Generační lepidlo

Časopis Rolling Stone, průkopník kulturně-společenské žurnalistiky, se nachází v ohrožení

Respekt - - Kultura Média - KaREL VESELý

Nejznámější z jeho ikonických obálek je patrně ta, kde na fotografii Annie Leibovitz objímá nahý John Lennon oblečenou manželku Yoko Ono; hudebník byl zavražděn jen pár hodin po focení. George W. Bushe nazval „nejhorším prezidentem“a Baracku Obamovi pomohl do Bílého domu, když ho v březnu 2008 umístil na titul s všeříkající výzvou Nová naděje. Magazín Rolling Stone, který se zrodil jako hlas generace hippies a přenesl ducha rockové kultury šedesátých let do mainstreamu, vždy čtenářům nabízel svůdný mix popkultury a politiky.

Teď se však ocitl na okraji propasti. Jednasedmdesátiletý zakladatel Jann S. Wenner oznámil, že nadpoloviční podíl jeho vydavatelské společnosti je na prodej. Na vině jsou klesající prodeje, špatné vyhlídky celého průmyslu tiskovin i únava majitele, který byl v čele časopisu bezmála padesát let. Rolling Stone, který si vždy zuby nehty udržoval nezávislost, se tak vydává do nejistých vod.

„Proč by tohle nemohl být náš prezident?“ptal se letos v červenci titulek z obálky, na které byl kanadský premiér Justin Trudeau. Článek Hvězda severu nezakrýval obdivný tón a zároveň naznačoval znechucení z prezidenta sedícího v oválné pracovně. Naštvané reakce příznivců Donalda Trumpa na sebe nenechaly

dlouho čekat a časopis Rolling Stone se dostal do zjitřených debat v médiích. Právě s podobnými emocemi ale umí americká popkulturní instituce dobře pracovat. „Rolling Stone měl misi, jež se zrodila ze začátků poválečného baby boomu. Jeho pohled na svět vycházel z písniček Beatles, Rolling Stones nebo Dylana – a ze zápalu udělat ze světa lepší místo, než byl tehdy,“vzpomínal Wenner.

Hippies to vzali

V druhé polovině šedesátých let se v amerických velkoměstech jako houby po dešti vyrojily malonákladové samizdaty napojené na studentské protiválečné hnutí, boj za svobodu slova či občanská práva. Undergroundové noviny byly plné amatérských článků a politických pamfletů, které přesvědčovaly přesvědčené. Když se v létě 1967 potkali jednadvacetiletý Wenner a jazzový recenzent Ralph J. Gleason v bytě nad tiskárničkou v San Francisku, od začátku věděli, že chtějí svůj časopis dělat jinak. Rolling Stone – nazvaný shodně podle bluesové klasiky Muddyho Waterse, slavné britské kapely i hitu Boba Dylana Like a Rolling Stone – vyšel poprvé v listopadu 1967 s Johnem Lennonem na obálce. Jeho autoři se nebáli politických témat a živého jazyka ulice, zároveň si články udržovaly vysoký standard profesionální novinařiny. Stačilo pár čísel a hippies přijali časopis za svoji generační bibli. A zdaleka nejen oni.

„Celostátní média vůbec nevěnovala pozornost generační vzpouře, která se tehdy odehrávala v celé Americe,“píše zakladatel v úvodu ke knize The Best of Rolling Stone z roku 1993. Wenner posbíral redakci z vesměs začínajících, ale mimořádně talentovaných autorů a editorů, kteří chtěli zachytit dynamiku a kvas doby. Jeho časopis měl být primárně o hudbě, ale nikdy výhradně jen o ní. „Hudba je jako lepidlo, které drží generaci pohromadě. A skrze muziku se předávají myšlenky o vztazích, společenských hodnotách, politické etice a způsobech, jak chceme žít naše životy,“vzpomínal později. V prvních ročnících se na obálce objevili Jimi Hendrix, Janis Joplin nebo Bob Dylan, velký ohlas ale vzbudil také obsáhlý rozhovor s detroitskými rockery MC5 pojednávající též o rasovém napětí v tehdejší Americe.

Na stránkách Rolling Stone vyšel na pokračování začátkem sedmdesátých let i román Strach a hnus v Las Vegas. Frenetický nevázaný styl Huntera S. Thompsona definoval tzv. gonzo žurnalismus, který popisoval svět kolem sebe vysoce subjektivní optikou. Podobně osobní styl psaní zde pěstoval i hudební publicista Lester Bangs nebo pozdější režisér Cameron Crowe, který svoje vzpomínky zvěčnil ve filmu Na pokraji slávy. Zároveň Rolling Stone tiskl akademické analýzy Greila Marcuseho, jež vycházely z kritické teorie a braly do té doby v seriózních kruzích přehlíženou popkulturu velmi vážně. Když šéf Wenner autorovi uvěřil, mohl se věnovat tématu klidně celý rok – jako David Black, který v polovině osmdesátých let připravil průlomový text o dopadu nemoci AIDS na americkou společnost.

Role v dějinách

Za necelých padesát let existence si Rolling Stone pod Wennerovým vedením prošel lepšími i horšími časy. Udělal i skutečné přešlapy. To když v zájmu zvýšení prodejů umístil na titulní strany fotografie vrahů Charlese Mansona a Džochara Carnajeva, nebo publikováním nedostatečně podložené reportáže o údajném znásilnění v kampusu Univerzity ve Virginii. Musel se přizpůsobovat měnícímu se trhu a poslední dekády bylo trochu znát, že vkus jeho hudebních redaktorů je čím dál konzervativnější – jako kdyby sami dobrovolně přiznávali, že nemůžou soupeřit s dynamičtějšími digitálními médii pro generaci mileniálů, jako je třeba portál Pitchfork.

Přesto se časopis pořád držel ducha květinové revoluce šedesátých let, kdy hudba i kultura obecně chtěly měnit svět k lepšímu. Také v novém tisíciletí Rolling Stone horoval proti chamtivým nadnárodním korporacím či republikánským politikům a ještě v roce 2010 byl na základě jejich článku odvolán šéf americké mise v Afghánistánu kritizující prezidenta Obamu. Náklad časopisu však klesl z jedenácti milionů v devadesátých letech na současných jeden a půl milionu, byť pořád patří mezi nejčtenější periodika v USA. Už loni tak Wenner prodal devětačtyřicetiprocentní podíl hudební technologické firmě BandLab Technologies sídlící v Singapuru. „Rolling Stone hrál velmi důležitou roli v dějinách naší doby, společenských, politických i kulturních. Chceme tuto pozici udržet,“sliboval Wenner, když nyní oznamoval úmysl prodat zbývající podíl. Nabídka ovšem přichází v době, kdy se nad papírovými médii stahují černá mračna. Plánovaný prodej Rolling Stone tak zosobňuje spíše symbolické odcházení a loučení generace, kterou zrodilo léto lásky v roce 1967.

(Šéfredaktor Jann S. wenner, 1970)

Lepší svět podle písniček od The beatles.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.