Silná slova, nebo odhodlání?

od právě vzniklé italské vlády může Evropská unie čekat cokoli

Respekt - - Fokus Agenda - TOMÁŠ BROLÍK

italská vláda, kterou skládají krajně pravicová partaj Liga Severu a spíše levicové Hnutí pěti hvězd, dostala jasné obrysy. Premiérem bude veřejně neznámý profesor práva Giuseppe Conte, na němž se oba koaliční partneři dohodli jako na přijatelném a nestranném kompromisu. Pro Conteho to bude první politická zkušenost v životě. Ministrem vnitra se nejspíš stane vůdce Ligy Severu Matteo Salvini, který uspěl s ostře protipřistěhovaleckou rétorikou. Na ministerstvo práce míří hlava pětihvězdičkového hnutí Luigi Di Maio, který voliče lákal radikálními plány na zavedení nepodmíněného měsíčního příjmu ve výši 780 eur pro lidi s nízkými příjmy a daňovými úlevami. A ministerstvo financí mají obě strany v plánu obsadit exministrem Paolem Savonou, hlasitým kritikem eura.

Sečteno, podtrženo – z pohledu většiny partnerů Itálie v Evropské unii horší scénář neexistuje.

Risk a vměšování

Evropská komise a velké a severské unijní země – Francie, Německo či Nizozemsko – se především obávají o budoucnost eura. Itálie není Řecko, říká například komentátor novin Financial Times Martin Wolf, „je příliš velká na to, aby padla, a příliš velká na to, aby ji šlo zachránit“. V šedesátimilionové Itálii vznikne 12 procent unijního HDP, její strojírenství je druhé nejvýkonnější v celém spolku. Pak jsou tu horší statistiky: po Řecku je druhá nejzadluženější, v jejích bankách leží dvě stě miliard eur nevymahatelných půjček a 20 milionů jejích občanů mezi 15 a 75 lety je z různých důvodů mimo pracovní trh.

Unijní partneři v takové situaci žádají po Itálii střídmost a reformy. Nová vláda (za kterou podle průzkumů v současnosti stojí 60 procent italských voličů) má ale přesně opačné plány. Hlavním slibem vlastním občanům je vyjednat ústupky na věřitelích, jimiž jsou převážně Evropská centrální banka a ostatní členské státy. A konec úsporným opatřením. Francie a Německo to pokládají za nezodpovědný risk, který se může hrubě nevyplatit nejen Italům samotným, ale i všem okolo. „Italové musí pochopit, že jejich budoucnost je v Unii a nikde jinde. Pravidla je nutné respektovat. Jestliže nová vláda přestane splácet dluhy, bude je naopak navyšovat a neozdraví bankovní sektor, je v ohrožení celá eurozóna,“řekl domácím médiím francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Nepřijatelné vměšování,“reagoval šéf radikální Ligy Severu Matteo Salvini.

Pozorovatelé a komentátoři se dělí na dvě skupiny. Jedni zlehčují silná slova populistických lídrů a předpokládají, že tváří v tvář ohromným ekonomickým problémům, které by vládní politika mohla způsobit, ustoupí po řeckém způsobu (jakkoli „ukáznit“významnou Itálii bude obtížnější než malé Řecko). Opírají se o slova jmenovaného premiéra Conteho, který ve svém prvním projevu prohlásil, že „je nutné dbát o mezinárodní postavení a renomé naší země“.

I kdyby si to Conte skutečně myslel (jeho politické názory jsou zatím velká neznámá), je tento lídr politicky slabý a například známý komentátor FT Wolfgang Münchau jako zastánce druhého pohledu tvrdí, že pro politiky jako Matteo Salvini není finanční krize hrozba, nýbrž příležitost vytáhnout zemi z eurozóny. Spoléhat na zodpovědnost – respektive na zodpovědnost z pohledu věřitelů – je podle něj v případě vznikající italské vlády naivní.

A pak je tu třetí tábor, který soudí, že vládu populistů zastaví to, co zatím zastavilo všechny předchozí vlády. V italské politice je obtížné prosadit radikální kroky, což je reakce na fašistickou minulost. Ústava vládu výrazně omezuje, obě komory parlamentu mají silné pravomoci a stejně tak i prezident. Ve druhé řadě pak sedí početní a konzervativní státní úředníci. I kdyby Liga Severu a Hnutí pěti hvězd sebevíc chtěly, pravidla jim to nedovolí. Komentátor Münchau má ale i na tohle pesimistickou odpověď: „Přeceňujeme sílu pravidel a ústavního pořádku. Pokud na ně nebudou dbát, mohou populisté prosadit cokoli, a velmi snadno.“

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.