Mazlíci za hodně peněz

Velké kočkovité šelmy mohou chovatele finančně zruinovat. Had patří mezi nejlevnější.

MF DNES - - EKONOMIKA -

Tereza Tancerová redaktorka MF DNES

o útěku mamby zelené z bytu v pražských Hlubočepech se strhla diskuse o bezpečnosti chovu jedovatých hadů. Ti přitom patří k nejčastěji chovaným exotickým zvířatům v českých domácnostech. „Zkušenosti s jejich chovem jsou v naší zemi letité. Chovatelé často mají i vlastní odchovy,“říká veterinář Martin Svoboda, který pracuje s malými exotickými zvířaty.

Co se týče financí, nejsou navíc hadi příliš nároční. Spokojí se s vyhřátým teráriem, vodou a jednou myší týdně. Některé stačí krmit i jednou za měsíc, záleží na velikosti hada. Ten bez potravy vydrží i několik měsíců.

„Hady krmíme přibližně jednou měsíčně, vyžadují však dostatek vody a tepla. Asi dva měsíce v létě je míváme ve venkovních teráriích, ale po zbytek roku jim musíme topit,“vysvětluje Olga Němcová, chovající hroznýše a užovky.

Energie na jednoho hada ji stojí přibližně sedm korun denně, což za 10 měsíců činí něco přes dva tisíce korun. Potravu v podobě myší mohou majitelé pořídit přibližně za cenu deseti korun na kus, hada pak v řádech tisíců.

U větších plazů pak výdaje několikanásobně stoupají, ale stále jsou srovnatelné s domácími zvířaty. „Když si budu chtít koupit papírového psa, vyjde mě třeba na 20 tisíc. Za stejnou cenu pořídím i dvoumetrového krokodýla. A ten na rozdíl od psa potřebuje vyhřívané terárium, jehož spotřeba rozhodně není zanedbatelná, nedovedu ji ale přesně vyčíslit,“tvrdí zoolog Michal Podhrázský, který má v zoologické zahradě ve Dvoře Králové na starosti plazy a ptáky.

Množství potravy, které krokodýl pozře, pak závisí na jeho velikosti. „Malý krokodýl, který dorůstá zhruba metr dvacet, sežere dva potkany týdně, což dělá nějakých 5 200 ročně. Velké druhy, které mohou mít až pět metrů, pozřou na posezení tři slepice nebo půl kozy. Pak se výdaje za potravu vyšplhají až na 25 tisíc za rok,“přibližuje zoolog.

Kotce dražší než lemuři

V případě velkých kočkovitých šelem může být částka ještě vyšší. „Pokud bude puma dostávat kvalitní krmení, mohou se výdaje vyšplhat až na 50 tisíc za rok. Za pořízení kvalitního kotce s výběhem zaplatí chovatel dalších 70 až 100 tisíc korun,“vysvětluje veterinář Svoboda.

Spousta potenciálních majitelů exotických zvířat však podle chovatelky Kláry Zalabákové s výdaji za obytnou plochu už tolik nepočítá. „Většinou platí pravidlo, že ubikační zařízení stojí dvojnásobek ceny zvířete. To znamená, že když si chovatel koupí lemura za nějakých 50 tisíc, minimálně dalších 100 tisíc dá za výstavbu obytné buňky. A pak samozřejmě pravidelné výdaje za energie,“přibližuje vlastní zkušenost.

Zvířatům, která nutně nepotřebují teplo, však mnohdy postačí i zahrada u rodinného domu. „Klokan je v tomto ohledu víceméně srovnatelný s větším plemenem psa. Máte ho na zahradě a stojí přibližně deset tisíc,“říká s tím, že pokud by počítala jen pravidelné výdaje, je klokan oproti psovi dokonce mnohonásobně levnější. Záleží na tom, čím majitel svého psa krmí. „Klokan sežere dva balíky sena za rok, což dělá zhruba dva tisíce korun. Zbytek roku se živí pastvou,“popisuje.

