Problémy indie v Kašmíru se zhoršují

Vyhýbat se separatistům ničemu nepomůže

Respekt - - Obsah - Www.RESPEKT.CZ/audIo

F36 arúka Dara po surovém výprasku přivázali k náhradnímu kolu na předním nárazníku obrněného džípu. Indičtí vojáci tvrdili, že na ně házel kameny. Dara v agonii pak vozili vesnicemi jižně od Šrínagaru, největšího města v indickém státě Džammú a Kašmír. Vojáci se domnívali, že pohled na něj odradí další od házení kamenů na jejich hlídku.

Záběry Darova utrpení z 9. dubna obíhaly po internetu a ještě více rozzlobily obyvatele Kašmírského údolí, muslimy ovládané části státu, do kterého Šrínagar patří. Vojáci tam byli vysláni, aby zabránili neklidu při doplňovacích volbách do národního parlamentu, které se ve městě konaly. Mnozí Kašmířané z údolí cítí vůči indické vládě takovou zášť, že k volbám přišlo pouhých sedm procent oprávněných voličů. Tkadlec Dar řekl, že jako jeden z mála volil a že na vojáky nic neházel.

Ve snaze zklidnit odbojnou náladu, která se v posledních měsících šíří údolím, indická vláda zatím tápe. Na konci dubna se pokusila získat čas měsíc trvající blokací sociálních médií a mobilních služeb (používaných pro uploadování videí). Dvacátého druhého května, před koncem měsíce, rozfoukala plameny armáda, když oznámila vyznamenání důstojníka, který přivázal pana Dara k džípu. Oceněn nebyl konkrétně za tento čin, nýbrž za „trvalé úsilí při činnostech potlačujících neklid“. Pro Kašmířany to byla další urážka od hinduisty vedené vlády v Dillí, kterou většina z nich považuje za nepřátelskou ke svému náboženství, a mnozí z nich chtějí nezávislost. A jako kdyby je indická televize chtěla v jejich názoru utvrdit, důstojníka, který pana Dara použil jako lidský štít, označila za hrdinu.

Nedávný neklid vypadal ale jinak než vzpoura, která tento stát sužovala dříve. Pákistán, který stejně jako Indie vznáší nároky na celý Kašmír severně a jižně od „linie kontroly“mezi oběma zeměmi, vyslal v devadesátých a nultých letech džihádisty na pomoc muslimským souvěrcům. Indie odpověděla brutální kampaní, jíž chtěla pacifikovat svůj jediný stát s muslimskou většinou. V bojích – podle konzervativních odhadů – přišlo o život 40 tisíc lidí. Šarvátky podél celé linie pokračují dodnes, ale partyzánská válka v údolí utichla. Při neklidu od loňského července se konaly stovky demonstrací, vyvolaných zabitím vůdce guerilly bezpečnostními silami. V dubnu, po srážce vojáků se studenty, se neklid rozšířil i na vysoké školy. Mnoho protestujících teď pochází ze střední třídy, mají uniformy a školní brašny.

Centrální vláda problém ještě zhoršila tím, že odmítla rozlišovat mezi novým typem demonstrantů a partyzány. Na protesty reagovala extrémním násilím: loni v létě a na podzim bez-

pečnostní síly rozháněly vzpurné davy střelbou z brokovnic; o zrak nebo o život přišly tehdy desítky lidí. Od používání takových zbraní ustoupily teprve nedávno, zato obnovily agresivní prohlídky, jaké od vrcholu povstání nebyly vidět.

Partyzáni v údolí stále jsou, ale v porovnání s dřívějšími tisíci jich zbyly jen stovky. Většinou jsou to mladí muži, kteří ukradli pušky a ukrývají se v zalesněných horách, odkud vysílají svůj vzdor na sociálních médiích a občas umírají při přestřelkách s vojáky. V některých částech údolí mají sympatie, zejména na jihu, kde se pohřbu zabitého povstalce zúčastnilo 20 tisíc lidí.

Centrální vláda má z takovýchto pro- jevů podpory oprávněné obavy. Je však chyba stavět volání po nezávislosti na roveň násilí. Ti, kteří házejí na vojáky kameny (často v reakci na agresivní chování armády), jsou běžně označováni jako „bojovníci“. V indických médiích se objevují zprávy – podepřené chatrnými důkazy – o tom, že Pákistán platí protestujícím 500 rupií (osm dolarů) za hozený kámen. Tím, že indická vláda tyto dva druhy neklidu spojuje, omezuje svou možnost vypořádat se s tím méně nebezpečným. Dvacátého prvního května řekl ministr centrální vlády Džitendra Singh, že jeho kolegové by se rádi setkali s „akcionáři“státu. Vláda však nebude jednat se žádnou skupinou, která podporuje nezávislost Kašmíru. Tím je vyloučena jediná z nich, která má v údolí širokou podporu: konference Huriját, koalice asi 30 stran, jež se chtějí oddělit od Indie mírovou cestou.

Podpora separatistů sílí od roku 2014, kdy v celostátních volbách drtivě zvítězila nacionalistická hinduistická Indická lidová strana (Bharatíja Džanata, BJP) a její předseda Naréndra Módí se stal premiérem. Mnozí Kašmířané tehdy volili Lidovou demokratickou stranu (PDP), skupinu, jež se přiklání k nezávislosti a se kterou je centrální vláda ochotna jednat, jelikož její požadavky nejsou příliš explicitní. PDP získala v Kašmírském údolí většinu, ale ke zděšení svých příznivců utvořila koalici s BJP, která s převahou zvítězila v hinduisty ovládaném Džammú. Mnozí voliči PDP se proto ke stranám, uznávaným Indií, obrátili zády.

Haseeb Drabu, zakladatel PDP a současně ministr financí Šrínagaru, rozhodnutí své strany spojit síly s BJP hájí. Řekl, že nikdo jiný než Módí nedokáže v Kašmíru nastolit mír. Avšak sliby, které BJP Drabuovi dala, včetně toho, že vláda bude jednat s Hurijátem a dalšími stranami požadujícími nezávislost, byly v sílícím neklidu odsunuty stranou.

Vláda v Dillí by měla zahájit rozhovory se separatistickými skupinami dřív, než se jejich příznivci rozzlobí tak, že nebudou s jakoukoli diskusí souhlasit. Vztek je už teď ve Šrínagaru všudypřítomný. Patnáctého května navštívila Univerzitu Šrí Pratapa, nejprestižnější vysoké učení ve Šrínagaru, delegace indické akreditační komise. Chvíli předtím se studenti střetli s armádou, a když komise dorazila, někteří se ještě pokoušeli uniknout. Hosté kličkovali mezi rozbitými cihlami a pokroucenými železnými tyčemi a kolem se vznášel pach slzného plynu. Ředitel školy tvrdil, že demonstranti v jeho ústavu nestudují, že jsou z jiné, podřadnější školy. Postgraduální studenti univerzity přesto v aule velmi nadšeně vyjádřili svůj obdiv k demonstrantům a pohrdání Indií.

© 2017 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Respekt.

Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

(Farúk dar)

Kdo hodí kamenem...

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.