Rozum a cit v bažinách

Nestvůra z Essexu je fascinujícím způsobem rozkročená mezi minulostí a současností

Respekt - - Kultura Literatura - Autor je literární vědec.

VÍT SCHMARC

éra viktoriánské Anglie zakořenila v našich představách jako období důsledně sešněrované, důstojné a uhýbající před vším temným a podvědomým. V románu britské prozaičky Sarah Perry Nestvůra z Essexu však vystupuje odlišně. Jistá spořádanost a blazeovanost zůstává, ovšem pod tímto úhledným povrchem dřímou síly, které se vzpírají konzervativní představě dobrých mravů i racionálního poznání.

Viktoriánská éra tu znamená ostré sociální i psychologické napětí. Do popředí se dostává konflikt víry a racionality, náboženství a vědy, povinnosti a touhy, třídní předurčenosti a socialistické touhy po změně: „Chtěla jsem vytvořit takovou verzi 19. století, které by se mrknutím oka začalo podobat tomu našemu. Chtěla jsem viktoriánskou epochu popsat tak, aby nebyla jen lunaparkem plným žluté mlhy a rošťáků z ulice,“řekla autorka deníku The Guardian.

krunýř poznání

Román je podivuhodným sňatkem starého a nového. Styl je zdrženlivý, staromilský a zdánlivě nevýbojný. V ničem se nepodobá košatým souvětím, kterými k historickým látkám proniká prozaik David Mitchell (Atlas mraků, Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta). Chybí mu ale i okázalost a formální ambice románu Nebeská tělesa, v němž Eleanor Catton buduje fascinující síť osudů v období novozélandské zlaté horečky. S oběma autory Sarah Perry sbližuje až fetišistická záliba ve faktech a dokonalé evokaci dobové kultury, rodačka z Essexu však vypráví podchlazeně, spořádaně a staromilsky. Ne nadarmo britští recenzenti operují jmény jako Dickens nebo Stoker.

Jako by ke klasikům realistické literatury a gotického románu měla blíž než k současným vlivům a její psaní jako by proráželo pomyslný krunýř: v něčem je snad až odtažité, ale v klíčových momentech překypuje tělesností a emocemi. Jeden fakt z autorčina života má výmluvný význam: vyrostla v sektářské baptistické rodině, zcela odtržená od moderního světa. Zdrojem poznání světa pro ni byla spíš Bible krále Jakuba než moderní literatura. Její psaní tak působí jedním dechem archaicky i výbojně, jako by se snažilo zmocnit čehosi, co zvídavému intelektu zůstávalo dlouho odepřené. V tom je ukrytá hlavní zvláštnost a mysterium pozoruhodného díla.

Inspirací pro něj se stal mýtus o tajemném plazu, který měl v 19. století sužovat okolí vesnice Henham. Přízrak z lidových pověr se pomyslně ovíjí kolem celého příběhu, jehož protagonistkou je Cora Seaborn, mladá vdova, která celý život prožila v područí násilnického manžela z lepší společnosti. Jeho předčasná smrt je pro Coru vysvobozením a výzvou k odhalování tajů světa. Podivínská žena, provázená svou přítelkyní Martou, oddanou sympatizantkou socialismu, a autistickým synem Francisem, cestuje do Essexu, aby tu pěstovala svou vášeň pro paleontologii.

Když se dozví zvěst o tajemné nestvůře, která terorizuje ves Aldwinter, vydává se na místo jako detektiv posedlý touhou rozbít mýtus a najít v něm racionální jádro. Při výpravě se Cora seznamuje s mužem, který ztělesňuje pravý opak její racionality, reverendem Williamem Ransomem, s nímž naváže těžko popsatelné pouto definované blízkostí i spory, nesouhlasem a popíranou fyzickou přitažlivostí.

Specifika i přesahy

Ústřední téma může tak v něčem působit ohraně: citová vazba emancipované moderní ženy a muže, který se sice hlásí k osvícení, ale pořád žije v zajetí biblické příkrosti a asketismu. Oba pojí stejná touha rozbít lidovou pověru, ale tam, kde jeden cituje s rozkoší Darwina, druhý sahá k žalmům. Perry se neleká výjevů, které jako by odkazovaly k romantismu Emily Brontë: hrdinové se tak seznamují po pás v blátě při záchraně tonoucí ovce. Bažiny také tvoří rámec jejich křehkého sbližování, v němž se neustále střetává cudné intelektuální pouto a nekontrolovatelná touha, které vypravěčka dovolí vydrat se na povrch jen výjimečně, ovšem s o to větší intenzitou. Obě postavy kolem sebe nechává kroužit jako nebeská tělesa, jejichž dotek vždy znamená srážku.

Sarah Perry přitom dovedně spojuje objektivní vyprávění, které věcně prochází vnitřním i vnějším světem postav, s intimní korespondencí, již si jednotliví aktéři vyměňují. A postavy Willa a Cory doplňuje úctyhodné viktoriánské panoptikum vedlejších figur. Všechny drobné postranní linie vyprávění se scházejí u Cory a tvoří harmonický doprovod jejího citového a intelektuálního procitnutí.

Autorka skrze ně vnáší do milostného příběhu bohatý kontext, jehož vztah k současné Anglii je zcela očividný: sociální politiku a deterministický přístup k chudobě, strach z odlišného, boj za práva slabších a především feminismus. Co by v jiném podání mohlo působit jako křečovitá snaha propojit minulost a přítomnost, dovede Perry díky zdrženlivosti podat s přesvědčivostí a citem pro historická specifika i nadčasové přesahy.

Nestvůra z Essexu je román, kterému dominuje ženský element. Ženy matky a opatrovnice, ale i angažované bojovnice jsou hybatelkami mužů, kteří mnohem více lpí na přidělených rolích. Hájí status quo, ať už jde o společenskou hierarchii, biblické uspořádání světa nebo ulpívání na lidových pověrách. Sarah Perry bez patosu oslavuje ženskou odvahu, houževnatost a sílu měnit bez násilí svět k lepšímu; v jejím psaní není nic programového nebo frázovitého. Nestvůra z Essexu je po vzoru gotických románů vystavěná kolem mysteria a klamu, ale samo monstrum (v anglickém znění se zřejmým biblickým přesahem serpent čili plaz) symbolicky zastupuje různé formy v nejistotě sebepoznání: hledání svojí role ve světě i motiv úzkostné lásky, tenkou hranici mezi tím milovat a nenávidět, toužit a vlastnit.

autorka oslavuje ženskou odvahu a houževnatost.

Sarah Perryová: Nestvůra z Essexu Přeložila michaela Konárková. argo, 440 stran

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.