Podobně úsporné jsou z finančního hlediska i surikaty. „Je to malinké zvíře, takže sežere jedno nebo dvě jednodenní kuřátka denně,“přibližuje chovatelka Němcová. Za potravu pro jeden pár surikat zaplatí přibližně čtyři stovky měsíčně. Za vyhřívání kotce zhruba další tři tisíce ročně. „Nemusí být velký, ale musí v něm být minimálně 20 stupňů Celsia,“říká. I s výdaji za energie ji však surikaty vyjdou levněji než jeden canisterapeutický pes. (pozn. – canisterapií se rozumí léčebný kontakt psa a člověka). „Ten mě stojí asi 2 000 za měsíc, a to nepočítám veterinární služby. Vzhledem k tomu, že pracuje, potřebuje správnou péči, takže pro mě ve finále představuje asi nejdražší položku.“

Těžko vyčíslitelné náklady

Částky, které jsou chovatelé do zvířat ochotni investovat, se od sebe mnohdy rapidně liší. Náklady potřebné na chov jednotlivých zvířat jsou proto diskutabilní. „Psa také můžete krmit buď superprémiovým krmivem, nebo mu nasypat něco levného, abyste ho zaplácli. Velký pes na obyčejných granulích pak může vyjít levněji než jezevčík, kterému denně dopřáváte měkké kapsičky,“vysvětluje Zalabáková a dodává, že je velký rozdíl mezi výdaji, které jsou nutné, a výdaji, jež majitelé svým zvířatům často obětují.

„Stejně tak to, že kočkovitá šelma sežere tři kila hovězího denně, neznamená, že nás vyjde na 450, protože jedno kilo v obchodě zrovna stojí 150 korun. Většina chovatelů si nachází vlastní zdroj, třeba se domluví s řeznictvím, které jim za minimální cenu prodá maso na hraně trvanlivosti,“dodává Zalabáková, jež takto krmení sama získává: „Kilo masa pro levharty jsem koupila i za tři koruny.“

Chovatel lvů a jiných kočkovitých šelem Ladislav Váňa krmivo získává výhradně z vlastních zdrojů. „Porážím hospodářskou zvěř, takže alespoň přesně vím, co kočky jedí. Navíc pokud bych neměl svůj zdroj masa, byl by chov finančně mnohem náročnější,“říká. Některé šelmy totiž sežerou až 60 kilogramů masa týdně.

Ačkoli chov exotických zvířat se v některých ohledech může zdát poměrně levnou záležitostí, v případě veterinárního ošetření si chovatelé téměř vždy připlatí. „Vzhledem k

tomu, že u exotických zvířat jde prakticky vždy o distanční chov, je v případě potřeby veterinárního zákroku většinou zvíře uspat,“vysvětluje veterinář Martin Svoboda. Uspání a manipulace se zvířetem však stojí peníze. „Jen za přesun z klece A do klece B zaplatíte za zvíře 2 000 korun,“říká chovatelka Zalabáková.

Cena vyšetření se pak podle velikosti zvířete pohybuje v rámci stokorun. Očkování exotických zvířat navíc není povinné. Stačí, aby bylo zvíře řádně očipováno a odčerveno. „Základní vyšetření krve přijde na 500 až 1 000 korun, vyšetření trusu na přítomnost parazitů, případně bakterií, vychází zhruba na 300 až 1 000 korun,“informuje veterinář. Tato vyšetření by se u chovaných jedinců měla provádět pravidelně. Prevence je podle

Svobody vždy levnější než případná léčba. „Pokud bychom měli k ošetření větší exotická zvířata, jako jsou velké kočkovité šelmy, budeme se pohybovat v desetitisících. A pokud by mělo dojít k opravdu velkému chirurgickému zákroku, můžeme se dostat řádově ještě výše.“

„Pokud bude puma dostávat kvalitní krmení, mohou se výdaje vyšplhat až na 50 tisíc za rok. Za pořízení kvalitního kotce s výběhem zaplatí až 100 tisíc korun.“

Martin Svoboda veterinář

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.