Jak zpracovat babiše

nové informace o zákulisních hrách kolem stavby jaderných bloků

Respekt - - Fokus - ondřEJ KundRa, JIří nádoBa

Nikdo neumí přesně říct, kam se najednou tak spěchá. Každopádně je ale jasné, že kolem výstavby jaderných bloků, které mají podle slibů přinést Čechům energetickou spásu, začíná být před volbami opět rušno.

Vybraní ministři Sobotkovy vlády se v půlce září vrátili ke kardinální otázce: jak elektrárnu postavit a jak stavbu financovat. Energetický gigant ČEZ dostal za úkol rozpracovat návrh na svoje vlastní rozdělení, aby jadernou divizi převzal stát. Proti tomu se ovšem ostře vymezil pravděpodobný vítěz voleb Andrej Babiš. A kolem Babiše, jak nyní zjistil Respekt, se mělo točit i tajné květnové jednání na toto téma v Moskvě. Právě on bude klíčem k celému projektu.

Nedůvěryhodný člověk

O schůzce v Rusku na téma jádro již Respekt informoval. Proběhla v utajení, účastnil se jí ředitel ruského Rosatomu Alexej Lichačev – jeden z možných finalistů budoucího tendru – a za českou stranu vedl delegaci poradce prezidenta Martin Nejedlý. I když o jádru bude rozhodovat vláda, nebyla to ona, kdo cestu domlouval. Hlavní roli měl Nejedlý. V Rusku sice vystupoval jako poradce hlavy státu, schůzka měla ale spíše privátní charakter. Cestu do Moskvy i hotel si platil sám, z jednání neudělal žádný oficiální zápis, což se kvůli transparentnosti podobných jednání běžně dělá.

O Nejedlém je známo, že představuje prezidentovu spojku na Moskvu. Až dosud se o jednání vědělo to, že Nejedlý u Rosatomu lobboval za české firmy (aby dostaly od Rosatomu zakázky v místech, kde staví). Jde o komplikovanou partii: soutěž v Česku na dostavbu nových bloků v Temelíně byla zrušena a o obnově Dukovan se dosud nerozhodlo. Ve výhodě bude v případě obnovení tendru ten, kdo dokáže navázat co nejužší spolupráci s českým průmyslem.

Pozvání do Moskvy podle Nejedlého vyplynulo z rozhovoru mezi Zemanem a Vladimirem Putinem na summitu v Pekingu. Co vše se na schůzce Nejedlého a Lichačeva řešilo, nebylo jasné. Respekt nyní získal na základě rozhovorů s lidmi z politického zákulisí informace, že Nejedlý nemusel jen lobbovat za české firmy. Mohl přímo vystupovat ve prospěch Rosatomu.

Na schůzce totiž údajně padlo, že by v Česku mohl zařídit setkání na téma „jádro“mezi prezidentem Zemanem a možným budoucím předsedou vlády Babišem – a že výsledkem by byla dohoda na výstavbě nových bloků. Nejde o detail, Zeman a Babiš jádru sice shodně fandí, ale rozcházejí se v tom, jak novou elektrárnu zaplatit. Zeman preferuje kopírovat to, co udělalo Maďarsko – tedy domluvit se s Ruskem, že elektrárnu postaví na splátky. Babiš je pro soutěž a pro to, aby elektrárnu platil ČEZ.

Neshoda nejvyšších ústavních činitelů by mohla v budoucnu stavbu komplikovat. Zeman sice nemá pravomoc do soutěže mluvit, má ale značný neformální vliv. Kdyby Nejedlý zařídil dohodu s Babišem a ten by se přiklonil na Zemanovu stranu, mohlo by to být pro Rusy výhodné. „Je to lež, o ničem takovém jsem nemluvil,“říká o nových okolnostech schůzky v Moskvě Nejedlý. Do Moskvy jel prý výhradně ve snaze pomoci českým firmám s účastí v ruském jaderném programu. „S panem Babišem jsem o tom nehovořil, pana prezidenta jsem informoval o obsahu schůzky,“tvrdí Nejedlý.

Že by o jádru mluvil s hlavou státu, odmítá i Babiš: „U prezidenta jsme to neprobírali a nejednal jsem ani s panem Nejedlým. Pro mě pan Nejedlý není důvěryhodný člověk.“Nelze vyloučit, že Nejedlý mohl v Moskvě slibovat něco, co pak bylo nad jeho síly. Po jeho schůzce sice přijeli v létě do Česka podle informací Respektu zástupci Rosatomu, odjeli však zatím bez nějakého konkrétního výsledku.

Model Paks

Může to být jen náhoda. Je ale fakt, že koncem června – tedy měsíc po Nejedlého výletě do Moskvy – měl Miloš Zeman naplánovanou cestu do Dukovan. A tam se za Rusy

na TaJné SChůZCE V MoSKVě SE MěLo MLuVIT o ELEKTRáRně V ČESKu.

postavil. „Záleží na tom, kdo co konkrétně nabídne. Jedná se o cenu, financování, o příslušné další benefity. Osobně bych vůbec nebyl proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model, jako je v Maďarsku s elektrárnou Paks,“prohlásil prezident v dukovanské elektrárně.

Dukovany jsou starší než Temelín a skončí kolem roku 2035. Nový blok by proto měl vyrůst prioritně zde. Pokud by vzorem byla maďarská elektrárna Paks, potom by místo soutěže vznikla s Ruskem přímá dohoda o reaktorech i o penězích. V případě Maďarska Rusko nabídlo úvěr, který by pokryl deset miliard eur (260 miliard korun), tedy čtyři pětiny nákladů. Maďaři by jej spláceli 30 let.

V Česku je ale třeba vyřešit nejdříve to hlavní, a sice zda nové jaderné bloky vůbec stavět. Vládní dokumenty i ČEZ s tím počítají, nic však není definitivně rozhodnuto, mimo jiné proto, že investice do jádra dnes nikomu ekonomicky nevycházejí – což je problém, s kterým ani ruské půjčky nic nenadělají. Kvůli tomu padl tendr na dostavbu Temelína a stejné důvody platí i teď, kdy do hry vstupují čím dál levnější zelené zdroje, naopak stavitelé jaderných bloků po světě zápasí s velkými skluzy a překročenými rozpočty.

Ministerstvo průmyslu v květnu dokončilo rozsáhlou analýzu, kde nejrůznější dilemata tohoto typu rozebírá. Analýza dosud nebyla zveřejněna, její závěry má ale Respekt k dispozici. Autoři pracují s dosavadní oficiální vládní linií, že jádro bude třeba kvůli zajištění elektřiny v budoucnu, a tak místo zpochybňování hledají spíše cestu k cíli. Potvrzují ale to, co bylo známo už v roce 2014 při zrušení tendru v Temelíně. A sice že stavět jadernou elektrárnu není samo o sobě rentabilní, takže bude-li stát na projektu trvat, musí dát na stůl větší záruky. Bez ohledu na to, jestli nakonec bude chtít stavět s Rusy nebo s někým jiným (v úvahu připadají Američané, Číňané, Korejci a Francouzi).

I kvůli tomu se začalo minulý týden o jádru znovu mluvit. Ministerstvo v květnu doporučilo dvě cesty, jak by angažmá státu mohlo vypadat. Podle té první by stavbu zadával ČEZ, jenže v něm má stát jen sedmdesátiprocentní podíl, takže není úplně snadné nutit manažery do sporných investic, za něž by je zbylých 30 procent akcionářů mohlo žalovat. Tato varianta proto počítá s tím, že stát bude garantovat minimální cenu, kterou elektrárna v budoucnu za svůj proud dostane. Jinými slovy, stát vezme na sebe riziko, které je nyní zjevné, a sice že elektrárna si při dnešních cenách elektřiny na sebe nikdy nevydělá. Druhá cesta počítá s tím, že stát jadernou část ČEZ vykoupí a dotáhne projekt stoprocentně ve vlastní režii.

Z těchto not vycházel předminulé pondělí vládní výbor pro jaderné zdroje, v němž sedí premiér Bohuslav Sobotka a vybraní ministři. Výbor zadal šéfům ČEZ, ať rozvedou variantu číslo dvě – tedy rozdělení firmy a prodej jádra státu. Podle ředitele ČEZ Daniela Beneše by dávalo smysl, aby stát převzal buď jen dvě prázdné firmy připravené pro výstavbu nových Dukovan a nového Temelína, anebo rovnou všechny jaderné a uhelné bloky. „Stát si může pro financování stavby nového jaderného zdroje zajistit mnohem výhodnější podmínky, než na jaké by ČEZ jako akciová společnost kdy dosáhl,“míní Beneš. Doplňkovými možnostmi, o nichž ČEZ s vládním výborem také debatuje, je něco ze zbylého podniku prodat. Po vyčlenění jádra a uhlí by v ČEZ zbyly hlavně obnovitelné zdroje a distribuce. Logika je taková, že výtěžek z prodeje půjde použít na nové Dukovany. Zbytek peněz by si stát půjčil – od Rusů nebo kdekoli jinde.

Prezentace koncepce

To vše vypadá jako zásadní rozhodnutí, která se obvykle nedělají měsíc před volbami. Proč se tedy najednou tak chvátá? Podle Beneše se jen plní harmonogram Sobotkova jaderného výboru z dřívějších časů. Ten říká, že o způsobu financování má být rozhodnuto nejpozději na začátku příštího roku.

To se ale nejspíš nestane. Andrej Babiš si totiž cestu k novým blokům představuje zcela jinak než Beneš se Sobotkou. Rozdělení by podle něj byla „finální fáze zničení ČEZ“, kde hrozí „odprodej lukrativní části spřízněným osobám“. Babiš nechce ani to, o čem mluví Zeman, tedy úvěr od Rusů. „ČEZ nemá problém ufinancovat jeden blok Dukovan. Můj návrh je, že to udělá stoprocentní dcera ČEZ, která si zajistí financování investice v rámci soutěže,“říká Babiš. Peníze by tedy půjčil ten, kdo nabídne nejnižší úrok, nejspíš sdružení bank. Námitku, že jádro jako takové se bez ohledu na model financování nevyplácí, Babiš nechce nyní řešit – stejně jako hlavní otázku celého příběhu, tedy jestli Česko skutečně nové jaderné bloky potřebuje. „Návrh řešení máme připravený formou prezentace koncepce. Představíme ji, až to bude aktuální,“uzavírá Babiš.

Při návštěvě dukovan) (miloš Zeman s šéfem ČEZ danielem Benešem

byl jsem informován, takže jako v Maďarsku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.