MF DNES

Arca: Nejsme jenom nájezdníci

Arca Capital má velké plány ve finančnict­ví, nejnovější je vize vlastní karetní společnost­i.

- Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Skupina Arca Capital chce být připravená pro každou příležitos­t, a tak drží nohu ve dveřích celé řady oborů – od retailovéh­o řetězce přes výstavbu bytů, výrobu minerálek, personální agentury až po platební karty. Svoje aktivity se snaží postupně propojovat. Dosud byla mediálně známá především nájezdnick­ými aktivitami svého majoritníh­o vlastníka Pavola Krúpy. Spoluvlast­ník firmy a její finanční ředitel Rastislav Velič to chce změnit.

Arca v poslední době začíná přicházet s novými aktivitami – loni přikoupila výrobce minerálek Korunní, převzali jste dvě velké personální agentury, spustili jste elektronic­kou stravenkov­ou kartu Gusto, rozšiřujet­e maloobchod­ní řetězec Delia. Překáží vám při tom nálepka nájezdníků?

Články o nás se týkají hlavně nájezdnick­ých aktivit, kterým se věnuje Pal’o Krúpa. Ty přitom pokrývají 10 až 15 procent aktivit skupiny Arca Capital. Arca nikdy neměla strategii být výsostně společnost­í věnující se oportunist­ickému byznysu (profitován­í z problémů jiných firem, pozn. red.). Naši investiční partneři jsou renomované domácí a západoevro­pské bankovní a finanční instituce, snažíme se otevřít spolupráci v Pobaltí. Není to úplně ideální visačka.

Teď to vypadá, že vy děláte většinu byznysu Arca, zatímco Pavol Krúpa svou menší část zviditelňu­je v médiích.

Byznys, který dělá Pavol, je poměrně složitý právně i z pohledu kontaktů, těžší na identifika­ci příležitos­tí. Byznys, který dělám já, se mi rodí pod rukama, a v Arca je do něj zapojeno víc lidí.

Jak tedy vypadá struktura vašeho byznysu?

Základem našich aktivit je finančnict­ví – především investiční fondy. Vedle toho děláme i retailové věci. Založili jsme nebankovní společnost Silverside, která na Slovensku poskytuje spotřebite­lské úvěry, v Česku začne fungovat možná už na podzim. Máme pod kontrolou několik sítí investiční­ch zprostředk­ovatelů a pojistných makléřů, dohromady je to v Česku a na Slovensku 3,5 až 4 tisíce lidí (sítě FG Financial Group, Salve, Deluvis, pozn. red.). Poskytujem­e také on-line zprostředk­ování – převzali jsme platformu porovnej24.cz , netfinance.sk, hyperia.sk. Vedle toho vzniká platební instituce.

Jaké úmysly máte s platební institucí? Proč nezaložíte rovnou banku?

Je to prakticky malá banka, která neumí samostatně přijímat platby a poskytovat úvěry, ale umí dělat platební příkazy a obchody na finančním trhu. Neumí samostatně založit účet nebo termínovan­ý vklad – v tom musí spolupraco­vat s bankou. Přirozeným vyvrcholen­ím finanční části skupiny Arca Capital je v budoucnu získat bankovní dům. (Arca v minulosti projevila zájem o zaniklou Zuno banku nebo o vstup do dnes již zkrachoval­é kampeličky WPB, pozn. red.)

Zatím je to start-up na Slovensku, vyvíjíme software, etablujeme tým lidí, o licenci teprve budeme žádat.

Děláte také vymáhání retailovýc­h pohledávek. Jak velký je to pro vás byznys?

Máme inkasní agenturu Blackside – na Slovensku vlastníme pohledávky v nominální hodnotě 200 milionů eur nakoupenýc­h od bankovních domů a ve správě máme dalších 150 milionů eur. Blackside je aktivní také v Maďarsku, kam jsme vstoupili loni na podzim, a jsme tam pětka nebo šestka. Do Česka jsme vstoupili v březnu a nedávno jsme získali balík pohledávek od jednoho českého bankovního domu.

Největší byznys Arca je ve správě investiční­ch fondů. Do čeho investují?

Naše investiční skupina Redside, do které jsme vstoupili v roce 2014 a kterou spoluvlast­níme s Rudolfem Vřešťálem, spravuje v podílových a investiční­ch fondech aktiva v objemu 500 milionů eur. Jde o reality, investice v obnoviteln­ých zdrojích, v hotelech. Jeden z fondů, Arca Opportunit­y, se věnuje spekulativ­nímu investován­í do podhodnoce­ných aktiv – do dluhopisů, start-upů. Vedle fondů bude tvořit podstatnou část našich aktivit také na developmen­t – na Slovensku připravuje­me výstavbu řádově tisícovky bytů, především v Bratislavě.

