Bilance

Respekt - - Téma - DalŠí TEXTy, VěnoVané ČESKoSloVEnSKu Za PRVní REPuBlIKy, naJdETE VE SPECIálu RESPEKTu, KTERý VyCHáZí 26. Září. www.RESPEKT.CZ/audIo

rách – stále doufá, že se spojenci vrátí ke svým slibům a přijdou na pomoc.

Jeho plán však padne ve chvíli, kdy lídr slovenských autonomistů Jozef Tiso Benešovi oznámí, že s Hitlerem osobně vyjednává o příměří a vyhlášení samostatného slovenského státu protektorovaného nacisty. Tiso vyhrožuje, že pokud Beneš nekapituluje, vstoupí na Slovensko maďarské jednotky, které budou se slovenskými dobrovolníky likvidovat trosky Československé armády.

Kapitulaci Beneš nakonec podepíše v Hitlerově osobním vlaku přistaveném na košické nádraží; německého vůdce při aktu zastupuje Tiso, neboť Hitler ve stejné chvíli nechá po Václavském náměstí potupně pochodovat tisíce válečných zajatců, kterým nařídil, aby ho zdravili vztyčenou pravicí. Hlavní velitel poražené armády Ludvík Krejčí spolu s mnoha svými muži neuposlechne a raději spáchá sebevraždu. Po 14 dnech je válka u konce. Kolik by měli Čechoslováci obětí? Při skutečném útoku Německa v září 1939 na Polsko padlo přes 65 tisíc polských vojáků, zajato jich bylo víc než 400 tisíc. Poláci přitom mobilizovali víceméně stejný počet mužů jako Československo o rok dřív. Němci měli při bezmála dvoumilionovém počtu invazních vojáků ztráty kolem deseti tisíc mužů. I bez přičtení invaze Rudé armády, která po několika dnech zaútočila na Polsko z východu a zajala přes 200 tisíc vojáků, je zřejmé, že československé ztráty by byly větší.

Na rozdíl od severních sousedů by totiž domácí území armádě neposkytovalo dostatečný manévrovací prostor k ústupu a obětí by dramaticky přibývalo. Pokud by ztráty dosáhly „jen“deseti procent, tedy něco kolem 100 tisíc padlých, dalo by se to z vojenského hlediska považovat za úspěch. K tomu je třeba připočítat desítky tisíc mrtvých civilistů, statisíce zraněných a pohřešovaných a v neposlední řadě i desítky židovských čtvrtí srovnaných se zemí a vymazaných z mapy i se svými obyvateli.

Čili pojďme rychle zpátky do reality. Ve skutečnosti ze stavu příslušníků československé branné moci a pomocné Stráže obrany státu padly mezi 21. květnem 1938 a 15. březnem 1939 při přestřelkách s německými bojůvkami dvě stovky lidí. A následující ztráty ozbrojeného odboje na domácí, západní a východní frontě dosáhly zhruba 25 tisíc. Ztráty na v úvodu zmíněné náladě národa, který v roce 1938 kapituloval bez jediného výstřelu, jsou nicméně samozřejmě nevyčíslitelné. A vše nasvědčuje tomu, že ještě dlouho budou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.