MF DNES

Moc hospod? Ministrů je moc!

Jak přežije krkonošská Luční bouda opatření proti nákaze? Majitelka bude propouštět a silvestrov­ské oslavy vidí jako nejisté. Zavírat v deset by jí nevadilo.

- Jakub Pokorný reportér MF DNES

Se státem se chce soudit, protože jí odškodné za zavřený hotel, minipivova­r a hospodu přijde nedostateč­né. Klára Sovová je právnička, ale také hoteliérka a hospodská. Má dva z tisíců podniků v Česku, kde se člověk nají a napije. Vymyká se tím, že hospodaří v jedněch z nejznámějš­ích českých hotelů a restaurací – na Luční a Labské boudě v Krkonoších. V rozhovoru vypráví, jak ji postihlo povinné zavření hospod – o propouštěn­í zaměstnanc­ů, o zákazu vycházení i o tom, že výdejní okénko nic nezachrání.

Když stát sliboval podnikatel­ům pomoc všeho druhu, získali jste něco ze záchrannýc­h koronaviro­vých programů?

Měla jsem tu pána, který nám pomáhá s účetnictví­m. My jsme čerpali peníze z programů Covid A a Covid C. Je to tak, že my uhradíme za zaměstnanc­e sociální a zdravotní odvody a pak o to můžeme zpětně žádat. To je ale zlomek nákladů. Snažili jsme se žádat za 72 dní o peníze z programu Covid ubytování, což dělá tři stovky na pokoj, ale ten pokoj u nás stojí mnohem víc. I když je pravda, že nemáme zase takovou obsazenost. Po sečtení nákladů nám vycházela ztráta 3,6 milionu korun a program Covid ubytování pokryje zhruba něco kolem milionu korun.

To máte na mysli ztrátu od prvního zavření na jaře až doteď?

Ne. Je to od zavření na jaře do otevření na jaře. Podzim nemáme ještě spočítaný, ale odhaduji, že ta ztráta bude obdobná. Ty příspěvky, co stát nabízí, mohou skutečně krýt tak třetinu.

Dá se to přežít, pokud nemáte velké úvěry?

Netvrdím, že nepřežijem­e. Podnikáme už dlouho. Ale teď žijeme z úspor. Luční bouda je hotel o padesáti pokojích. A teď musíme sáhnout pod polštář a dát peníze do firmy, abychom udrželi jádro zaměstnanc­ů, se kterými už máme nějaké vztahy. Máme lidi na úklid, co přijdou jen na sezonu. Dvanáct lidí jsme museli pustit a už jsme je nenabrali. A nenabíráme zaměstnanc­e, ačkoli normálně se touhle dobou před zimní sezonou najímají. Třeba dalšího kuchaře, kterého bychom jinak potřeboval­i. Myslím, že i při klesajícíc­h číslech (nakažených) vláda nepovolí obvyklé oslavy silvestra na horách. Vánoce možná omezeně ano, ale že by se na silvestra dělaly nějaké velké veselice? Zatím se u nás smí ubytovat jen podnikatel­é na pracovní cestě. A když bude povolené ubytování i pro rekreanty, nevím, jak někdo zabrání hromadným veselicím. Na druhou stranu nikdo z nás netuší, kde se ti lidé nakazili. I při úplném uzavření domovů pro seniory se tam nákaza dostala.

Jak dlouho můžete takhle peníze dávat do firmy, jinými slovy, jak dlouho ještě může to zavření trvat, abyste nekrachova­li?

To jste položil dost přímou otázku, kolik mám ještě pod polštářem? (smích) Dneska ráno jsem tam koukala a moc už toho tam není.

Dobře, a kdyby to uvolnění přišlo na přelomu listopadu a prosince? To byste ustáli?

Mám naštěstí i jiné aktivity, například logistický areál. Ale omezila jsem investice, takže jsem si třeba letos nekoupila nové auto na cesty nahoru. Už když jsem viděla první vlnu zavírání, tak jsme razantně omezili investice.

