Dvě tváře dynamického rozvoje Indie

Stále nacionalističtější Indie vyhrává souboj s konkurenčním Pákistánem

Respekt - - Obsah - tHe economIst

ZIndů jsme si dělali legraci,“říká s nostalgickým úsměvem Dípak Perwání. „Vůbec nevěděli, co je deodorant, a chodili v polyesteru.“Jako kdyby to chtěl potvrdit, ukazuje pákistánský módní návrhář s moderním strništěm na tváři, v zářivé bílé košili a v džínech na ramínka s luxusními šaty ve svém obchodě v Karáčí. A pak se zachmuří. „My jsme měli velká auta a kokakolu a pepsi, když se u nich pila jen limca a thums up. Ale Indie byla soběstačná a nakonec udělali dobře.“

Perwání je na svou vlast hrdý, přestože stát s lidmi jeho hinduistické víry jedná špatně. Ale stejně jako mnozí Pákistánci velmi dobře vidí, že ten ošumělý, loudavý gigant v sousedství zrychlil. V první polovině jejich sedmdesátileté rivality dělal větší kroky Pákistán. Možná proto, že v začátcích měl méně průmyslu nebo infrastruktury a byl energičtější při jejich budování. Ale za posledních pětadvacet let nerostl indický HDP rychleji jen dvakrát. Před deseti lety překonala Indie Pákistán v přepočtu na hlavu a její náskok se trvale zvětšuje.

Indové mají ze svého pokroku oprávněnou radost, třebaže se nechtějí srovnávat ani tak s Pákistánem, jako spíš s Čínou. Indický model soběstačnosti v období po získání nezávislosti možná vyvolal hrdost, prosperitu však nepřinesl. Ta přišla teprve na konci osmdesátých let, kdy starý model státního plánování a uzavřené ekonomiky dotlačil Indii do finanční krize. Od té doby všechny vlády postupně osekávaly zákony, které indickou ekonomiku „chránily“, ale také omezovaly.

Nelze pochybovat, že dnešní Indie je dynamická. Například na začátku devadesátých let vyráběla Indie ani ne dva miliony motocyklů ročně. Dnes je jejich největším světovým producentem, produkuje 18 milionů pro domácí trh a dva miliony na vývoz. Vnitrostátní letecký provoz se v uplynulých deseti letech zdvojnásobil. V roce 2016 počet pasažérů stoupl o 23 procent, takže indické letecké společnosti objednaly více než tisíc nových letadel. Indický export softwaru a služeb se během posledních deseti let zvýšil téměř čtyřikrát, na 117 miliard dolarů ročně. A letos v únoru vypustila národní vesmírná agentura

ISRO na oběžnou dráhu rekordních 104 satelitů najednou. Vynesla je tam v Indii vyrobená raketa.

Květnové volby v roce 2014 drtivě vyhrála Indická lidová strana (BJP) se sliby menšího, slušnějšího a efektivnějšího státu. Nová vláda halasně vyhlašovala programy na zintenzivnění zahraničních investic, podporu průmyslu a poskytování lepších služeb. Korporátní Indie se toho s nadšením chopila. Země je zvyklá, že indická ekonomika „roste v noci, když vláda spí“, řečeno slovy spisovatele Gurčarána Dáse. A zdálo se, že potřebuje silnou, aktivní, pravicově orientovanou vládu.

Ale kde je hovězí?

O tři roky později je Módí ve volbách stále neporazitelný. Když se volební moloch BJP valil v hustě obydleném centru od vítězství k vítězství, politická opozice se rozptýlila do indických provincií. Vláda si pořád usilovně dělá reklamu. Z hlediska ekonomické výkonnosti však působí stejně nevyrovnaně jako její předchůdkyně. Korupce na vyšších úrovních ustoupila, připouštějí kritikové, a konečně byly přijaty některé dlouho očekávané zákony. Vláda však učinila jen málo velkých, odvážných reformních kroků, jakým byla privatizace státem vlastněných institucí, které kontrolovaly 70 procent bankovnictví (a nahromadily obrovská portfolia vadných úvěrů). V tomto měsíci byla zavedena vychvalovaná daň ze zboží a služeb, obdoba DPH. Prospěšně nahradila nepřehlednou změť centrálních i státních poplatků jednotnou celostátní daní a měla by přinést rozpočtu větší zisky. Nejvyšší vládní úředníci však její strukturu překomplikovali; například různé sladkosti a rychlá jídla daní rozdílnými sazbami: pět procent je daň na rasgulu a guláb džamún, 12 procent na obyčejné i plněné kačori, 18 procent na sladkosti obsahující šafrán nebo se stříbrnou polevou a 28 procent na vše, co má čokoládovou polevu. Austrálie, s mnohem uspořádanější ekonomikou, má na vše desetiprocentní daň.