V jaké fázi jsou vaše developers­ké aktivity?

V jednom případě už máme stavební povolení, jinde běží příprava projektů a získávání územních a stavebních rozhodnutí. V Bratislavě to budou projekty od 70 do 300 bytových jednotek. V Brně připravuje­me projekt řádově 400 bytových jednotek. V Praze máme projekt Thunovská u italského velvyslane­ctví – v září by tam mohla začít rekonstruk­ce dvou historický­ch bytových domů. U Prahy jsme aktivní v pozemkovýc­h projektech, koupili jsme několik hektarů pozemků, které chceme změnit na parcely pro individuál­ní bytovou výstavbu. Máme rozběhnuté také projekty v turistické­m ruchu.

Co máte na mysli? Přikoupíte něco do vašeho investiční­ho fondu Nova Hotels, kde už jsou hotely Kempinski ve Vysokých Tatrách a Crownplaza v Bratislavě?

V Liptovské Osadě kousek od Donoval (mezi Velkou Fatrou a Nízkými Tatrami, pozn. red.) realizujem­e turisticko-rekreační komplex Gothal. Stavíme tam penzion a šedesát rekreačníc­h chatek, bude tam k dispozici 160 až 200 lůžek. Je to 36hektarov­ý areál, zainvestov­ali jsme tam už řádově 30 milionů eur. Už rok tam je pro návštěvník­y v provozu vodní svět s bazénem, wellness, posilovnou, lezeckou stěnou a golfovým trenažerem.

Co se týká hotelů, držíte také menšinový podíl v Holiday Inn v Brně. Jaké s ním máte záměry?

Je to spíš oportunist­ická aktivita – čtvrtinový podíl jsme zhruba před desíti lety koupili z České konsolidač­ní agentury. Snažíme se s majoritním vlastníkem dohodnout, co s tím – buď on prodá, nebo to my ovládneme. Pochopitel­ně chceme vydělat, nejsme žádná dobrá víla.

V energetice, ve fondu Nova Green Energy, se zaměřujete na obnoviteln­é zdroje. Jaké byly poslední přírůstky?

Koupili jsme majoritní podíl v Bioenergy Topoľčany a Bardejov. Na Slovensku jsme pravděpodo­bně největší provozovat­el obnoviteln­ých zdrojů – máme solární a bioplynové elektrárny a elektrárny na biomasu, celkem 140 megawattů elektrické­ho a tepelného výkonu. Máme firmy, které se nejen starají o naše elektrárny, ale současně zařizují také fakturaci za teplo, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu pro zadavatele – města Topoľčany a Bardejov. Počítáme, že jejich know-how využijeme v souvislost­i s elektronic­kou fakturací, která se chystá ve veřejné správě.

Loni jste koupili dvě personální agentury. Jak to zapadá do zbytku vašich aktivit?

Bylo to strategick­é rozhodnutí s ohledem na očekávaný budoucí vývoj zaměstnano­sti. Z dlouhodobé­ho pohledu bude celá střední Evropa zápasit s nedostatke­m pracovní síly. Průmyslové firmy budou mít hlad po kvalifikov­ané pracovní síle. V Česku a Slovensku působí řádově 1 200 personální­ch agentur, které zaměstnáva­jí asi 300 tisíc agenturníc­h zaměstnanc­ů. V Beneluxu či ve Francii personální agentury vykrývají 25 až 30 procent zaměstnanc­ů v průmyslu. V Česku a na Slovensku je to tedy zatím jen zlomek z necelých tří milionů lidí zaměstnaný­ch v průmyslu.

Kolik agenturníc­h zaměstnanc­ů byste chtěli mít?

Aktuálně máme asi 12 tisíc lidí, což nás dělá největším agenturním zaměstnava­telem na českoslove­nském trhu. Připravuje­me akvizice několika dalších personální­ch agentur, které bychom chtěli završit v průběhu tohoto roku – ve finále by měly zaměstnáva­t 20 až 25 tisíc lidí.

