Lithium v rukách Osudu

Když se něco stane neočekávaně či zcela překvapivě, často se řekne, to byl Osud. Že by takový Osud fungoval i v české politice, nebo ji dokonce řídil? Kauza lithium tomu dost napovídá.

MF DNES - - NÁZORY - Karol Hrádela právník

Politici různých stran se překvapivě pro veřejnost obviňují z vyvolání účelové kauzy lithium. Přitom zamlčují či zamlžují její důležité aspekty. Za problémem s lithiem nestojí konkrétní člověk, ale jde asi o dlouhodobý projev Osudu, projev dlouhodobé politiky Osudu na vytváření podmínek pro posílení zdrojů u šiřitelů jistých názorů. Když se například KDU-ČSL nedařilo v ateistickém státě prosadit majetkové vypořádání s církvemi, vznikla v roce 2009 nábožensky neutrální strana, do níž přešli mnozí politici včetně exšéfa KDU-ČSL. Když Ústavní soud 3. června 2013 v zásadě podpořil majetkové vyrovnání s církvemi, stala se již zbytečnou vláda, jež je prosadila. A tak propukla kauza Nagyová a premiér 17. června 2013 podal demisi.

Padla vláda, o níž kdysi prohlašoval ministr Josef Dobeš, že ji Kalousek položí, jak budou schváleny církevní restituce. Již nebyla potřebná, a tak byly vypsány volby a vznikla možnost, aby se část voličů vrátila ke KDU-ČSL – a ta mohla znovu do vlády. Do jejího čela se postavil zakladatel křesťansko-demokratické frakce v ČSSD Bohuslav Sobotka. Osud pak musel řešit dva problémy. Prvním z nich byl, jak zabránit tomu, aby někdo neprosadil zdanění církevních restitucí. Druhým, jak prosadit, aby jeho podporovatelé získali další prostředky.

První problém řešil Osud dvěma způsoby – vládním prohlášením, které bylo schváleno až v roce 2014 a omezovalo jejich zdanění termínem svého schválení společně s koaliční smlouvou, která připouštěla změny v daňových předpisech až od roku 2015, ale zejména pokusem o druhý způsob – případným uzavřením mezinárodní smlouvy – takzvaného konkordátu s Vatikánem.

O jejím uzavření měl jednat ministr zahraničí ve Vatikánu v říjnu 2014, ihned po senátních volbách. K jejímu uzavření však nakonec nedošlo.

Peníze v nerostech

Osud se nevzdal. Nejdůležitější se stal přesun dalších zdrojů k jeho podporovatelům. Největší zdroje skrývá naše nerostné bohatství. Nejlogičtějším řešením je těžba surovin, při které se bude státu platit co nejméně. Začíná se připravovat novela právních předpisů. Aby ten, kdo má povolení k průzkumu, mohl těžit bez větších rizik státní majetek. Je však nezbytně nutné limitovat příjem státu z vytěžených surovin.

A tak 2. června 2015 doručuje vláda Sněmovně návrh pozdějšího zákona č. 89/2016 Sb., kterým se změnil horní zákon. V něm se uvádí, že sazbu úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady stanoví vláda a činí nejvýše částku 10 procent z tržní ceny za jednotku množství nerostů. Při těžbě jednoho druhu nerostu se mohou vytěžit i nerosty jiné, třeba rubidium, a za každý nerost se platí. Zvýšení vládou velmi nízce určených sazeb zabrání ve prospěch Osudu ustanovení zákona doplněné z iniciativy dvou poslanců, že sazby vláda může zvyšovat na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Poté vláda stanovila svým nařízením, že za jednu tunu lithia se bude platit 10 692 korun, a to za čistý kov v koncovém produktu těžby. Neplatí se tak za vydobytou rudu, ale až za čisté lithium.

Cena lithia rychle roste s drobnými výkyvy. Zatímco v roce 2011 stála tuna lithia 4 268 dolarů, nyní je více než dvojnásobná. V porovnání s církevními restitucemi, kde šlo údajně o majetek 0,134 bilionu korun, tak u lithia a souvisících nerostů jde o majetek řádově vyšší.

