Domácí lékař: Problémy s trávením

Sotva jsme strávili svatováclavskou husu, nastává čas dalších hodokvasů, který vyvrcholí koncem prosince. Trávicí systém dostane zabrat.

MF DNES - - Z DOMOVA -

Trávení začíná už v ústech, kde musí být každé sousto rozžvýkáno a promícháno se slinami obsahujícími enzymy, jež jídlo začnou rozkládat. Třeba škrob, pokud se nestačí rozštěpit v ústech, zůstává ležet v žaludku, kde už pro jeho rozklad enzymy nejsou. Rozložením škrobu se navíc obnaží bílkoviny, s jejichž trávením se tělo nejvíc nadře (v žaludku). V dvanácterníku se potom rozloží tuky. V tenkém střevě pokračuje zpracovávání, a taky se odtud vstřebávají živiny do krve. Jestliže tudy trávenina „profrčí“rychle, způsobí to průjem. V tlustém střevu se dokončuje rozklad zbytků a vstřebává voda. Je-li přebytků moc, můžete čekat průjem, zácpu, plynatost.

Leze mi to krkem

Trávicí systém si nedá nic líbit a za ústrky se pomstí – hned nebo později. Funguje vysloveně psychosomaticky – vyjadřují to i běžná rčení. O nepříjemných záležitostech říkáme, že nám „lezou krkem“stejně jako obtížně stravitelný pokrm. Výraz „tohle nestrávím“používáme jak pro těžké jídlo, tak pro nepřijatelnou zprávu. Jindy mluvíme o tom, že nám něco či někdo „leží v žaludku“nebo na to „nemáme žaludek“. Vliv šokujících, nemilých nebo stresujících událostí na činnost střev zase odráží drsné konstatování: „Já se z toho po .... “. Klidné a pomalé stravování bez rušivých vlivů je tedy základní předpoklad.

Co nás nejvíc trápívá

Pálení žáhy (próza, reflux) – kdo to někdy nezažil? Na vině sice také může být chronické onemocnění nebo dědičná dispozice, ale nejčastěji si to způsobíme sami. Žaludeční šťávy jsou silně kyselé – žaludku nevadí, tam to napomáhá trávení potravy. Ale sliznici jícnu silně dráždí. Když se tedy žaludeční šťávy vracejí zpět do jícnu, cítíte palčivou bolest. Nejčastěji ji způsobují těžká a smažená jídla, přejídání či hltání. A taky alkohol nebo kombinace sladkého a kyselého (čaj s medem a citronem, sladkokyselé dochucovací omáčky apod.). Pomohou antacida (léky snižující kyselost), ale určitě nejsou trvalým řešením. Jestliže vás pálí žáha příliš často, zvyšuje se riziko nádorového onemocnění jícnu.

Hodně častým problémem je „těžký žaludek“. Prakticky vždy ho vyvolá to, že najednou sníte příliš mnoho – tak velké „sousto“žaludek nedokáže zpracovat, zvlášť ne večer. Jediná prevence je jíst ode všeho jen malou porci, zůstat po jídle alespoň 30 minut v klidu a posunout večeři na časnější hodinu – nejméně 60 minut před spaním už nejezte nic.

Snad vůbec nejběžnější jsou průjem či zácpa, obojí je porucha činnosti střev. Příčin může být mnoho: velké množství jídla najednou, málo tekutin, nedostatek vlákniny, pokrmy s projímavým nebo nadýmavým účinkem, nadbytek čokolády, alkoholu, tuků aj. Od bolestivé koliky, která střevní potíže často doprovází, pomohou léky, nejlépe na přírodní bázi. Nezbytností je šetřící dieta s dostatkem tekutin. Při plynatosti i zácpě vám pomůže procházka. Hlídejte si dostatečný přísun vlákniny, pokrmy zapíjejte vodou, konzumujte kvašené mléčné výrobky s probiotiky. A hlavně: jezte pomalu a v klidu!

Může to být i vážnější

Žlučníkový záchvat nejčastěji vyvolají smažená jídla, majonéza, smetanové omáčky, tukové krémy, zelenina, houby a kynuté pečivo. Co teď? Hlavně už dál nic nejezte, uložte se do polosedu (v úplném lehu se potíže stupňují), vezměte si zklidňující lék a po lžičkách polykejte čaj. A pro příště – oblíbené laskominy lze připravit v odlehčené a pro žlučník únosnější formě. Je-li záchvat silný či častý, vyhledejte lékaře.

Pankreas neboli slinivka břišní je životně důležitý orgán, který produkuje jednak hormony ovlivňující hladinu cukru v krvi (inzulín, glukagon) a jednak trávicí enzymy, které vylučuje do dvanácterníku. Nejhorší jsou pro slinivku mastná a těžká jídla, zvláště v kombinaci s alkoholem, ale také různé exotické lahůdky, na něž tělo není zvyklé. Když už má pankreas týrání dost, vzbouří se – a akutní či chronický zánět slinivky (pankreatitida) je velmi nepříjemné a navíc život ohrožující onemocnění, které rozhodně vyžaduje lékařskou péči.

Něco trávíme hůř, něco líp

Že je některá potravina zdravá (z hlediska kardiovaskulárního systému či obsahem vitaminů), neznamená, že je lehko stravitelná. Tak třeba ovoce a zelenina. Obsahují celulózu, přičemž v lidském těle není vlastní enzym, který by ji dokázal rozložit. Proto jsou zvláště některé ovocné a zeleninové součásti těžko stravitelné (například slupka jablek či hrušek, syrová mrkev, paprika aj.). Ovoce a zeleninu proto dobře rozkousejte, popřípadě krátce povařte. O mléku se často říká, že na ně někdo má „alergii“. To je ovšem většinou nesmysl, protože alergie na mléčnou bílkovinu (laktózu) je v naší populaci velmi vzácná (u Afričanů a Asiatů však bývá častější). Více lidé těžko tráví mléčný cukr – jeho intolerance (což není alergie!) je častější. Jedinci s tímto problémem však obvykle mohou velmi dobře strávit kysané mléčné produkty či tvaroh. Na tom, jestli jde o kravské či jiné (kozí, ovčí) mléko, prakticky nesejde. Také jinak velmi zdravé luštěniny jsou pro trávicí systém trochu tvrdý oříšek. Všichni víme, že jejich konzumace vyvolává plynatost se všemi nemilými následky. Doporučuje se jíst je spíše častěji v malých dávkách a radši povařené.

Největší práci má organismus se zpracováním výrobků nabízených ve fast foodech, a rovněž se smaženými jídly, s tučným masem (i rybím), s tučnými a zrajícími sýry i se „skrytě“tukovými pokrmy (uzeniny, margarinové „čokolády“, máslové krémy, oplatky…). Potíž dělají i čerstvé výrobky z kynutého těsta.

Při čem si zato trávicí systém trochu odpočine, protože zpracování jde snadno a bez problémů, to jsou např. vařená rýže (loupaná, nikoli celozrnná!), banány, papája, ovocné pyré, jogurty a tvarohy, starší pečivo, dušené bílé maso, vařený vaječný bílek, dezerty z lehkého piškotového těsta, bujony.

Foto: iStockphoto.com, Shutterstock

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.