V zajetí chvástavosti

Fareed Zakaria

Respekt - - Obsah - FAREED ZAKARIA www.RESPEKT.CZ/audIo

Donald Trump opakovaně kritizuje svého předchůdce za to, že se neuměl dohodnout. „Obama neumí uzavírat smlouvy,“napsal na Twitter v roce 2016, když si stěžoval, že neexistuje úmluva o Sýrii. „Obama napadne Írán kvůli své neschopnosti správně vyjednávat,“předvídal nepřesně v roce 2013. Trump škodil prezidentu Obamovi svými výroky o neúspěších v legislativě, prohlašoval, že „nedokáže vyjednávat s Kongresem“. „Potřebujeme vůdce, kteří umějí vyjednat Američanům důležité smlouvy,“tweetoval Trump v roce 2015 a cíl byl jasný: ten, kdo umí dokonale vyjednat smlouvu, je on.

Dnes už Trumpova administrativa vládne téměř pět set dnů. Kde jsou ty smlouvy? Kde je znovu projednaná NAFTA, bilaterální obchodní dohody, které měly nahradit Transpacifické partnerství, nová a vylepšená dohoda o íránském jádru, obchodní smlouva s Čínou? Trumpovy výkony v Kongresu jsou ještě horší. S demokraty se nedokázal shodnout na ničem, od imigrace po infrastrukturu. Svět se nám směje, jak by sám řekl.

Co si ale musí svět myslet teď, když vidí, jak se Trumpova administrativa zběsile vrhá na všechno od Severní Koreje po Čínu? Co si musel myslet svět, když sledoval toho skvělého vyjednavače v televizní debatě s předáky Kongresu o imigraci, kdy jako by souhlasil s postojem demokratů, a vzápětí souhlasil s (neslučitelným) postojem republikánů a současně ujišťoval, že se určitě dohodnou? Nedohodli.

Nebo si vezměme, jak administrativa zacházela se summitem se Severní Koreou. Nejdřív byla s hlasitými fanfárami oznámena schůzka a Trump začal nadšeně vychvalovat Kima. Souhlas se schůzkou byl obrovským symbolickým ústupkem Severokorejcům, a přitom za to skoro nic nezískal. Měl to být summit hlav států, přesto se nijak usilovně nepřipravoval a chybělo i odhodlání, aby se stanoviska obou stran před závažným jednáním na takové úrovni sblížila. Trump se nadchl tak, až začal s velkým humbukem mluvit o vyhlídkách na průlomovou dohodu, přestože důkazů o nějakém pohybu v postojích Severní Koreje bylo málo. Potom začali Trumpovi poradci vypouštět podivné komentáře, které vypadaly, jako by chtěli Severní Koreji hrozit, zastrašit, vyděsit ji. Takový byl plán? Administrativa litovala předčasné ouvertury? Nebo to byla jenom neschopnost? Můžeme se divit, že se to celé nakonec zhroutilo?

V jednání s Čínou byl Trump ještě nemotornější. Těsně před vstupem do Bílého domu se zmínil o možnosti uznat Tchaj-wan. Peking rychle přerušil kontakty se Spojenými státy a Trump musel v ponižujícím telefonátu s prezidentem Si Ťin-pchingem vzít své výroky zpět.

Ukázkovým příkladem chybného vyjednávání jsou současné obchodní rozhovory s Čínou. Těžko se hledá, kde začít. Americká vláda jako by nevěděla, co vlastně chce. Někdy to vypadá, že Washington je fixovaný na velikost obchodního deficitu. Jindy se zase zabývá transferem technologií a krádežemi duševního vlastnictví. Bílý dům zahájil své útoky zavedením cel na ocel, což nejvíc uškodilo spojencům USA, a postaral se tím o to, že ve své snaze o tlak na Číňany nebude mít partnery. Američané nejdřív tvrdili, že výjimku nedostane žádná země. Pak ale administrativa znovu změnila kurz a udělila výjimky pěti největším importérům do USA, přitom však pohrozila, že je zase zruší.

kdy bude mír v izraeli?

Američtí vyjednavači bezuzdně pouštějí informace tisku ve snaze navzájem si uškodit, a začátkem tohoto měsíce se dokonce mezi sebou před Číňany hádali. Trump přitom opakovaně mění směr. Jeho administrativa oznámila, že za vážná porušení obchodních pravidel potrestá velkou čínskou technologickou firmu ZTE.Trump si to ale najednou rozmyslel a projevil obavy o pracovní místa v Číně. Představte si, jaké pobouření by vyvolal Obama, kdyby ustoupil Číňanům, aby pomohl jejich ekonomice!

V legislativě zahájil Trump své působení v nové funkci sporným tématem, zdravotní péčí, nikoli něčím, co by mohlo sjednocovat, například infrastrukturou. Obamacare se mu stejně nepodařilo zrušit. A abychom nezapomněli: se svým zetěm Jaredem Kushnerem chtěl dosáhnout fundamentální dohody – míru mezi Izraelem a Palestinci. Jak si vedou?

Rozhovory se nedaří, dohody se hroutí a vyjednávání troskotají, Trump však pořád triumfálně tweetuje o svých obrovských úspěších. V tom se ukazuje prezidentův skutečný talent. Má dost sebedůvěry, chvástavosti a schopností, aby prodával nezdar jako úspěch. Mohl by vzít obyčejný dům, naplácat na něj trochu pozlátka a pak přesvědčovat, že je to superluxusní bydlení. Říkejme tomu „umění falše“.

UKÁZKOVÝM PŘÍKLADEM JSOU ROZHOVORY S ČÍNOU.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.