Donald Trump v Davosu

Donald trump se u části globálních elit v davosu dočkal vřelého přijetí

Respekt - - Obsah - petr Horký

Atmosféru letošního setkání globálních elit ve švýcarském Davosu možná nejlépe vystihl okamžik, který se odehrál až téměř na jeho konci. Ve čtvrtek odpoledne do sněhem zapadaného městečka v Alpách přiletěl konvoj sedmi vojenských helikoptér, v jedné z nich seděl americký prezident Donald Trump. Když po přistání vešel do konferenčního sálu mezi politické lídry a byznysovou smetánku, kdosi na něj vykřikl: „Myslíte, že vás tu přijmou dobře?“„To mi řekněte spíš vy,“odpověděl Trump podle svědectví reportéra deníku The New York Times.

Přílet muže, který je považován za odpůrce globalizace a za zastánce návratu k protekcionismu národních států, byl na největším srazu propagátorů výhod volného obchodu očekáván s všeobecnou nervozitou. Trump svůj postoj k volnému obchodu před odletem z USA stvrdil zavedením dovozních cel na solární panely a pračky, tedy krokem jasně namířeným proti asijským výrobcům. V pátečním ostře sledovaném projevu v Davosu pak Trump oznámil, že na politice „America First“, která má za cíl chránit domácí výrobce na úkor zahraniční konkurence, nehodlá nic měnit, protože ekonomice Spojených států se daří a jeho cílem je především hájit zájmy vlastní země. „Amerika je zpátky a nikdy nebyla lepší chvíle začít v ní podnikat, než je dnes,“prohlásil z pódia Trump. A zatímco hlavní světoví státníci se vůči americkému prezidentovi a jeho politice v Davosu vymezili, od představitelů světového byznysu se dočkal vřelého přijetí.

Dárek k Vánocům

Šéfové globálních firem Trumpa chválili především za přelomovou daňovou reformu, která společnostem působícím v USA snížila daně z 35 na 21 procent. Šéf Siemensu Joe Kaeser podle agentury DPA prezidentovi během večeře řekl, že díky novému zákonu bude německá firma vyrábět své nové turbíny v USA. Trumpovu politiku ocenil také ředitel francouzské energetické firmy Total Patrick Pouyanné a šéf norské ropné společnosti Statoil Eldar Saetre, podmínky v Americe opatrně pochválil i šéf sportovní značky Adidas Kasper Rørsted.

„Snížením daní dal všem firmám vánoční dárek,“vysvětlil všeobecně vřelé přijetí amerického prezidenta Charles-Edouard Bouée z poradenské firmy Roland Berger. Trumpa za daňovou reformu veřejně ocenil i německý ekonom Klaus Schwab, který Světové ekonomické fórum v Davosu v roce 1971 založil. Je v tom dost ironie – fórum v Davosu deklaruje, že jedním z jeho cílů je snižování globální nerovnosti mezi bohatými a chudými, Trumpova reforma přitom podle řady odborníků zvýhodňuje bohaté.

Účastníci fóra však Trumpa přijali poměrně shovívavě ještě i z jiného důvodu: většina jeho radikálních slibů se během prvního roku vlády nenaplnila. USA zatím nerozpoutaly obchodní válku s Čínou, neopustily obchodní organizaci NAFTA ani nepostavily zeď mezi USA a Mexikem, jak Trump hlásal v kampani. V loňském roce se fórum v Davosu odehrávalo v tíživé atmosféře nejistoty, kdy se Trump coby extrémně bohatá celebrita chystal ujmout vlády a celý svět měl obavy z nástupu populismu. Sál plný delegátů tehdy v Davosu tleskal čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, který tu mluvil o vytvoření nového globálního systému bez USA v čele.

O rok později je nálada zcela jiná: obavy z nástupu autoritářských politiků se nenaplnily – populisté ve Francii, Německu a Nizozemsku utrpěli porážku a stejně naslepo vyšly i prognózy o vystoupení dalších zemí z EU po brexitu. U Trumpa tak asi největším prohřeškem z pohledu globalistů zůstává fakt, že USA jako jediný stát odmítají podepsat Pařížskou klimatickou dohodu, jejímž cílem je zpomalit globální oteplování planety.

