Plody Trumpova chaosu

Lidé ve světě přestávají věřit v ameriku jako ideu a prostor

Respekt - - Obsah - Fareed zakaria

FaReed zakaRIa

Minulý týden jsem v Londýně potkal jistého Nigerijce, který mi ve stručnosti vysvětlil, jak dnes většina světa vidí Ameriku. „Vaše země se zbláznila,“prohlásil, napůl rozzlobeně, napůl pobaveně. „Pocházím z Afriky. Vím, jak to vypadá, když jsou věci na hlavu, nikdy bych ale nečekal, že to uvidím v Americe!“

Větší smutek vyzařoval z mladé Irky, s níž jsem se setkal v Dublinu. Studovala na Kolumbijské univerzitě, založila si firmu a žila devět let v New Yorku. „Došlo mi, že jako Evropanka zastávám velmi odlišné hodnoty než dnešní Amerika,“říkala. „Pochopila jsem, že se musím vrátit do Evropy, žít a založit rodinu někde v Evropě,“dodala.

Svět si již v minulosti prošel svými vlnami antiamerikanismu. Ta současná je ale velmi odlišná. Zaprvé je z ní cítit naprostý šok z toho, co se vlastně odehrává, z bizarní kandidatury Donalda Trumpa, po níž následuje naprosto chaotický výkon funkce. Zmatek je tak naprostý, že dokonce i zapřisáhlý republikán Karl Rove popsal minulý týden prezidenta jako „mstivého, impulzivního a krátkozrakého“a prezidentovo veřejné zostouzení ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse jako „nespravedlivé, nepodložené, nevhodné a stupidní“. Kenneth Starr, kdysi velký inkvizitor Billa Clintona, šel ještě dále a popsal způsob, jakým Trump se Sessionsem zachází, jako „jedno z nejurážlivějších a zásadně chybných chování prezidenta, jakých byl za pět desítek let v hlavním městě svědkem“.

Úpadek americké pověsti má ovšem ještě jeden aspekt. Podle nedávného průzkumu agentury Pew Research Center, prováděného v 37 zemích, lidé po celém světě čím dál víc věří tomu, že se bez Ameriky obejdou. Trumpovo působení proměnilo Spojené státy v něco horšího než v zemi, která budí strach nebo posměch. Amerika se stává nedůležitou.

Nejvíce fascinujícím zjištěním zmiňovaného průzkumu ovšem nebyla skutečnost, že je Trump hluboce neoblíbený (důvěřovalo mu 22 procent dotazovaných, zatímco důvěra Obamovi v závěru jeho funkčního období dosahovala 64 procent). To se dalo očekávat, dnes ale existují mezi světovými lídry alternativy. Na otázku, kteří politici se v mezinárodních záležitostech zachovají správně, získali mírně vyšší hodnocení než Trump čínský prezident Si Ťin-pching i jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Německá kancléřka Angela Merkel vykazovala dvakrát vyšší podporu než Trump. (Dokonce i ve Spojených státech důvěřoval větší počet respondentů německé kancléřce než americkému prezidentovi). To vypovídá mnohé o Trumpovi, ale stejně tak o dobrém jménu Angely Merkel a o tom, jakou cestu Německo od roku 1945 urazilo.

Trumpovi se totiž podařilo dosáhnout něčeho, co nezvládl ani strach z Putina. Sjednotil Evropu. Na kontinentu se tváří v tvář Trumpovi, brexitu a populismu obecně stala zvláštní věc. Podpora Evropě mezi jejími obyvateli stoupla a začínají se realizovat plány na hlubší evropskou integraci. Pokud bude Trumpova vláda postupovat, jak slíbila, a zavede vůči Evropě ochranná opatření, odhodlání na kontinentu to jenom posílí. Pod společným vedením Angely Merkel a nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona začne Evropa prosazovat aktivističtější globální agendu. Ekonomika kontinentu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.