Mladé učitele systém neocení

Svou profesi mají rádi. Odradí je ale nízký plat a málo motivace

MF DNES - - Z DOMOVA - Radka Hrdinová Eva Zahradnická

Je splněným snem každého druhého ředitele školy. Na matematicko-fyzikální fakultě má sice státnice ještě před sebou, už má ale přes dva roky praxe jako učitel fyziky. A navíc ho to baví. „I když zvlášť první rok to bylo hodně náročné,“říká učitel František Kotmel.

Jestli u učení zůstane, je však otázka. Zatím uvažuje o tom, že by si od příštího roku našel jinou práci na půl úvazku a ve škole zůstal jen částečně. Musí se totiž postarat o rodinu, narodil se mu syn.

Není v tom sám. „Počet odchodů z profese po dvou nebo třech letech narůstá, roli v tom samozřejmě hrají finanční podmínky, ale nejen to,“potvrzuje dlouholetá vedoucí katedry primární pedagogiky na pražské pedagogické fakultě Vladimíra Spilková.

Ministerstvo školství si problém dobře uvědomuje. „Obecně není problém s počty studentů na vysokých školách, největším problémem je jejich skutečný nástup do škol,“říká tisková mluvčí ministerstva Jarmila Balážová. Kolika mladých lidí se to týká a proč ze školství odcházejí, ale ministerstvo nezjišťuje. I když právě v nich vidí řešení potíží s generační výměnou.

„Potenciál vidíme v učitelích, kteří ze škol odešli, ale mohli by se díky opatřením ministerstva vrátit,“říká Balážová. Udržet učitele ve školách chce ministerstvo především zvyšováním platů, od listopadu by učitelé měli dostat přidáno o 15 procent (ostatní státní zaměstnanci o deset), platy mladých učitelů se v posledních letech zvyšovaly rychleji.

Jenže na průměrný učitelský plat, který se po posledním přidání přehoupne přes 31 tisíc, si sáhnou až po řadě let praxe.

„Nezájem o učitelství už došel tak daleko, že to podle mého názoru nic jiného než skoková změna podmínek nevyřeší, a to patnáct procent k platu není,“obává se Spilková.

Navíc nízké platy podle ní nejsou jediným důvodem, proč učitelé odcházejí. „Říká se tomu fenomén sborovny. Představy absolventů se od reality liší natolik, že odejdou,“říká.

Podle jejích zkušeností jsou to často ti dobří. „Bývají jazykově vybavení, komunikativní, v současnosti snadno najdou uplatnění,“dodává.

Systém neocení kvalitu

„Plat byl bídný, s necelými osmnácti tisíci jsem to jako samoživitelka nezvládala,“vysvětluje, proč před několika lety ze školství odešla, bývalá učitelka českého jazyka a angličtiny z Prahy. Jenže to nebyl jediný důvod.

„Některé kolegyně chodily domů ve dvě a stěžovaly si, kolik toho mají, já jsem seděla nad sešity a přípravami do noci a brala jsem stejně. Osobní ohodnocení a odměna nula, podpora ze strany vedení také nulová,“vzpomíná bývalá učitelka.

Když se k tomu přidaly hromady papírování, nebylo co řešit. Učitelce, která ve škole například prosadila výuku podle principů kritického čtení, se přitom dodnes ozývají její bývalí žáci.

„Druhý důvod, který absolventy vyhání, je nemožnost postupu. Výše platu je daná věkovým automatem, učitel, který skončí v jednu, dostane stejně vysoký plat jako učitel, který tráví večery přípravami, systém neumí ocenit kvalitu,“souhlasí Spilková. Vadí jim také malá prestiž. Učitelským povoláním se podle ní na třídním srazu dnes příliš nepochlubí.

Generace dnešních mladých učitelů je přitom podle Spilkové jiná než jejich předchůdci. „Jsou sebevědomější, nebojí se změnit profesní dráhu. Dříve bývalo spíše zvykem držet se toho, co člověk vystudoval,“dodává Spilková.

Na průměrný učitelský plat, který se po posledním přidání přehoupne přes 31 tisíc, si začínající učitelé sáhnou až po řadě let praxe.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.