Kdo má mít případný profit z lithia? Setkáváme se s pěti organizacemi: státním podnikem Diamo, společností s ručením omezeným GET a akciovou společností KMK Granit. Pro ty jsou stanovena průzkumná území, respektive Diamo je organizací pověřenou ochranou a evidencí ložiska Cínovec. Z hlediska Osudu mají tyto tři subjekty bagatelní význam. Důležité jsou další dva.

Pro společnost Geomet jsou stanovena tři průzkumná území v prostoru Cínovec a čtvrté je v řízení. Firma dále požádala o stanovení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. K dalšímu dobývacímu prostoru již má předchozí souhlas akciová společnost Cínovecká deponie, v dobývacím prostoru odkaliště. Mimo Krušné hory jsou stanovena dvě průzkumná území pro Cínoveckou deponii.

Bylo třeba stanovit surovinovou politiku státu tak, aby tato vyhovovala zájmům Osudu. Schválena byla na zasedání vlády dne 14. června 2017. Téhož dne předseda ČSSD oznámil, že k 15. červnu 2017 opouští funkci předsedy strany.

Zdálo se, že Osud prosadil své zájmy. Cínovecká deponie, a. s., zprostředkovaně patří z významné části podporovateli lidovců Karlu Janečkovi. Firma Geomet nemá z veřejných zdrojů známé konečné vlastníky. Přesto s ní bylo později podepsáno memorandum, i když Programové prohlášení vlády obsahuje zákaz obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. Dle představitelů nejen KSČM se v souvislosti s ní objevují firmy spojené s OKD a Zdeňkem Bakalou, prokazatelným podporovatelem KDU-ČSL (byť podporoval i jiné strany), a Karla Schwarzenberga.

Proti Osudu

Osudu se daří překonávat drobné komplikace souvisící třeba se snahou poslance Karla Fiedlera o projednání záležitosti lithia na plénu Poslanecké sněmovny. Stejně doztracena vyznívají i interpelace poslanců KSČM. Zásadní změna nastává, když Andrej Babiš zveřejnil, že lithium musí zůstat státu. Druhý den na to upozornily na svém webu Parlamentní listy. Osud nemohl být nadšený. Následující den policejní orgán šel za státním zástupcem, že bude žádat o vydání poslanců Babiše a Faltýnka.

Babiš měl u Osudu vroubek již z doby, kdy chtěl zdanit církevní restituce. Po volbách mohlo dojít ke změně politiky ke vztahu k lithiu. Obvinění omezovalo hrozby pro realizaci zájmů Osudu, jako když chtěl v minulosti prosadit konkordát.

Osud však nehraje jen s jednou kartou. Najednou se objevuje Memorandum o porozumění v oblasti těžby a zpracování lithia v Česku. Nedalo se předpokládat, že ho prezident Zeman zveřejnění. Ve stejný den, kdy bylo zveřejněno, jeho uzavření kritizoval v rozhlasové diskusi s Tomiem Okamurou místopředseda komunistů Josef Skála.

Během diskuse bylo oznámeno, že druhý den se v prostorách komunistického klubu budou sbírat podpisy pro uskutečnění mimořádné schůze Sněmovny. Až poté se k iniciativě připojil Andrej Babiš a další poslanci. Tím vznikla pro Osud nečekaná komplikace.

Bylo zřejmé, že je nereálné uskutečnit mimořádnou schůzi již v týdnu, kdy byla doručena žádost. Předseda ji proto svolal na pondělí příštího týdne. Co na tom, že § 53 Jednacího řádu stanoví, že schůze Sněmovny se nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se Sněmovna neusnese jinak. Prostě se rovnou svolá na pondělí, co nejdále od voleb. Kauzu lithium Babiš nevyvolal. Pokud by Osud neprosadil vysoce rizikové memorandum, mimořádná schůze by nebyla. To však neznamená, že by nebyly vytvořeny podmínky pro těžbu lithia a stíhání kritika jeho těžby – Babiše.

V porovnání s církevními restitucemi jde u lithia a souvisejících nerostů o majetek řádově vyšší.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.