Věčně toužit

Respekt - - Téma - Www.RESPEKT.CZ/audIo

by Městečko Twin Peaks neslo nějakou hlubší výpověď o americké společnosti a kultuře. „Je to jen normální město se záhadou. A další záhadou uvnitř té záhady. Mentálně je to skutečné místo, ale jinak ne,“řekl u příležitosti uvedení nové řady.

Před metaforickým pankáčem se rozprostírala zajímavá budoucnost. „Městečko Twin Peaks změní televizi navždy,“ohlašoval velkoryse v roce 1989 titulek v americkém časopise The Connoisseur. A jeho předpověď se ukázala jako překvapivě trefná. I když bylo Městečko Twin Peaks mezi televizními producenty léta dávané za varovný příklad „jak to nedělat“, jeho význam spočívá v tom, že pomohlo změnit několik stereotypů v uvažování o možnostech televize. A přispět tak k renesanci televizní seriálovétvorby(známéjakoqualityTV),kterouužnějakýčas zažíváme. Městečko Twin Peaks jednak ukázalo, že televize může být vzrušující, nejednoznačná, radikální a morálně ambivalentní. A že nemusí trpět komplexem méněcennosti ve vztahu k „umělečtějšímu“filmu. Schopnost přitáhnout ke spolupráci filmové režiséry byl jen jeden trend aktuálně spojovaný s quality TV, který Twin Peaks předznamenalo. Seriál pomohl prosadit představu vyprávění jako skládačky. Otevřenost k netradičním tématům. Jeho ozvuky je možné najít v paranormálních jevech Akt X nebo v Temném případu, který volí stejnou strategii falešných stop a ezoterismu. Tvůrce Rodiny Sopránů, oficiálního startovního výstřelu k novému zlatému věku seriálové produkce, David Chase začínal právě na Twin Peaks. A jako Lynch s Frostem stvořil spletitý fikční svět bez jednoduchých vysvětlení a postav. Stejně tak slepé odbočky v seriálu Ztraceni nesou DNA Twin Peaks. Kouzlo Farga zase stojí na zcela vědomé twinpeaksovské sebestylizaci a práci s popkulturou. Vytvořit v současnosti úspěšný seriál – nebo dokonce dělat seriálovou revoluci – není snadné. Městečko Twin Peaks má sice výhodu své pověsti jednoho z průkopníků, ale vizuálně ambiciózní seriály se spletitým vyprávěním, tajemným zločinem a lehce vyšinutou mytologií mezi temným a absurdním jsou dnes běžné. Publikum má čím dál větší výběr a cesta k němu se nehledá snadno. Twin Peaks tak v konkurenci hrozí, že bude jen „dalším“ambiciózním počinem – jen s lepším rodokmenem. Uprostřed ne zcela neoprávněné skepse ale zůstává zásadní pozitivní zpráva. A tou je fakt, že komerční televize dala v podstatě zcela volnou ruku režisérovi, jako je David Lynch, udělat si s osmnácti hodinami vysílacího času naprosto cokoli. A to není málo.

Jakkoli není nová řada Twin Peaks tak stylově kompaktní jako ta první, rozhodně je televizí, v níž znovu „sovy nejsou tím, čím se zdají být“. Do seriálů spadajících do kategorie takzvané quality TV se navíc začínají vkrádat stereotypy a samotná nepředvídatelnost je dostatečně dobrým důvodem, proč se do Twin Peaks vracet a nechat se lákat příslibem „halucinační televize“. I když se může klidně po osmnácti epizodách ukázat, že to, na co se díváme, je jen prázdná skleněná krychle naplněná hlavně touhou po něčem opravdu výjimečném. A že to zmíněné „sakra dobré kafe“, které k tomu upřenému sledování pijeme, trochu zhořklo.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.