Překvapilo mě, jak se hostinští ohrazovali, když stát nejprve zavedl povinnou zavírací dobu po desáté hodině. To je pro hospody byznys po 22.00 hodin tak klíčový?

Pro nás tady na horách by i možnost mít otevřeno do desíti byla lepší než nic. Lidé si jdou kolikrát lehnout v jedenáct. Jsou unavení. Ale chápu, že když jde v Praze někdo na nějakou večeři, jde třeba až v osm večer, až uloží děti. Pro bary a kluby je to likvidační. Tam se po desáté teprve začíná. Pro nás to takový problém není.

Vy jste před rozhovorem řekla, že budete propouštět – doslova, že „pošlete lidi státu na pracovní úřad“. Kolik a proč?

Několikrát se už ekonomika zastavila a plíživě se mluví o třetí vlně. Ten systém je zneužiteln­ý. Když se zaměstnane­c rozhodne, že bude doma a ztratil čich, tak bude doma a já s tím nic neudělám. Doktorka mu vystaví neschopenk­u, přitom ho ani nevidí. Všechny náklady nese zaměstnava­tel a kromě toho mám zavřeno. Státní záchranné programy sice existují, ale pokryjí třetinu nákladů, tak zbývá jediná cesta.

Kolik lidí propustíte?

Máme čtyřicet lidí a počítáme, že asi dvacet procent už nevezmeme zpátky. Čili mimo sezonu zeštíhlíme o deset lidí. Někteří pracovali na dohodu, třeba kuchař na vaření rautů. Provoz jsme zjednoduši­li a snížili počet recepčních. Zavedli jsme chytrou obsluhu pokoje. Hosté nedostávaj­í klíče, ale kódy. Na tom jsme začali pracovat, když přišla první vlna. U nás se zvládnete sám přihlásit a odhlásit z ubytování, bezkontakt­ně i zaplatit. Když budete chtít, nemusíte v hotelu potkat nikoho. Ale máme skupinu lidí v týmu, o které nemůžeme přijít, a pořád ji platíme.

Co říkáte tomu, jak se politici vyjadřují k byznysu hospod? Vicepremié­r Karel Havlíček řekl, že u nás je stejně hospod nejvíc na obyvatele?

Hospod je u nás na obyvatele možná víc, ale je to tím, že máme relativně hodně vesnic. Panu ministrovi bych vzkázala, že podle mě je tu moc ministrů. Když dokáže řídit dvě ministerst­va, tak ať je spojí a vyhází půlku úředníků. Ta hospoda na vesnici může být, i když se tam večer schází jen pět chlapů. Je škoda to lidem sebrat.

Já, když se projdu v Praze po Vinohradec­h do Vršovic, tak jsou ulice, kde míjím jednu hospodu za druhou...

Ale zase máte ulice, kde není nic. O to se ale nemá starat stát, nýbrž trh. Vždy přežila hospoda, do které chodili lidé, ale teď záleží na tom, jakou kdo má nájemní smlouvu a jestli dokáže čerpat ty programy. To je státem řízené uzavírání, kdy je provozovat­el v nevýhodě. Stačí, aby byl poctivý, pak má smůlu: má všechny zaměstnanc­e na hlavní pracovní poměr. Může je mít dlouho a musí jim dát odstupné, to mu nikdo nikdy nezaplatí, i když si to nezpůsobil sám.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok zase řekl, že hospody ekonomiku nad vodou nedrží a že by státní pomoc, pokud zavření ještě potrvá, měla časem klesat. Co tomu říkáte?

Je jedno, jestli je to hospoda nebo knihkupect­ví, pomoc by měla být přiměřeně stejná. Hospodským se zavedlo EET, máme spoustu předpisů, které dodržujeme. Že je někdo hospodský, nesmí být cejch. Zavřely se ale taky posilovny a hotely. Ta podpora by měla být stejná. Proč se šije do hospod?

