji v EU.

MF DNES - - ZE SVĚTA - Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

„Hofer se musí snažit, aby vypadal jako přátelský kluk od sousedů. A Van der Bellen by měl převyprávět svůj životní příběh.“To je ve zkratce recept rakouských politologů, s nímž by v nadcházející nedělní volbě prezidentští kandidáti mohli uspět. Teď už jde především o to, aby udělali dobrý dojem. Ten totiž bude tím, co velmi těsně rozhodne o vítězství jednoho z nich.

Alexandera Van der Bellena, nezávislého kandidáta za Zelené, a místopředsedu pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera ještě včera večer čekala poslední předvolební debata. Pak už voliči rozhodnou o tom, kdo nahradí předchozí hlavu státu Heinze Fischera. A také o tom, kterým směrem se jejich země bude dále ubírat.

Hlasováním totiž také dají najevo, zda věří stávajícím pořádkům a zda si i nadále přejí pokračovat v nastaveném statu quo. Anebo zda dají přednost radikálnějšímu Hoferovi, který slibuje změnu.

Vítězství Hofera by zároveň bylo vyjádřením nesouhlasu i se stávající vládní koalicí socialistů a lidovců. V krajním případě by mohlo dovést zemi k předčasným volbám, i když Hofer zatím tuto možnost odmítá.

Zda být, či nebýt v Unii

Jak se Rakousko staví k členství v Evropské unii? A jak má postupovat v řešení migrační krize a úpravě imigrační politiky? Zejména tyto dvě otázky dominovaly kampani až do konce. Zatímco Van der Bellen obhajoval vstřícný přístup k uprchlíkům, Hofer vysvětloval především to, zda je, či není pro öxit, tedy rakouskou obdobu plánovaného odchodu Británie z EU.

Referendum o dalším setrvání v EU by v případě mého vítězství nepřicházelo v úvahu, sliboval Hofer na jaře. Nedlouho po brexitu pak otočil: prý i Rakušané by měli mít možnost se k této otázce vyjádřit. Během léta a podzimu pak znovu ujišťoval, že referendum nepodporuje.

Nedávno Hofer tuto možnost znovu zmínil. K hlasování o öxitu by podle něj mohlo dojít v případě, pokud by se Turecko mělo stát členem

Unie, což Rakousko odmítá. Stejně tak by si prý počínal, pokud by po odchodu Británie z EU postupovala centralizace a další sbližování členských států. „V takovém případě by to znamenalo změny v rakouské ústavě, o kterých bychom museli vyhlásit referendum,“řekl v nedávném rozhovoru pro BBC.

„Hofer si s tématem možného odchodu z EU pohrával, a to je problém,“domnívá se politolog vídeňské univerzity Martin Dolezal. „Ve skutečnosti totiž nemá žádný konkrétní plán.“

I tentokrát se očekává, že výsledek prezidentských voleb bude velmi těsný jako na jaře. Rakušané nejsou jednotní v tom, jak si budoucnost země představují. Nejraději by totiž od každého něco. Většina z nich podle průzkumů schvaluje členství v EU, proti je jen asi čtvrtina dotázaných. Zároveň by však rádi viděli zpřísnění imigrační politiky. V tomto směru většina obyvatel Rakouska podporuje odmítavou politiku, kterou prosazuje FPÖ.

Rakušané se o volbu nového prezidenta pokusí letos již potřetí, opakované druhé kolo proběhne tuto neděli. Úřady se tentokrát chtějí vyhnout pochybením a možnému napadení průběhu sčítání. Podle vyjádření zástupce rakouského ministerstva vnitra Matthiase Vogela pro agenturu APA i proto mohou být výsledky oznámeny až o dva dny později, tedy následující úterý.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.