Ani muk

Respekt - - Téma -

Laury Palmer, středoškolačky z maloměsta poblíž kanadských hranic se slabostí pro kokain, v němž byl svědkem ve vyšetřování agenta FBI kus dřeva a sny platily za důkaz, byl fantaskní novinka. Sérii provázely od začátku roku 1990 nadšené novinové titulky a trailer nabízející ochutnávku bizarního mixu soap opery a záhadného surrealistického dramatu. Zmíněný mix udělal dlouhé měsíce před premiérou prvního dílu z Městečka Twin Peaks nejočekávanější událost sezony. „Twin Peaks není jen výlet do jiného města, ale na jinou planetu. Možná se zapíše do historie jako krátký a odvážný experiment, ale platí o něm to, co nelze říct o jiných televizních programech blízké budoucnosti: Tohle musíte vidět,“psal nadšeně kritik deníku The Washington Post v dobové recenzi.

I když stanice ABC dala Lynchovi, který měl v té době za sebou už nominaci na Oscara za Modrý samet (1986) a mezi nezávislými filmaři platil díky své horečnaté poetice za hvězdu prvního řádu, zelenou, aby nechal televizí protéct proud svého vědomí, netušila, jestli jej publikum přijme. Pilotní díl však sledovalo dubnovou neděli 1990 rekordních 36 milionů diváků. Tedy každý sedmý Američan. Pro srovnání, za rekord je dnes považovaná sledovanost kolem deseti milionů. Víceméně každý chtěl vidět tančícího trpaslíka v červeném pokoji, který občas mluvil pozpátku. Hledání indicií vedoucích k odpovědi na otázku „Kdo zabil Lauru Palmer?“se stalo americkým národním koníčkem. Fanoušci se scházeli před obrazovkou a sdíleli společný zážitek. A později kazety s pověstnými nahrávkami poznámek agenta Coopera v podání Kyla MacLachlana jeho sekretářce Diane („Diane, právě držím v ruce krabičku čokoládových králíčků“). Cestovní kanceláře organizovaly výlety do města, kde se natáčelo. Soundtrack s mysticky hrozivou hudbou Angela Badalamentiho, která se zásadně podílela na atmosféře a byla jedním z průlomových aspektů seriálu, se stal hitem. Když v roce 1993 seriál dorazil i na české obrazovky, proběhla tuzemským publikem podobná vlna vzrušení. Formovaly se fankluby, sledování nabíralo až rozměrů náboženských rituálů a repliky ze seriálu pronikly do běžné řeči. Přestože postupně amerických diváků rychle ubývalo s tím, jak opadalo pozdvižení a vytrácel se pocit, že je sledování seriálu „in“, Městečko Twin Peaks se stalo kulturním fenoménem a posléze kultem. Navíc změnilo představu, co je možné v televizní seriálové tvorbě a nakypřilo tak půdu pro současný seriálový boom. A do něj nyní přichází aktuální série. David Lynch s Markem Frostem tak museli svůj projekt přizpůsobit radikálně proměněné seriálové scéně, kde formálně i vypravěčsky inovativní (či dokonce výstřední) příběhy nejsou výjimkou jako před lety, ale pravidlem. Napěchovali do pilotního dílu všechny fanouškům věrně známé prvky, kterými z obrazovky dýchne nostalgie. Zároveň ale „přitvrdili“, protože jen čisté opakování známého by v současných trendech působilo až příliš staromilsky a hračičkově. Rozehráli tak poměrně divokou hru, která testuje i oddané fanoušky. Rozprostřeli pavoučí síť vyprávění, jež téměř jistě vyprovokuje produkci grafů pokoušejících se ilustrovat, kdo, s kým, co, jak a proč. Nebylo by to poprvé. Už u první řady lehce ztracený týdeník Newsweek přinesl přibližnou grafickou mapu vztahů a děje pro lepší orientaci diváků s dodatkem, že „v zajetí mánie Twin Peaks ani skalní fanoušci nevědí, o co v seriálu vlastně

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.