Tohle není cesta

V ostrém kontrastu s Trumpovým protekcionistickým projevem v Davosu pů-

tRump skLízeL pocHvaLu za daňovou RefoRmu, kteRá pomůže veLkým fIRmám.

sobila vystoupení evropských politiků – Angela Merkel (která se stále pokouší doma vyjednat koaliční vládu), francouzský prezident Emmanuel Macron i italský premiér Paolo Gentiloni minulou středu shodně mluvili o prohlubování evropské integrace. „Pokud chceme zastavit fragmentaci světa, potřebujeme silnější Evropu, to je úplný základ,“řekl Macron, který pronesl hodinu trvající proslov v angličtině. Před rozdělováním světa varovala i Angela Merkel. „Uzavření se před světem, izolování se, nevede k lepší budoucnosti. Protekcionismus není cestou,“prohlásila Angela Merkel v narážce na Trumpa. Gentiloni zase mluvil o nutnosti spojit společnost, která je rozdělená na kosmopolitní, digitální elitu a armádu špatně placených dělníků a lidí v nejistém pracovním postavení.

Letošního fóra se zúčastnil také český premiér, byť momentálně v demisi (z českých politiků akci naposledy navštívil Václav Klaus v roce 2009). Andrej Babiš neměl veřejný proslov, zúčastnil se pouze debatního panelu za zavřenými dveřmi s názvem Vytváření společné vize pro Evropskou unii. Na jednání s dalšími premiéry mluvil o nutnosti zlepšit ochranu vnějších hranic a zároveň usnadnit obchod uvnitř EU.

Vážně tak špatně?

Většinu mediální pozornosti na sebe v Davosu strhávají přítomní politici, jedním z nejčastěji rozebíraných témat je ale tradičně výše naznačená sociální nerovnost. Hned na úvod zveřejnila britská nevládní organizace Oxfam aktuální zprávu mapující rostoucí propast mezi bohatými a chudými. Podle ní vlastní 42 nejbohatších lidí na světě stejný majetek jako chudší polovina obyvatel této planety, tedy zhruba 3,7 miliardy lidí. Loni připadl majetek chudší poloviny obyvatel planety na 61 nejbohatších, v roce 2009 pak na 380, což ukazuje na rostoucí majetek těch nejmovitějších.

Zpráva dále uvádí, že 82 procent světového bohatství, které vzniklo v loňském roce, je v rukou pouhého jednoho procenta lidí. „Koncentrace extrémního bohatství na vrcholu není projevem rostoucí ekonomiky, ale systému, který zneužívá miliony tvrdě pracujících lidí,“píše ve zprávě ředitel Oxfamu Mark Goldring.

Hlavním zdrojem ekonomického růstu byly v uplynulém roce stoupající akciové trhy, které udělaly z majitele firmy Amazon Jeffa Bezose nejbohatšího člověka na světě. Jeho majetek se díky optimismu na Wall Street během prvních deseti dnů roku 2017 zvýšil o šest miliard dolarů. Zpráva Oxfamu má však i své kritiky. Ti jí vyčítají, že upozorňuje na extrémní majetek několika nejbohatších, ale nemluví o postupném zlepšování ekonomického postavení většiny populace.

Další zprávu o nerovnosti v Davosu představil Mezinárodní měnový fond (MMF), který se zaměřil na příjmovou nerovnost obyvatel Evropy. Zatímco příjmová nerovnost mezi všemi obyvateli EU (udává ji tzv. Giniho koeficient) zůstala v uplynulých deseti letech podle zprávy MMF zhruba stejná, významně narostla nerovnost v příjmech mezi generacemi. Výsledky ukazují, že zatímco u lidí starších 65 let se riziko chudoby za uplynulou dekádu podařilo snížit, u mladých lidí ve věku 18–24 let naopak stouplo.

Podle zprávy bylo v roce 2005 riziko chudoby u lidí ve věku 18–24 let a 65 a více let zhruba stejné, pohybovalo se kolem 20 procent. O deset let později u seniorů kleslo na 15 procent, ale u mladých stouplo na 25 procent. Výsledek připomíná, že zatímco v případě evropských seniorů docela dobře zafungovaly penzijní systémy, o mladé lidi (například o zástupy nezaměstnaných mladých ročníků na jihu Evropy) se evropské státy dokážou postarat podstatně méně. „Pokud s tím něco neuděláme, celá jedna generace se nikdy nevzpamatuje,“komentovala výsledek šéfka MMF Christine Lagarde.

neRovnost mezI JednotLIvýmI geneRacemI nebezpeČně Roste.

(z davoského fóra)

Nezapomeňte na ty bez limuzín.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.