Limity Visegrádu

Respekt - - Fokus Kontext -

kateřIna ŠaFaříkoVá

Minulý týden Kaczyński a jeho lidé na své svaté cestě narazili na silný mezinárodní odpor. Proti pokusu omezit nezávislost polských soudů se kromě EU ozvaly právnické komory v USA i americké ministerstvo zahraničí a také evropské justiční autority včetně českých soudců. Kritika mimo jiné oživila i debatu o smyslu zemí Visegrádské čtyřky, kam patří kromě Česka a Polska ještě Slovensko a Maďarsko, a které se, každá z jiného důvodu, čas od času ocitají na periferii Evropy.

Čeští politici se v reakci na poslední polský pokus podrobit soudy vládní kontrole drželi spíše zpátky, s jejich klidem ale kontrastoval ruch na sociálních sítích. Jeden pól představoval široce sdílený komentář bývalého šéfredaktora MF DNES a slovenských HN Petra Šabaty s titulkem „Pryč od Visegrádu“a druhý shrnul europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten tvrdí, že V4 má nyní – i s autoritativními vůdci – větší smysl než dříve, protože na horizontu je několik společných zájmů, především odpor k migrační politice EU a sílící převaze zemí eurozóny, kde bude společný postup V4 „užitečný“. „Je třeba se přestat štítit Kaczyńského a Orbána a přestat si hrát na hodného,“rýsuje strategii Jan Zahradil.

Už loni na podzim, kdy maďarský premiér hlasitě tleskal nad vyhlášením Donalda Trumpa o stavbě zdi proti uprchlíkům mezi USA a Mexikem, proběhla debata o přínosu Visegrádu pro Česko mezi zdejší odbornou veřejností. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl tehdy v komentáři pro Hospodářské noviny napsal, že by česká vláda měla přestat „legitimizovat visegrádskou politiku“a namísto toho se „přimknout k demokratickému, liberálnímu a hospodářsky úspěšnému Německu“. Politolog Vít Dostál z jiného pražského institutu, Asociace pro mezinárodní otázky, tehdy ve stejném listě kontroval, že „nadávky na toxický Visegrád jsou pohodlným pokrytectvím“části české reprezentace. Upozornil, že dnešní negativní nálepka V4 nebyla utvořena vnitřním vývojem tu v Polsku, tu v Maďarsku, ale „sobeckým přístupem všech čtyř zemí k uprchlickým kvótám v roce 2015“. Podle Dostála se na špatném renomé Visegrádu výrazně podepsala i k uprchlíkům velmi skeptická a v této věci i velmi hlasitá Praha.

„Problém je,“pokračuje politolog Dostál dnes, „že od V4 se někdy čeká víc, než může poskytnout. Visegrád není instituce, která by měla svoje korektivy. Je to nástroj pro komunikaci politiků a úředníků a je logicky takový, jací jsou účastníci té komunikace. Nemůže být horší nebo lepší.“

Společná platforma se středoevropské čtyřce v minulosti spíše vyplatila. Ať už Slovákům, kteří kvůli dryáčnické

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.