Klíč k budoucnosti

Pokročilá umělá inteligence změní svět – a nevíme, jestli k lepšímu

Respekt - - Obsah - maRTIn UhLíř WWW.RESPEKT.Cz/aUdIo

martin Uhlíř

Na pódiu stojí v řadě několik mladých mužů a jedna žena, někteří ve velmi neformálním oblečení. Každý z nich do mikrofonu vyslovuje letopočet: nejbližším je rok 2020, většina odhadů spadá do první poloviny tohoto století. Letopočet je odpovědí na otázku, kdy vznikne stroj, jehož duševní schopnosti se přiblíží lidským.

Je to celé jen hra a ne všechny odpovědi jsou míněny vážně. Přesto stojí za pozornost. Skupinku na pódiu pražského Divadla Hybernia totiž tvoří známí výzkumníci z oboru umělé inteligence ze Spojených států, Evropy a Japonska, kteří kromě působení na prestižních univerzitách pracují pro firmy jako DeepMind (proslavila se počítačovým velmistrem ve hře go), Uber nebo Facebook.

Vyznění vědecké konference o umělé inteligenci, která se v srpnu konala v Praze a v jejímž rámci se vystoupení odehrálo (podrobně o ní píšeme na str. 59– 62), bylo spíš zdrženlivé. Zdá se, že k něčemu na způsob robotky Avy z filmu Ex Machina nebo replikantky Rachael z Blade Runnera je ještě nesmírně daleko. Vývoj tak trochu uvízl na mrtvém bodě a není jasné, kudy dál.

Umělá inteligence nám zatím na webu pomáhá vyhledávat, doporučuje výrobky podle našeho vkusu a potřeb, zajišťuje strojový překlad mezi jazyky (předloni se internetové překladače dramaticky zlepšily právě díky jednomu z mladých vědců na pódiu), pomáhá řídit auto, filtruje spam, pozná nás na skupinové fotografii na Facebooku a podobně.

Obecně řečeno, zatím zvládá jen úkol, pro který byla vytvořena. To se ale může časem změnit. Čeká se na systém, který by podobně jako lidské dítě z pouhé zvědavosti poznával svět, sám se učil různým věcem a dokázal abstraktně uvažovat.

Co je uvnitř?

S něčím takovým se kromě nadějí pojí i řada obav. Čína loni zveřejnila plán, v němž označuje umělou inteligenci za základ budoucího ekonomického rozvoje a budování vojenské síly. Vytyčuje si v něm cíl stát se do roku 2030 na tomto poli světovou jedničkou. Chce toho dosáhnout propojením civilního a vojenského výzkumu.

Už dnes přitom existuje například izraelský dron, který samostatně ničí radary, nebo jihokorejský kulomet, který si sám hledá cíl a zahajuje na něj palbu. Hovoří se o vývoji rojů autonomních robotů, které zaplaví bojiště a změní na něm rovnováhu sil. Budou levní, takže jejich případné zničení nezpůsobí armádě velkou škodu.

Lidé jako miliardář Elon Musk se obávají, že se kvůli umělé inteligenci rozběhne nové kolo závodů ve zbrojení, nebo dokonce vypukne třetí světová válka. A rizika existují i v civilní oblasti. Kdo pokročilou umělou inteligenci vytvoří první, získá klíč k výrobě strojů, které zastoupí člověka v mnoha oborech. Dané firmě to přinese obrovské peníze a vliv.

Je přitom skoro nemožné si představit, jak by mohly vypadat regulace, které by vzniku chytrých strojů zabránily. Ve hře je příliš mnoho – i kdyby začalo platit nějaké mezinárodní moratorium, pokušení porušit jej bude obrovské, mimo jiné i z prosté zvědavosti; umělý mozek by nám například umožnil lépe pochopit, jak funguje ten lidský. Pokud je vytvoření inteligentních robotů skutečně v moci člověka, nezbývá než spoléhat na zdravý rozum vědecké komunity, sdílení informací a spolupráci. Ta by mohla přinejmenším zabránit tomu, aby někdo získal ve vývoji velký náskok.

Nelze se tak zbavit dojmu, že mladí na pódiu a další jejich kolegové – obvykle nadšenci, kteří už vyrostli s počítači a hluboce jim rozumějí – mají v rukou klíče od hodně nebezpečné komnaty. To, co je uvnitř, může svět dramaticky změnit k lepšímu, ale také způsobit katastrofu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.