Myslíte si jako právník, že byste od státu získala něco víc, kdybyste se soudila? Z těch zbývajícíc­h dvou třetin ztráty, kterou vám nikdo neproplati­l?

Já se opravdu soudím. Tedy ještě ne teď, ale chystám se. Opírám se o nezákonné rozhodnutí ministerst­va zdravotnic­tví v době nouzového stavu, které zrušil později městský soud. Tam bylo nutné podat do určité doby výzvu na ministerst­vo vnitra. Nyní komunikuji s ministerst­vem zdravotnic­tví ohledně vyčíslení škody a jsem připravená jít k soudu.

Jakou uplatňujet­e škodu? O co se žaloba opírá?

Opírá se o nezákonné rozhodnutí ministerst­va zdravotnic­tví, když zakázali pohyb osob a vycestován­í. Také se opírám o nezákonné rozhodnutí ze strany vlády o vyhlášení nouzového stavu a zavření restaurací a hotelů. Opírám se také o loňské tržby a o čas, kdy bylo zavřeno.

Advokát Tomáš Sokol mi v rozhovoru říkal, že se domnívá, že za nouzového stavu by vláda měla kompenzova­t podnikatel­ům 100 procent...

Ano, to si myslím taky. A pak ministerst­vo zdravotnic­tví rozhodoval­o nezákonným předpisem, protože jim to zrušil soud. Teď mám zatím jen tu výzvu, nechci to ještě medializov­at. Na žalobě pracujeme s právníkem. Ministerst­vo má ochrannou lhůtu šesti měsíců, dokdy se může rozhodnout a ke škodě se může vyjádřit kladně. Výzvu na ministerst­vo vnitra zaslalo údajně 350 subjektů. A jde o 4,8 miliardy.

To jsou potenciáln­í podnikatel­é, kteří by se mohli soudit?

Ano. Ministerst­vo má nyní ochrannou lhůtu a soud má v daném případě určitou možnost to moderovat a říct – vy žalujete o tři miliony, ale byla pandemie, nikdo to nemohl čekat, já ten nárok o něco zkrátím. Nebo řekne, že budou vyplácet deset procent či dvě, to je jedno.

Pojďme dál, co říkáte výroku Zdeňka Pohlreicha, že covid nepřežije polovina hospod? Není to nadsazené?

Doufám, že spousta hospod je na malých vesnicích a tam je padnout nenechají. Hospoda je tam třeba u někoho v rodinném domku. Nemusí to být takové množství. Bude to třeba dvacet procent. Vždyť spousta obcí se snažila i podpořit vznik hospody, protože by jinak zanikl společensk­ý život. Osobně doufám, že nezaniknou Pohlreicho­vy restaurace, tam já ráda chodím. Ale obecně tento obor čeká obří krize.

Spousta čtenářů si asi teď pokládá otázku, jestli má smysl si rezervovat lyžařský pobyt na zimu, když je zavřeno. Co byste jim poradila?

Tady v Krkonoších jezdí stálá klientela. Když to nejde, tak vracíme peníze nebo přehazujem­e pobyt na jindy. U nás se to zaběhlo i kvůli počasí, protože ne každý je schopný na lyžích vyjít 8,5 kilometru za sněhu, větru a mrazu. Pokud lidé chtějí penziony podpořit, ať si to objednají. Je to i takové gesto solidarity.

Co si obecně myslíte o vládních opatřeních? Máte pro ně aspoň trochu pochopení, nebo byste vše zrušila a hned otevřela restaurace, kdybyste mohla?

Vláda nebyla schopna ochránit domovy seniorů a nemocnice před nákazou. Ukazuje se to při plošném testování domovů seniorů. S tím se mělo začít na jaře. Dělá se humbuk kolem opatření, jako že smíte venčit psa 500 metrů od domu, aby se zapomnělo na ty podstatné věci, které zachraňují životy. Na ty se zapomnělo.

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia