Nový český premiér ohlašuje další změnu v česko-čínských vztazích

Nový český premiér ohlašuje další změnu v česko-čínských vztazích

Respekt - - Obsah - kateřIna ŠaFaříková, ondřej kundRa / Foto mIlan jaRoŠ

Byl to tehdy neobvyklý výjev. Tiskovou konferenci k zahraniční politice v Česku pořádá předseda vlády jen v případě mimořádných událostí typu vstup do NATO a EU, nebo pokud má země zrovna evropské předsednictví. Třetí dubnový týden roku 2014 ale premiér Bohuslav Sobotka udělal výjimku z pravidla, aby mohl veřejnosti oznámit, že stát pod jeho vedením mění politiku vůči Číně. Ta dosavadní, nastolená po listopadu 1989 a kladoucí do popředí zájem o lidská práva občanů komunistické velmoci, totiž komplikuje českým podnikatelům pozici na čínském trhu a Sobotkův vládní tým se rozhodl otočit kormidlem. Česko se tudíž přestane „vměšovat do vnitřních záležitostí“Číny, konkrétně zvát či přijímat k oficiálním návštěvám dalajlamu, duchovního vůdce Čínou okupovaného Tibetu. Prioritou ve vztahu ke komunistické velmoci bude od nynějška byznys.

Po necelých čtyřech letech se na obzoru opět rýsuje změna. Nový premiér Andrej Babiš se netají svojí skepsí k úspěchu dosavadní vládní politiky a Respektu na otázku ohledně zachování Sobotkova strategického partnerství Česka s Čínou přímo řekl, že takový vztah „nepodporuje“. Teprve se uvidí, co to bude znamenat. Premiérská tiskovka k Číně však zatím není v plánu.

Dalajlama k večeři

K zahraničněpolitickému obratu v česko-čínských vztazích pod taktovkou sociální demokracie bylo zaděláno ještě před nástupem bývalé vlády k moci. V roce 2012 premiér za ODS Petr Nečas zničehonic a s nečekanou razancí odsoudil „dalajlamismus“, tedy údajně přehnanou podporu dalajlamy, jež Česku podle Nečase komplikuje ekonomické vztahy s Čínou. Tehdy se však ještě nejednalo o oficiální postoj celé vlády – ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se vůči jeho slovům veřejně kriticky ohradil.

Za změnu zdejší politiky vůči Pekingu však už v té době lobbovali zástupci nejvlivnější české finanční skupiny PPF včetně jejího majitele Petra Kellnera. Kellner, označovaný v různých srovnáních majetku za nejbohatšího Čecha, rozjížděl právě v Číně jako jeden z mála „schválených“zahraničních podnikatelů projekt s nebankovním půjčováním peněz. Kellner se objednal ke Schwarzenbergovi s žádostí, aby k Číně zaujal vstřícnější postoj. Konkrétně, aby se nescházel s dalajlamou, protože tyto

schůzky čínským komunistům vadí a mohly by PPF komplikovat získání potřebných souhlasů a povolení.

„Řekl jsem mu, že se budu setkávat, s kým uznám za vhodné, včetně dalajlamy.Tím byla naše diskuse u konce,“uvedl před časem pro Respekt exministr zahraničí za TOP 09. Je možné, že u Nečase PPF naopak uspěla, jakkoli vzájemnou schůzku ani jedna strana oficiálně nikdy nepotvrdila. Faktem je, že tehdejší premiér udělal hned několik vstřícných kroků k Číně, mimo jiné napsal dopis svému čínskému protějšku nabízející zlepšení vzájemných vztahů. Celočínskou licenci otevírající dveře ke stovkám milionů potenciálních čínských klientů získala PPF v Pekingu k 1. lednu 2014, šestnáct měsíců po Nečasově prohlášení a čtyři měsíce před Sobotkovým oznámením vládní otočky. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odjel na konci dubna 2014 na první oficiální návštěvu šéfa české diplomacie v Číně po patnácti letech, na podzim se pak po jeho stopách vydal Miloš Zeman. Hlavním bodem cesty bylo podepsání deklarace o vzájemném přátelství obou států, kterou Česko dosud nemělo. Na uzavřené jednání se svým čínským protějškem vzal prezident Zeman i majitele PPF Kellnera.

V dalších letech následovala řada podobných cest vrcholných českých politiků doprovázených početnou podnikatelskou delegací. Miloš Zeman byl také jedinou západní hlavou státu, která se zúčastnila vojenské přehlídky v Pekingu v roce 2015 u příle-

Balíme, nebo zvítězí pragmatismus?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.