Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení na Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a další z vedení KSČ za zabíjení na hranicích za komunismu. Měli by být potrestáni vězením?

Respekt - - Anketa -

Petr ZídeK novinář

Zda mají tito zmínění bývalí členové nejvyššího vedení KSČ skutečně trestní odpovědnost za mrtvé na železné oponě, může posoudit jen soud. Ten také případně rozhodne o výši trestu. Za zabíjení na hranicích bylo u nás doposud potrestáno jen několik přímých vykonavatelů, kterým bylo prokázáno překročení dobových zákonů. Soud již loni konstatoval, že činnost Lubomíra Štrougala v této souvislosti je promlčená. Nevím, jaké nové důkazy a právní argumenty mohla Platforma evropské paměti a svědomí shromáždit, aby tento názor soudu zvrátila. Osobně celou věc chápu spíše jako snahu této skupiny aktivistů se zviditelnit. Čas na potrestání podobných činů tu byl na počátku devadesátých let, kdy byla možnost vytvořit speciální tribunály po vzoru poválečné retribuce. Dnes je již pozdě.

Kateřina KoneČná europoslankyně za KSČM

Mám plnou důvěru v české právo a v nezávislou českou justici. Platforma evropské paměti a svědomí má samozřejmě právo obrátit se na soud a je pouze na soudu a obžalovaných, jak se k těmto obviněním postaví. Domnívám se, že jsme už v rámci veřejné kultury došli tak daleko, že si nebudeme hrát na porotu ani soudce a necháme spravedlnosti volný průběh. Předjímat rozhodnutí soudu mi nepřísluší a považovala bych to za nedemokratický akt neslučitelný s dělbou moci v suverénním státě.

MichaL UhL sociolog a člen rady ÚStr

O potrestání vězením rozhoduje v demokratické společnosti výhradně soud, a to na základě důkazů. Soud se nesmí řídit spravedlivým hněvem nebo politickou objednávkou, ale výhradně zákonem. Uvěznit lze navíc pouze někoho, kdo se dopustil jednání, které je trestné nejen dnes, ale bylo i v době, kdy se skutek stal, použije se pak zákon, který je pro obžalovaného výhodnější. Tento přístup je přístupem demokratickým, který nás odlišuje od praxe předlistopadové diktatury. Ti, kdo žádají trest bez ohledu na zákon, se svým postojem nápadně blíží těm, které chtějí uvěznit. Absurdnost celé akce podtrhuje skutečnost, že veškeré trestné činy z předlistopadové doby jsou již promlčeny. Musíme najít jiné cesty k vyrovnávání se s minulostí než šermováním paragrafy a hledáním někoho, na koho všechna selhání celé společnosti svedeme.

Jiří doLeJŠ místopředseda KSČM

V právním státě rozhoduje o vině a trestu soud. Ochrana státní hranice existuje i jinde (viz stavba mexické zdi). Kriminalizace dějin je ale politická záležitost, na půdu práva nepatří. KSČM se distancovala od zneužívání moci minulým režimem a lituje všech obětí studené války, a to nejen na naší straně hranice. To, že minulý režim nedokázal otevřít hranice ani po desítkách let své existence, osobně vnímám jako jeho selhání. Zde ovšem jde o obvinění ze zločinů (smrt konkrétních 28 civilistů). A tady musíme vyčkat na výsledky šetření. Z mediálních zdrojů těžko hodnotit meritum podnětu zmíněné platformy, ke stíhání a odpovědnosti jmenovaných. Osobně ale další pokus o stíhání jmenovaných vnímám i v kontextu uplynulého času od roku 1989 a faktu, že jde o osoby vysokého věku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.