Když chtěla být Módího vláda smělá, často vyrazila špatným směrem. Dokonce i příznivci vlády dnes připouštějí, že náhlé rozhodnutí z listopadu 2016 zaútočit na „černé peníze“likvidací 86 procent oběživa v bankovkách vyšších hodnot bylo drahé fiasko. Slib odpustit rolníkům dluhy pomohl BJP vyhrát březnové volby v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéši. Když rolníci všude jinde viděli takovou velkorysost, chtěli samozřejmě totéž, což by podle některých odhadů mohlo stát asi 40 miliard dolarů.

V květnu, v dalším náhlém rozhodnutí, zavedla Módího vláda prakticky zákaz dobytčích trhů. Vysvětlila to jako lidský zásah, jehož účelem je zabránit týrání zvířat. Všeobecně byl však výnos považován za úlitbu severoindickým hinduistům, kteří si hnusí porážky skotu. Výnos vrhl stín na indický, převážně muslimy řízený a velmi úspěšný export buvolího masa (čtyři miliardy dolarů). Vláda také nejspíš neuvážila vliv na 2,5 milionu lidí, kteří pracují v přidružených oborech, od výroby kožených bot po kriketové míčky. (V polovině července však indický Nejvyšší soud nařídil zákaz trhů o tři měsíce odložit.)

To vše urychlilo úbytek domácích investic, zejména ve výrobě. Neznamená to, že indická ekonomika má vážné potíže. Její rozsah a rozmanitost i lidský kapitál ukazují, že ve střednědobém horizontu ji čeká větší růst. Indy však znepokojuje spíš Módího očividný sklon podbízet se před příštími celostátními volbami, chystanými na rok 2019, nacionalistům v jeho straně, spíše konzervativní hinduistické základně než indickému byznysu. „Ztratil zájem o reformy,“naříká podnikatel z Dillí, který v roce 2014 hlasoval pro BJP. „Jeho voličská základna je příliš široká a on usoudil, že hlasy mu přinese populismus.“

Zesílilo sektářské a kastovní napětí, za což nese velkou zodpovědnost právě BJP. Ve volebních kampaních, a zejména ve své úspěšné nabídce 220 milionům lidí v Uttarpradéši, brnkala strana na údajný „appeasement“svých předchůdců vůči menšinám. Přitom muslimská menšina tvoří v Indii 14 procent obyvatelstva a je na tom podle většiny měřítek jen o málo líp než 17 procent dalitů (příslušníků nejnižší kasty, kterým se dříve říkalo nedotknutelní, dnes spíše nedotýkatelní). Indičtí muslimové mají pocit, že jsou trestáni za to, že v minulosti Indii dominovali.

Po volebním vítězství strany v Uttarpradéši jmenoval Módí hlavním ministrem kněze v oranžovém rouchu Jógího Áditjanátha, jenž podporuje pravicové hnutí hinduistické mládeže. Státní policie teď obtěžuje nevegetariánské restaurace a muslimy, kteří údajně svádějí hinduistické dívky, přitom však přehlíží takové věci, jako byl například květnový útok příslušníků o něco výše stojící kasty thákurů na dality, při němž zahynul jeden člověk a vyhořely desítky domů. „Ochránci“krav po celé Indii opakovaně napadají muslimy, podezřelé z porážení dobytka, často se smrtelnými následky.

Módího vláda drží hinduisticko-nacionalistickou linii i jinými způsoby. Náboženští konzervativci potichu odstranili starou, privilegovanou sekulární elitu z čela univerzit a jiných státních institucí. BJP se zatím méně daří s plány na reformu soudnictví, které je velmi citlivé na zásahy exekutivy, zaznamenala však některé úspěchy s tiskem, jehož většinu vlastní velké podnikatelské konglomeráty, ochotné držet krok s vládou. Především indickou televizi infikovalo zveličování a nabubřelost, takže na některé diskusní pořady se už dá těžko dívat. Média, která zůstala vůči vládě kritická, čelí různým potížím. Některým přestala vláda zadávat inzerci, na jiná se bezdůvodně vrhá daňová správa, objevují se žaloby pro porušování zastaralých předpisů a sociální média trápí zástupy provládních trollů.

Indický tisk zůstává rozmanitý, bujarý i zdravě zvídavý, ale novináři mají strach, aby nebyli označeni za „protistátní“, kdyby navrhli, že menší tvrdost v Kašmíru tuto oblast zklidní, nebo že vůči Číně by to chtělo vstřícnější politiku. Panuje silný pocit, že prostor pro veřejnou diskusi se zmenšuje. Desítky penzionovaných úředníků z elitní státní administrativní služby sepsaly v červnu veřejný dopis, varující před „sílícím autoritářstvím a majoritním systémem, jež neumožňují rozumnou debatu, diskusi a nesouhlas“.

Jiní Indové vyjadřují své obavy prostšími slovy. „Je to paradox,“povzdechla si servírka z jednoho bistra v Dillí. „Došli jsme ve světě tak daleko, máme silného vůdce a silnou vládu, a přitom tahle země vypadá pořád víc a víc jako Pákistán.“

© 2017 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Respekt.

Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Policie obtěžuje muslimy, kteří údajně svádí hinduistické dívky.

(Puškar, Indie)

Za skot a kapitalismus!

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.