Mrtví u plotu v Gaze

Jak tvrdě má Izrael bránit své hranice?

Respekt - - Obsah - www.ResPekt.cz/audIo

marek Švehla

maRek ŠveHLa

Pro diváky široko daleko to musel být šokující zážitek. Například Al-Džazíra, televize s globálním dosahem, jej zprostředkovala tak, že rozdělila obrazovku na půl. Na jedné straně probíhalo slavnostní otevření nové americké ambasády v Jeruzalémě, akce plná nastrojených VIP v čele s Ivankou Trump. V druhé polovině obrazovky běžely záběry z místa vzdáleného pouhých osmdesát kilometrů, z hranice mezi Izraelem a Pásmem Gazy. Snajpři izraelské armády zalehnutí na vysokých hliněných bariérách stříleli do davu lidí shromážděných podél hraničního plotu.

Nebyly to obrázky, které přivádějí diváky do klubu přátel Státu Izrael, zvlášť poté, co agentury publikovaly čísla: izraelští vojáci zastřelili toho dne desítky Palestinců, zhruba tři tisíce lidí hlásily zranění, často způsobené střelbou do nohou. To vše při protestech konaných v jednom z velmi nehostinných území světa. Lidí živořících v hustě osídleném, polopouštním, uzavřeném pásmu země bez dostačující lékařské péče, možnosti vzdělání, práce (44 procent obyvatel Gazy je nezaměstnaných) a perspektivy.

Střelba do lidí je čin, pro který se těžko hledá omluva, zvlášť pokud výslednou bilanci hodnotíme z perspektivy evropské tradice humanismu. Desítky mrtvých a tři tisíce zraněných je masakr. Tímhle slovem ale debata o událostech na prašném pomezí mezi Pásmem Gazy a Izraelem nekončí, spíš začíná. Události v Palestině, v níž před 70 lety i českým přičiněním vznikl židovský stát, totiž nikdy nebyly černobílé a nejsou ani teď.

beze zbraní i s nimi

Protesty v Pásmu Gazy se nekonaly kvůli přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, byly chystané dlouho předtím v souvislosti se 70. výročím Nakby, vyhnáním palestinských rodin z tehdy vznikajícího Izraele. Dožadovat se návratu palestinských uprchlíků do původních domovů je ale bezpředmětná debata. Na návrat Izrael nikdy nepřistoupí. Možný je pouze kompromis v podobě finančního odškodnění, na němž by se mohly podílet bohaté arabské státy. Věc je součástí mírových rozhovorů.

Za jejich zamrznutí může dlouhodobá nedůvěra pravicových izraelských vlád k Palestincům, způsobená jejich neochotou smířit se s existencí židovského státu. Ovšem jsou tu i objektivní důvody: po rozpadu Sýrie je Izrael víc než kdy jindy ohrožen Íránem, svým úhlavním nepřítelem, který na území Sýrie a Libanonu operuje. Je pochopitelné, že se za téhle situace izraelská vláda do mírových rozhovorů s nevypočitatelnou palestinskou reprezentací nehrne.

Izrael by mohl projevit dílčí vstřícnost. Tou minimální je nerozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, podstatně větší pak zprovozněním koridoru mezi Pásmem Gazy a Západním břehem. Nebo alespoň pouštět do Gazy víc konvojů se zbožím.

Nic z toho však útokům na Izrael z Pásma Gazy nezabrání. Jde o území autoritativně spravované teroristickým hnutím Hamás, tedy ve vztahu k Izraeli něčím jako Islámským státem. Smyslem existence Hamásu je zničení Izraele a obrovská neúcta k hodnotám, z nichž evropský pohled na krveprolití z izraelsko-palestinského pomezí vychází.

Tak je třeba rozumět i protestům u hraničního plotu kolem Pásma Gazy. Těch se účastnily desetitisíce pokojných Gazanů, ale také velké množství ozbrojených rekrutů Hamásu a Islámského džihádu se zbraněmi. Obě teroristické organizace vyzývaly či nutily k účasti na protestech podél celé hranice. Jejich deklarovaným cílem bylo prorazit hraniční ploty, pod kterými se dlouhodobě snaží pronikat pomocí provizorních tunelů. Nemělo by být těžké pochopit, že Izrael nechce něco takového dovolit, Hamás či Islámský džihád vedou válku, zničit Izrael sice nedokážou, Izraelcům jde ale o život.

Vodní děla?

Pásmo Gazy je papiňák napěchovaný problémy, které nechce nikdo řešit. Ani sousední Egypt, který rovněž drží hraniční přechod uzavřený, ani jiné arabské státy. Frustrace Gazanů, zcela pochopitelná, míří vůči Izraeli, který ji ve vypjatých chvílích řeší tak, jak je ve válce zvykem, tedy nekompromisně. Minulý týden na to nebyl hezký pohled a Česko jako spojenec Izraele by mělo vyžadovat, aby se incidenty spojené s úmrtím nevinných lidí vyšetřily a potrestaly.

Chtít od Izraele, aby bránil své hranice s útvarem vedeným teroristickým režimem jen vodními děly nebo slzným plynem, je však pokrytecké.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.