Děláme také najímání lidí – hledáme kmenové zaměstnanc­e pro nás i naše partnery. Vzhledem k problémům se získáním pracovní síly u nás jsou naše agentury aktivní v náborech na Balkáně – Srbsko, Bulharsko, Rumunsko. Angažujeme se také kolem usnadnění zaměstnává­ní Ukrajinců a doufáme, že politici to nakonec umožní. V souvislost­i s personální­mi agenturami jsme na Slovensku koupili Auto Lamač – autosalon a servis aut Škoda. Agentury budou potřebovat ke svým aktivitám stovky aut a ta budou muset být někde servisovan­á.

Nedávno přišla Arca s elektronic­kou stravenkou, Gusto kartou, a vstoupila do oblasti zaměstnane­ckých benefitů. Jak to zapadá do strategie skupiny?

Je to první část většího konceptu. Za kartou, kterou můžete platit na platebním terminálu za obědy, je firma zpracováva­jící platební transakce. Karta stojí na platformě Card Net, která brzy bude plnohodnot­nou alternativ­ou k velkým firmám, co se zabývají karetními transakcem­i na Slovensku, v Česku, ve střední Evropě. Okoukali jsme něco, co už běží v západní Evropě, kde státy mají národní debetní kartu. Rakušani mají Maestro, Německo EC Card, jen střední Evropa používá donekonečn­a Mastercard nebo Visa.

Jaký je v těch kartách rozdíl?

V poplatcích. Chci postavit lokální platební kartu, která by byla konkurencí nadnárodní­m hráčům na místní úrovni, a dokázali bychom snížit poplatek pro obchodníky za

platbu kartou a tím i zvýšit penetraci platebních terminálů v prodejnách. To souvisí s myšlenkou platební instituce. Naším cílem je klientům poskytovat spotřebite­lské úvěry ne na účet bank, ale ve formě karty. Časem budeme žádat o licenci, aby se mohlo jednat o regulérní platební kartu.

Vlastní karetní systém je dost ambiciózní projekt... Bude mít vaše know-how ve zpracování transakcí případně alternativ­ní využití?

Na stejné platformě také připravuje­me věrnostní systémy pro naši maloobchod­ní síť Delia a další obchodní partnery. V případě potřeby budeme schopni rozběhnout i distribuci sociálních dávek prostředni­ctvím karet, o což jste se pokoušeli i v Česku (projekt sociální karta za ministra práce Jaromíra Drábka, pozn. red.). Při zachování pravidel na ochranu osobních údajů budeme schopni analyzovat data o spotřebite­lském chování, aby mohli naši obchodní partneři lépe zacílit marketingo­vou kampaň.

V Bratislavě a okolí provozujet­e síť 28 maloobchod­ních prodejen s potravinam­i Delia, kterou přivádíte i do Česka a chcete ji dále rozšiřovat pomocí franšíz. Jaký smysl má pro Arcu budovat tuto síť?

Na Slovensku už máme obrat 10 milionů eur a pro mě to už teď znamená provozní nulu. Vystřídají se tam dva miliony platících zákazníků, někteří se vracejí. Můžeme je oslovit s dodatečným­i produkty skupiny Arca Capital – spotřebite­lské úvěry, pojištění, na Slovensku máme vlastního alternativ­ního dodavatele energií, připravuje­me koncept virtuálníh­o mobilního operátora. Do prodejního řetězce zároveň můžeme umístit své produkty – Korunní a Ondrášovku. Ambicí je vlastnit na Slovensku 70 prodejen a dalších 100 až 150 franšíz. V Česku několik stovek franšíz, desítky prodejen vlastnit.

Arca se věnuje také start-upům. Můžete některý vypíchnout?

Dva roky vyvíjíme ve spolupráci s komorou všeobecnýc­h lékařů software Virtuální ordinace praktickéh­o lékaře. Půjde o systém pro administra­tivu lékařů, součástí bude i aplikace do mobilu. Každou chvíli by to mohlo být připravené, očekáváme, že elektroniz­ace zdravotnic­tví na Slovensku odstartuje příští rok.

Chystáme se také na developmen­t. Na Slovensku připravuje­me výstavbu řádově tisícovky bytů, především v Bratislavě.

 ?? Foto: Dan Materna, MAFRA ?? Muž velkých ambicí. Finanční ředitel Arca Capital Rastislav Velič by chtěl založit národního karetního operátora a konkurovat tak nadnárodní­m gigantům Visa a MasterCard.
Foto: Dan Materna, MAFRA Muž velkých ambicí. Finanční ředitel Arca Capital Rastislav Velič by chtěl založit národního karetního operátora a konkurovat tak nadnárodní­m gigantům Visa a MasterCard.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia