Proti všem

Respekt - - Komentáře -

Západ se rozdělil. V posledních dvanácti měsících se poprvé od druhé světové války objevil jasný příkop mezi kontinentální Evropou a anglosaským světem. Ve Spojených státech se vlády chopil Donald Trump. V Evropě se začalo skutečně a naostro vyjednávat mezi Velkou Británií a Evropskou unií o podmínkách rozchodu vynuceného britským celonárodním referendem. Obě události mají společného jmenovatele: v anglosaských zemích dokázali v rozhodujících kláních zvítězit populisté. V Evropě, tedy alespoň v její západní části, nikoli. I tady radikálové posilují a jejich vliv na dění roste, nikde však dosud nezískali rozhodující převahu. Západní Evropa si vlastně letos nevedla vůbec špatně. Především se nenaplnily obavy, že se kontinentem prožene vlna vítězství „nesystémových“stran. Nizozemsko a Rakousko obstály. Ve Francii zasadil Emmanuel Macron pravicovým radikálům Marine Le Pen zdrcující porážku nejen v prezidentských, ale následně i v parlamentních volbách. V Německu zvítězila podle očekávání Angela Merkel.

Takto viděno se vlastně západní část kontinentu vynořuje z chaosu uplynulých měsíců jako bašta tradiční liberální demokracie. Kontinent navíc překonal ekonomickou krizi a vyhlídky eurozóny jsou nejoptimističtější za dlouhá léta. Pozoruhodná byla také jednota evropských zemí: dokázaly držet jednotný postoj nejen vůči Londýnu, ale také tváří v tvář katalánským separatistům z Barcelony, kteří se Evropskou unii pokoušeli vtáhnout do své hry o odtržení od Španělska.

To vše se děje v okamžiku, kdy se západní Evropa skutečně proměňuje v jakýsi ostrov v rámci Západu. Trump rozhodně láskou k současným evropským lídrům neoplývá. Vztahy jsou, optimisticky řečeno, vlažné, o nějakých nadstandardních konzultacích a kontaktech nemůže být řeč, trumpovské Spojené státy ostatně ještě ani „nestihly“jmenovat svého velvyslance v EU. Západní Evropa porážející populisty jednoduše není Trumpovým světem už z principu, i když vynecháme rozpory ohledně přístupu k Izraeli, změně klimatu nebo jaderné dohodě s Íránem. Amerika chce teď řešit především sebe samu, odstřihává se od zbytku světa a, upřímně řečeno, hlavní Trumpovou starostí je oficiální vyšetřování jeho vztahů s Ruskem.

S Británií je to výrazně jiné. V rozvodovém řízení s Bruselem velmi rychle zjistila, že tahá za hodně krátký konec provazu. Londýnská vláda musela nakonec přes původní sebevědomí přistoupit na všechny podmínky Bruselu, včetně doplatku desítek miliard eur, které ještě coby člen EU slíbila odvést do evropského rozpočtu na několik budoucích let. Bez toho totiž Unie odmítala zahájit vyjednávání o přechodném období, bez něhož se hrdý Albion ještě aspoň dva roky po odchodu z EU neobejde.

Protože Brity dovedly k rozhodnutí o odchodu významnou měrou falešné sliby populistů o snadném životě mimo EU, setkává se teď vládní defenziva s nepochopením. Britští politici navíc začínají chápat, že k nadcházejícímu vyjednávání 13

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.