Mámo, nevol Zemana

politický příkop vzniklý v české společnosti se táhne i napříč rodinami

Respekt - - Komentáře - sILvIe LaudeR / foto matěJ stRánský

Dva dny před druhým kolem prezidentské volby zapípal Janu Delongovi v kapse mobil. Jeho jednaosmdesátitelá babička mu psala, že přes všechny jeho argumenty ve společných diskusích prostě nemůže dát ve druhém kole prezidentské volby hlas Jiřímu Drahošovi a stejně jako v kole prvním podpoří Miloše Zemana. Bývalý šéf Akademie věd ČR měl totiž během debaty na televizi Prima večer předtím v uchu naslouchátko a skrze něj mu jeho poradci radili, co říkat. A to, psala babička svému osmadvacetiletému vnukovi, jasně ukazuje, že to je člověk bez vlastního názoru, jehož opravdu nelze volit.

Studentovi informační vědy a knihovnictví v Brně a dnes knihovníkovi v rodném Třinci, který je svojí profesí vycvičen k obezřetné práci s informacemi, se naslouchátko pro pokyny do Drahošova ucha nezdálo. Debatu sice neviděl, ale vybavil si podobnou situaci z jejich pří o nejlepšího prezidentského kandidáta, kdy babička třeba uvěřila internetovým zvěstem, že zpomalené záběry Jiřího Drahoše ze setkání s rodáky v Jablunkově jej ve skutečnosti ukazují opilého. Jan proto sedl k počítači a po několika minutách googlování objevil zdroj babiččiny informace o naslouchátku – anonymního diskutéra v debatě pod jedním z textů ze zpravodajských webů, které o duelu referovaly. Když babičce namítl, že jde o nepodložený nesmysl a že Drahoš žádné naslouchátko ve skutečnosti stejně jako Zeman v uchu neměl, odmítla vysvětlení přijmout a k urně šla jako rozhodnutá volička Miloše Zemana.

Jak přesně probíhal nedělní oběd u Delongů v Třinci den po finále prezidentské volby, jsme kvůli uzávěrce nestihli zjistit, Jan ovšem netipoval, že by proběhl v nějak válečné atmosféře. A to přesto, že ať už volby dopadly jakkoli, u stolu seděli ve stejném poměru „poražení“i „vítězové“: stávajícího prezidenta Zemana podporoval kromě prarodičů také otec a maminka, zatímco on sám s bratrem, maminkou a přítelkyní dali hlas Jiřímu Drahošovi. „Drahošovci“volili podle svých slov respektovaného a čestného akademika, který klade důraz na vzdělání, „zemanovci“pak zkušeného politika, který rozumí obyčejným lidem. Co měly oba „tábory“naopak společné, bylo hluboké přesvědčení, že právě jejich volba je tou nejlepší možnou pro budoucnost země. „Občas na sebe křičíme, emoce jsou hodně

Vidíme to jinak, ale to nevadí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.